Okno do dvora

Výhled z jednoho okna vystačí Alfredu Hitchcockovi k natočení vynikajícího krimi thrilleru, v němž není nouze ani o vedlejší trochu romantickou linii mezi fotografem Jeffem a jeho přítelkyní Kelly. Příběh má od samého začátku výbornou atmosféru, objevují se zde i úsměvné scény a zní příjemná hudba. V kombinaci se znamenitými herci jako je James Stewart či Grace Kelly pak můžeme z tohoto snímku mít opravdový zážitek. Atmosféra zde pomalu houstne, jak je to u Hitchcocka typické, a posledních několik minut je skutečný nervák. Pád z okna sice působil lacině, ovšem to omlouvá rok vzniku. Pro mě v tomto případě neexistuje jiné hodnocení než plné. (17.01.2012)

Čekala jsem, že Okno do dvora bude, jako každý zhlédnutý Hitchův film, svíravě stmosférické. Čekala jsem, že nadcharismatický James Stewart a kráska z nejklasičtějších Grace Kelly podají svůj životní výkon. Ale nečekala jsem, že je to tak ironicky vtipné, že inteligentní dialogy jiskří ve stylu každý s každým, a že si Okno do dvora v budoucnu otevřu vždy, když zrovna nebudu mít Vertigo...Jak se tak dívám, máme nové sousedy naproti. Asi si po vzoru Jamese obstarám dalekohled, zrcadlovku a sádru a opráším myšlenku, že zvědavost je nebezpečná, protože sledovaného redukuje na objekt pod voyerskou lupou. A víte, co udělá zvíře, když ho zaženete do kouta? Zaútočí. (08.10.2007)

OKNO DO DVORA je dokonalý film, všechno (každá věta dialogu, každý stylistický prostředek, každý prvek narativní struktury) v něm má svůj význam, odkazuje k záměru celku, přesto jsem s ním měl opět drobnou potíž, zejména po dramatické stránce (hrdina a padouch oddělení po většinu filmu zdánlivě nepřekonatelnou propastí mezi voyerem a jeho objektem); ani tolik zmiňovaná Hitchcockova mravní přísnost mi nepřipadá zvlášť zajímavá, pokud není bezprostředně zabudována do zápletky jako dynamický dějový prvek (koho v dnešní době zajímá etika šmíráka?). Troufám si ale říct, že na potřetí bude zase o kus líp, Hitchcock byl neskutečně hluboký filmař, i když by to jeden na základě žánrů a zápletek jeho filmů neřekl... (07.01.2008)

„Are you interested in solving this case or in making me look foolish?“ - „ Well, if possible, both...“ Nač šmírovat v protějším okně zcela nahou sousedku s pohupujícími se čtyřkami, jak smyslně lízá nanuk válcovitého tvaru, když mnohem vzrušující je jiná vyhlídka. Vyhlídka na vraždu.. Hitch se tentokrát rozjíždí z kopce pozvolněji, ovšem jakmile se zatěžká ironií, břitkým humorem a voyeurským napětím, letíc jako střela se zastaví až o druhou sádru dřímajícího Jamese Stewarta a jeho děvče Pátek se v "povinné četbě" může zase poklidně vrátit od Himalájí k Harper´s Bazaaru.. Ostatně, co se jí týká, slyšel jsem příběh a já tomu věřím, že na konci zimy roku 1929 se v jednom filadelfském baru potkali Šarm s Elegancí. Přeletěla jiskra, on ji pozval k sobě, vyspali se spolu a za devět měsíců přišla na svět Grace Kelly.. A kampak se nám poděl MacGuffin? Že by to bylo ono pejskovo tajemství v záhonku? V odborných kruzích se povídá, že tam byla zakopána hlava skladatele Franze Waxmana, jediného skřípajícího kolečka v tomhle jinak perfektně namazaném stroji.. (06.09.2011)

Za normálních okolností bych asi daroval pouze 3 hvězdy. Tady však velice oceňuji jak kvalitní a zajímavé dílo je, i přesto, že se odehrává jen v jednom pokoji a jeho výhledové vzdálenosti z jednoho okna. Hitchcock opět nezklamal a naservíroval nám skvělé a do poslední chvíle napínavé krimi se svými nejoblíbenějšími herci. Především kněžna monacká byla famózní a dále jsem ještě velice ocenil vedlejší roli pěkné baletky odnaproti. 71% (08.10.2021)