Okno do dvora

Pod Hitchcockovou sádelnatou slupkou bilo srdce romantika. Ale představte si, co by se stalo, kdyby přišel za producenty a řekl "Pánové, mám nápad na další film. Ale tentokrát žádný thriller. Natočím romantickou komedii!" Budil by stejnou důvěru jako notorický alkoholik, škemrající o peníze na čaj. Takže na to šel od lesa a znamenitou romantickou komedii natočil pod pláštíkem znamenité detektivky. Vyšetřování vraždy je v Okně záminkou, která slouží Grace Kellyové jako příležitost k demonstraci toho, že je ženou mimořádných kvalit a zalouží si být Jimmym Stewartem vzata na vědomí. I kdyby v životě nenatočila nic víc, stejně bych ji zbožňoval. 100% (02.10.2006)

„Are you interested in solving this case or in making me look foolish?“ - „ Well, if possible, both...“ Nač šmírovat v protějším okně zcela nahou sousedku s pohupujícími se čtyřkami, jak smyslně lízá nanuk válcovitého tvaru, když mnohem vzrušující je jiná vyhlídka. Vyhlídka na vraždu.. Hitch se tentokrát rozjíždí z kopce pozvolněji, ovšem jakmile se zatěžká ironií, břitkým humorem a voyeurským napětím, letíc jako střela se zastaví až o druhou sádru dřímajícího Jamese Stewarta a jeho děvče Pátek se v "povinné četbě" může zase poklidně vrátit od Himalájí k Harper´s Bazaaru.. Ostatně, co se jí týká, slyšel jsem příběh a já tomu věřím, že na konci zimy roku 1929 se v jednom filadelfském baru potkali Šarm s Elegancí. Přeletěla jiskra, on ji pozval k sobě, vyspali se spolu a za devět měsíců přišla na svět Grace Kelly.. A kampak se nám poděl MacGuffin? Že by to bylo ono pejskovo tajemství v záhonku? V odborných kruzích se povídá, že tam byla zakopána hlava skladatele Franze Waxmana, jediného skřípajícího kolečka v tomhle jinak perfektně namazaném stroji.. (06.09.2011)

Mnozí považují Okno do dvora za nejlepší Hitchcockův film. A pravděpodobně se k nim přidám i já. Ať už kvůli Grace Kelly (pojem bohyně ani přibližně nevystihuje krásu této skvělé herečky), Jamesovi Stewartovi nebo tomu lahůdkovému finále, kdy napětí dosahuje maximálních hodnot. Zkrátka a dobře, pokud chcete vystihnout tento film jedním slovem (což zřejmě není ani dost dobře možné, ale přesto se o to pokusím) tak by tím slovem byla DOKONALOST. (31.08.2010)

OKNO DO DVORA je dokonalý film, všechno (každá věta dialogu, každý stylistický prostředek, každý prvek narativní struktury) v něm má svůj význam, odkazuje k záměru celku, přesto jsem s ním měl opět drobnou potíž, zejména po dramatické stránce (hrdina a padouch oddělení po většinu filmu zdánlivě nepřekonatelnou propastí mezi voyerem a jeho objektem); ani tolik zmiňovaná Hitchcockova mravní přísnost mi nepřipadá zvlášť zajímavá, pokud není bezprostředně zabudována do zápletky jako dynamický dějový prvek (koho v dnešní době zajímá etika šmíráka?). Troufám si ale říct, že na potřetí bude zase o kus líp, Hitchcock byl neskutečně hluboký filmař, i když by to jeden na základě žánrů a zápletek jeho filmů neřekl... (07.01.2008)

Šmírovaní matka informací aneb co všechno lidé mohli dělat, když ještě nebyla televize a internet. Skvěle budované napětí a pro člověka ostříleného různými Šestými smysly a Obvyklými podezřelými i pointa vskutku překvapivá. Vedle lehce staromilské atmosféry si však nesmíte moc všímat toho, že Američané sice vyhráli válku, ale ještě v 50tých letech nevěděli k čemu je záclona a toho, že někteří lidé ani nevěděli, k čemu je zámek u dveří. (06.04.2005)