Mrtvá a živá

Daphne du Maurier autorka předlohy a režisér Alfred Hitchcock, tak tohle spojení vždycky fungovalo (Jamaica Inn 1939, Ptáci 1963). Dramatický příběh podivného milostného trojúhelníku.Bohatý šlechtic Maxim de Winter si na své staré sídlo Manderley přiváží novomanželku. Ta je, ale neustále srovnávána s bývalou manželkou Rebeccou, která sice za podivných okolností zahynula, ale díky nezdravému zbožňovaní hospodyně zůstává i po smrti jedinou a skutečnou paní Manderley. (25.07.2005)

Další z filmů, který potvrzuje, že Alfred Hitchcock měl veliký smysl pro romantiku a proto ji vměstnal prakticky do každého svého snímku, které se jinak honosí nálepkami horor, thriller, mysteriózní, atp. Mrtvá a živá je zdařilým počinem, kterému nechybí tajemná atmosféra ohledně úmrtí paní de Winter, ale také pořádná dávka romantiky, jež se vlastně prolíná napříč celou délkou snímku. Ke konci film zabředává více do thrillerové a kriminální tematiky, což příběh značně okoření. Přestože v některých pasážích se můj dojem pohyboval mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, s blížícím se koncem se vyšvihl až na plný počet. (19.05.2015)

Výtečná věc, která mě hodně bavila - od Hitchcocka jsem ani nic jiného beztak nečekal. Kupodivu ani ten dabing, v kterém to ČT2 odvysílala, mi nijak zvlášť nevadil, byť ho jinak nesnáším a s nostalgickou slzou v oku chovám v paměti časy, kdy většinu filmů pouštěli v původním znění s titulky. Laurence Olivier mě zde příliš neoslovil (a především jeho postava mi byla krajně nesympatická), ovšem bohatě mi to vynahradila Joan Fontaine, byť na pozdější Hitchcockovy blondýny nemá. Btw. docela hodně mi to připomínalo filmy Plynové lampy a Vertigo, které podle mě není vůbec od věci s Rebeccou porovnat. Celkově na mě ten film udělal velmi dobrý dojem - děj by jistě šel trochu zkrátit, ale ta délka mi v podstatě nevadila - a obsahuje to řadu filmařských nápadů, které mě dost ohromily - s ohledem na rok vzniku filmu - takže můj - už tak bezmezný - obdiv k Hitchcockovi opět o něco povyrostl. (15.07.2020)

Dobře napsaný scénář s tak jemným dějovým vedením a tak velikým citem, že by se mnoho filmařů mohlo od Hitchcocka učit. Bohužel toto příběhové zpracování bylo pro mě sice zručnou, ale trochu rutinní záležitostí. Atmosféra na stupnici dosahuje pouze lehce nadprůměrných hodnot. I tak povedený a trochu neobvyklý Alfredův snímek, který si odnáší velmi slabé čtyři hvězdy. 70% (28.07.2010)

Nejako nemôžem prísť na chuť filmom maestra Hitchcocka. Zrejme to bude kvôli tomu, že veľa režisérov, ktorí prišli po ňom, sa učili práve na jeho filmoch, on im bol inšpiráciou a tak po všetkých tých novších filmoch mi už tie jeho nepripadajú ničím výnimočné, s výnimkou Psycha. Toto je jediné jeho dielo, ktoré dostalo Oscara za najlepší film, takže som čakal niečo výnimočné, okrem spracovania aj silný príbeh, no ten je celkom jednoduchý a vďaka prehnanej stopáži nudný. Odkedy prídu mladomanželia do sídla Manderley, tak si mladá pani len zvyká na nový veľký dom a popri tom stále myslí na mŕtvu bývalú pani domu. Nič zaujímavé, dramatické, či thrillerové sa nedeje, všetko je v pohode, no ona sa správa, ako keby za každým rohom bolo strašidlo a tá afektovanosť Joan Fontaine mi išla dosť na nervy. Čakal som, že aspoň na koniec nás čaká nejaké prekvapenie, zvrat, čokoľvek zaujímavé, no nič také, záver je tiež o ničom, bez nejakej pointy. Nič hodné zapamätania tento film nemal. (01.12.2015)