Raw

Snímek začíná poměrně poklidně, téměř jako nějaká komedie ze života vysokoškolačky. Možná právě proto explicitní scény, které následně na toto navážou, tak moc ostře kontrastují a působí jako šokující zjevení. Již na první pohled je zde totiž jisté, že hlavním atributem v Raw budou syrové scény se zaměřením na brutalitu, přičemž právě tento aspekt působí až do finále jako broušený a svěží klenot. Bohužel, celkový výsledek sráží vcelku fádní a "okaté" využití vedlejších postav, což jde také v ruku v ruce se špatně vykonstruovaným závěrem snímku, které obsahuje nemalou dávku "WTF" momentů. Je velká škoda, že si Raw neudržel tempo a styl dynamické prostřední části. Pak už by zde totiž vážně nebyl ani stín pochyb mluvit o jednom z největších překvapení na dramatickém, potažmo i hororovém poli. Snad tedy příště! (28.05.2017)

Aneb láska prochází žaludkem...... Režijní debut francouzské režisérky Julie Docornau, Raw, je relativně netradiční alternativa k žánru coming-of-age filmů, kde je motiv dospívání a ztráty nevinnosti až druhořadou složkou. Prvotní je zde totiž byť jednoduchá, zato nechutná premisa: mladá vegetariánka Justine začíná studovat na veterinární škole, kde shodou okolností studuje i její sestra – a jakožto nováček musí povinně podstoupit krvavý 'přijímací rituál', při němž je zároveň donucena sníst syrovou králičí ledvinu – důsledkem toho se v ní probudí nečekané a dosud nepoznané pudy: neutuchající hlad po syrovém mase. To může vyznít lehce absurdně, jenže Julie Docornau se navíc snaží Raw autenticky vybalancovat na pomezí psychologického dramatu o dospívání, což se jí daří na výbornou. Snímek tak uvažuje o krvežíznivé touze po mase/kanibalismu na úrovni jakési analogie či metafory k motivu dospívání, kde se zlomové životní momenty (první sex, nástup na vejšku, hledání vlastní identity) řeší výhradně skrze tělesné zážitky, a to častokrát velice extrémní a emočně destruktivní...... Nelze se taky moc čemu divit – Raw je již z principu koncipován jako neuvěřitelný sadomaso a silně živočišný film, který své protagonisty obnažuje až na kost (DOSLOVA) díky čemuž získal pověst filmu, u něhož diváci při projekci mnohdy buď utíkají ze sálu, anebo je popadají mdloby. Já sám musím uznat, že mám celkem dost nakoukáno, a viděl jsem všelicos – nicméně tady jsou častokrát vyobrazeny tak neskutečně explicitní scény, při jejichž sledování jsem buď odvracel zrak, anebo se mi chtělo upřímně zvracet – a naopak jsou zde i primárně na efekt dělané scény, které jakoby Julie Docornau točila na truc, jen aby dodržela tradice a obyčeje francouzské extremistické kinematografie – a tou je šokovat za každou cenu. Raw je tak ve výsledku extrémně provokativní a silně nekomfortní zážitek, který vám nejenom nebude po chuti, ale rovnou vám obrátí žaludek naruby. Jinak jde o delikátní žánrovou lahůdku, kterou si žádný filmový fajnšmekr nesmí zapomenout přidat na své menu. HLAD JE STOPRO ZARUČEN. Slabším povahám však radím si na filmovým jídelníčku objednat jiný pokrm. Garance Marillier je mimochodem doslova k sežrání...... [VERDIKT: 8,5 syrových flákot z 10. Nejlepší reklama na vegetariánství, co jsem za poslední dobu viděl. Hannibal Lecter může závidět 🥩] (30.10.2021)

Viděno ve vazbě na Titane, tady je vidět že je to debut, režisérka začíná, ale i zde jsou hezky vidět témata, která ji zajímají a kterým se ráda věnuje. Opět jako u Titane je dobré si odmyslet škatulku horor, to je zbytečné tady hledat. Ústřední filmové téma je zajimavé, a pěkně zpracované, celý děj je takový polosnový a polobizarní, některé věci se odehrávají pouze symbolicky, nikoli skutečně, respektive ty rozdíly mezi snovou metaforou se stírají a splývají. To se mi na tom líbilo, ale chápu že právě tohle může někoho iritiovat. Nicméně za mne dobré, prostě je to audiovizuální dílo, čert vem naraci. Celkové rozuzlení je pěkné, ne úplně šokující, vlastně očekávátelné, ale stejně fajn zpracované. Beru to tak, že je to debut, a proto je mi sympatické, že se režisérka spíš držela při zemi a nesnažila se za každou cenu vytvořit po všech směrech naprosto brilantní a novátorské dílo. Nicméně má našlápnuto na hodně zajímavou kariéru a tvorbu, což ostatně navazující Titane jen a jen potvrzuje. 7/10. (28.05.2023)

To bylo divný ... :-D :-D Od půlky už mě to nudilo, do tý doby to ještě bylo nějak zajímavý ... Myšlenka, aha ...na konci se to nějak vysvětlilo, o co jde. Hm, šokující vůbec. A celkově to prostředí tý školy, lidi tam ...divný, ale ani ne v dobrým slova smyslu ... Ale tak něco to do sebe mělo, ale vlastně nevím co ... :-) 3/5 (09.06.2018)

Koho zaujme príbeh ako taký, ktorý je podaný i hlavnou postavou veľmi solídne zahraný, pre toho to rozhodne horor bude. Napriek tomu, že sa však viacmenej jedná o drámu, s pár silnými pasážami po všetkých stránkach, Ja za ten originálny spôsob "reálne" poňatej kanibalčiny, ktorá sa od úvodu až do samého záveru prezentuje nečakane vážnym, serióznym spôsobom (s nadsázkou povedané samozrejme), nakoniec prekvapivo (i pre seba samého), udelím aj vďaka rozuzleniu slabšie štyri - 70% (24.05.2017)