Pochybná žena

Nejerotičtější Cary! Jeho charisma tady vylítlo do absolutna a společně s Ingrid Bergman vytváří takovou chemickou reakci, že by Maria Curie-Skłodowska závistí spolka radium i polonium naráz (popř. Jáchymovský smolinec). Právě proto zaráží, že se Hitch neutrhl ze řetězu a nenabral rychlost, která odpovídá jeho kvalitám. Notorious trpí únavovým syndromem, ale zároveň trhá barikády ve ztvárnění milenecký dvojice. Jako drámo dobrý, ale jakožto Hitchův puzzle do filmografie na prd! 70% (05.12.2009)

Neřeknu asi nic převratného, ale říct to musím. Hitchcock byl skutečný Mistr napětí. To co předvádí s vinným sklepem je nervydrásající! Neméně napínavé jsou scény se Sebastianovou matkou (kritik Kim Newman ji označuje "tvorem, v jakého by se mohla vyvinout paní Batesová, kdyby zůstala naživu"). A ten otevřený, ale přesto jednoznačný konec, to je zkrátka geniální! Alfredovi se zkrátka zas jednou něco povedlo... Mimochodem - tentokrát se ve filmu objeví jako pán na večírku, co si bere ze stolu občerstvení. (21.07.2007)

Láska. Jen závrať tvé nevinnosti na cestě k věčnosti. Pět písmen, nekonečno otázek, žádné odpovědi. Slepá cesta v útěku před tvou bezmocí. Prchavý záblesk naděje a nadlidské rozkoše má být lékem tvého zoufalství. A tak ses ochotně stala otrokem okolnosti a děvkou svědomí. Teď zbývá poslední krok. Dům zla. V něm úval se sluncem, jež ztrácí svůj žár. Do dveří si vstoupila jako chráněnec Anděla, než ho zabil vyděděnec. Tvůj šálek čaje už stojí na stole. Za ním dva temné stíny. Tvoje tělesná stráž na cestě k věčnému zapomnění. Už znáš tu cenu za cestu k vykoupení. Nyní jsi ochotná jí zaplatit. Ležíš sama v temnotě cizího pokoje a čekáš na konec. Tvůj šátek z Miami odnesl proud vzpomínek a Rio je tak nudné město k žití. (06.11.2016)

Hitchcocka normálně moc nemusím, ale tentokrát se mi moc líbil. V podstatě za to může skvělá Ingrid Bergman, co dokáže i z pochybné ženy udělat oblíbenou postavu. Na druhou stranu mi tam nějak vadil Cary Grant. V padesátých letech byli možná netaktní suchaři v módě, ale s mou představou hrdiny se zdaleka neshoduje. A to mám rád jak dobrodiné pacifisty, tak supercharismatické úchyláky. Příběh se mi taky z počátku nezdál, ale druhá polovina je už síla. Jen nechápu tu práci s hudbou... po závěrečné scéně snad nemůže ihned spustit zcela jinak naladěná hudba. To hned úplně změní, jak měl závěr vyznít. (27.03.2009)

Vynikající špionážní romance staví především na výborné práci s gradováním napětí. Ve filmu je zajímavá nejednoznačnost (a tím i dráždivost), která je předvedena v mnoha podobách: hlavní hrdinka (výborná I. Bergman) se potácí ve vztahu ke dvěma mužům, alkoholu a službou pro vlast, ve které je ona cizinkou. Přes poklidný začátek se spolu s ní postupem času dostáváme až za hranice žánru a společně propadáme stále více do psychické (pro)pasti. Zajímavý je i motiv matky a její vliv na syna (podoba s "Psychem" a částečně i např s "Ptáky"). Samotný konec filmu je jakousi omluvou za všechna předešlá utrpení, která byla na postavě Bergmanové spáchána (z nichž za mnohé si mohla paradoxně ona sama).___ EDIT: Romantická rovina mi nepřišla moc uvěřitelná, vše ale bohatě vynahrazuje špionážní zápletka a především poslední třetina je famózní. 9/10 (01.11.2007)