Okno do dvora

OKNO DO DVORA je dokonalý film, všechno (každá věta dialogu, každý stylistický prostředek, každý prvek narativní struktury) v něm má svůj význam, odkazuje k záměru celku, přesto jsem s ním měl opět drobnou potíž, zejména po dramatické stránce (hrdina a padouch oddělení po většinu filmu zdánlivě nepřekonatelnou propastí mezi voyerem a jeho objektem); ani tolik zmiňovaná Hitchcockova mravní přísnost mi nepřipadá zvlášť zajímavá, pokud není bezprostředně zabudována do zápletky jako dynamický dějový prvek (koho v dnešní době zajímá etika šmíráka?). Troufám si ale říct, že na potřetí bude zase o kus líp, Hitchcock byl neskutečně hluboký filmař, i když by to jeden na základě žánrů a zápletek jeho filmů neřekl... (07.01.2008)

Náš privát s Peťanem na škole měl také okna do dvora. Když nás po prvním měsíci sousedi přestali zdravit a domácí mě jednou přivítal slovy "včera jsem tě tu viděl s tou malou", nabyli jsme přesvědčení, že celá pavlač zřejmě trénuje na olympiádu ve šmírování. Podle nás by v soutěži družstev neměla konkurenci. Začali jsme zbrojit smíšeným pěveckým čtyřhlasem, který zkoušel výhradně po půlnoci při otevřených oknech, do programu každé návštěvy zavedli povinnou promenádu po balkoně v negližé, velmi oblíbené se staly noční golfové turnaje, přímé přenosy nočních přenosů z NHL a zakončení proběhlo ve slavnostním duchu na samotném dvorku, kde jsme kompletní domov důchodců málem vykouřili při nevinném grilování. Nakonec se to všechno obešlo bez vraždění, ale já teď už zatraceně dobře vím, jak důležité jsou k životu závěsy. (06.02.2013)

Tak musím po druhém shlédnutí a cca. 5 letech souhlasit s Tosimem. Když mi bylo patnáct, hrozně sem se bál. Tak moc, že by se to dalo jen stěží opakovat a tak i mě spíš napodruhé zaujala milostná linie mezi Stewartem a úžasnou Grace Kelly. // U mě Hitch no. 1. Úžasně napínavý snímek - prostě dokonalost sama. Jen málokdo by dokázal tak výborně odvyprávět příběh "z jedné místnosti" tak jako Hitch a jeho dvorní herec - nezapomenutelný James Stewart! (16.08.2007)

Ani tentokrát jsi mi, Hitchi, neukázal, že jsi pánem hororů a strachu. Skvělým režisérem ano, to ti vzít nemohu, ale ta nafouknutá bublina, co lítá kolem tebe je opravdu převeliká! Přesto před tebou smekám, protože jsi dokázal odtočit dvouhodinový příběh, odehrávající se v jednom pokoji a to z jednoho okna. Pro většinu tvůrců zcela nemožné, ty jsi to dokázal a mistrně vykreslil vztah mezi dvorním hercem Stewartem a krásnou Kelly. Ale tohle není thriller, a mysterioznost už v žádném případě. Více bál u teen verze Disturbia, tady vůbec, ani náznak. Rear Window je spíše romantická pecka, zaobalená v originálně napsané krimi, kde fotograf se svojí "crew" (ošetřovatelka a milenka:) pozoruje ze svého dvoupokojáče sousedy. __ Po druhém shlédnutí beru všechno zpátky a přidávám hvězdičku. Dokonalé! (18.05.2008)

Túžba človeka porovnať svoje chovanie a správanie s inými, zhovievavo sa pousmiať, poľutovať, či z nadhľadu okomentovať životy a denné rituály susedov je ľuďom vlastná naprieč kultúrami. Len otvorené spoločnosti si však dovolia vystavovať svoje súkromie ako na tanieri. Zrak muža, nedobrovoľne pripútaného na čas k vozíku, využije túto otvorenosť amerického veľkomestského spôsobu bývania a sústredí sa na životy, odohrávajúce sa za oknami oproti. Je si vedomý možného postihu za takéto špicľovanie cudzích súkromí, ale túžba dozvedieť sa čosi patriace do intímnej sféry iných a zostať pri tom podľa možností nepozorovaný, sú silnejšie. Kamera voyersky vchádza do cudzích príbytkov, približuje detaily, pričom v striedaní dňa a noci, iskrivých dialógov a zatajeného dychu sa rozohráva fascinujúca hra tieňov. Táto atmosféru vytvárajúca paráda len podtrhuje záhadné konanie v protiľahľom byte. Muž zatiahne do dobrodružného pátrania svoju ošetrovateľku i partnerku, pričom zároveň konfrontuje svoj skeptický postoj k budúcemu uzavretiu vlastného manželstva s tým, čo sa mu ukazuje pred očami: zrútené, nešťastné vzťahy, osamelosť, manželské hádky, novomanžel pod papučou, riešenie partnerskej prázdnoty sériou povrchných známostí.... Všetky hitchcocovské ingrediencie fungujú na výbornú. Len drobná poznámočka na záver: V našich zemepisných končinách, kde základným vyjadrením vzťahu bývajúcich k okoliu je dôkladné zastretie okien záclonami, žalúziami, roletami a navrch hrubým závesom, by podobný film nikdy nemohol vzniknúť. (06.09.2006)