Povraz

Experimentální „film o vraždě“ od mistra napětí, který není ani trochu napínavý. Hlavní problém tkví ve vyložení karet na samém počátku, kdybychom celou dobu nevěděli, zdali v té truhle skutečně někdo je, mohlo dojít k rozehrání nervydrásající psychologické hry, ale prvek tajemna film zcela postrádá. O Provazu se hodně mluví v souvislosti s jeho technickou stránkou, kdy budí dojem filmu bez jediného střihu, pochopitelně se jedná o dojem iluzorní. Celý děj je rozkouskován do několika přibližně desetiminutových výstupů na jejichž konci kamera obvykle zabere něčí záda, čili se celý obraz zahalí do naprosté tmy. Nápad to na tehdejší dobu byl velmi odvážný, jen by si zasloužil uplatnění v lepším filmu. Hitch si ukousl příliš velké sousto, byl to jeho první barevný film a herci působí místy dost zmateně (i James Stewart občas váhá, kde se postavit, aby jej kamera mohla zabrat ze správného úhlu). Na druhou stranu, v Provazu je mnoho skvělých scén (např. postupné odklízení věcí z truhly sledované zcela statickou kamerou), což je luxus který většina tříhvězdičkových filmů postrádá, takže tentokrát za slabší čtyři. 75% Zajímavý komentář: Douglas (20.08.2006)

Nudíte se? Zapomeňte na medvídka mývala. Pozvěte si domů spolužáka, uškrťte ho, jeho tělo pak dejte do dřevěný jarmary a aby jste to ještě vyšperkovali, tak z ní udělejte Švédský stůl a uspořádejte hostinu na kterou pozvete i rodiče a přítelkyni zavražděného! Teda musím říct, že Hitchcocka extra v lásce nemám, ale tahle směs morbidity, cynismu a černýho humoru mě dokonale rozbila. Dneska by takový film prošel bez povšimnutí, ale ve své době muset zapůsobit jako bomba a řádně otřást společenskými konvencemi.90% (08.03.2016)

Velmi kvalitní krimi drama. Z technického hlediska je určitě nasnadě pochválit ho za dobře budovanou iluzi o (ne) střihání (jen ve 3 scénách, všechny končily záběrem na tmavé sako, byl více rozpoznatelný; tedy pro diváka-mě, který se na to vyloženě nesoustředil). Ale především stál na dialozích, hereckých výkonech, určitém dusnu a napětí (z podřeknutí se a čím dál více ze samotného odhalení tajemství truhly). To je tak, když si dobrovolně domů pozvete Colomba, který své zákeřné otázky mixuje s metronomem a aplikuje na slabší článek (no jo, ti umělci, že). A přestože byl Rupert správně podezíravý, ještě více jsem si oblíbil dokonale cynického Brandona, u jehož řečí se dokonce dalo zasmát (čehož bych se u pana režiséra nenadál). Za slabší považuju fakt, že při evidentním horku nikdo necítil puch mrtvoly (možná se pletu, ale čekal bych ho už k večeru), ale hlavně konec páchnoucí klišoidním kázáním o morálce, ten mě už vyloženě iritoval a kvůli němu dávám „pouze“ silné 4*. (14.05.2014)

Nesmírně zajímavý film nejen svou zápletkou konstantně stupňující napětí, ale také formou, tedy desetiminutovými záběry. Aristoteles by byl nadšen touto jednotou místa, času a děje a i divák může být nadšen, když vidí, že z dobrého scénáře jde vytvořit v jednom jediném bytě během pár minut amosféra, která by se dala krájet nožem. Skvělý důkaz Hitchcocka mistrovství, které dokládá, jak vynalézaví byli režiséři v minulosti. (25.02.2010)

Snímku se musí nechat, že byl dobře odvyprávěn, to Hitchcock zkrátka umí. Klasická konverzačka. Ale zápletka byla hnusná a scénář mizerný. Dva přátelé se rozhodnout jen tak z plezíru zabít třetího. Jeden je zhýralý synáček, trochu magor, co vede řeči o nadřazené rase jako Hitler, druhý je spíš vyklepaný. A pak ho odklidí do truhly a ve stejné místnosti uspořádají oslavu s jeho rodinou a přáteli. Ukázka diletanství – vražda ve více lidech zvyšuje riziko prozrazení, nota bene když je jeden z nich labilní, ke všemu si pozvat společnost a navíc někoho, o kom vím, že mu to pálí! Zajímavá rekonstrukce, ale jako film se mi to nelíbí; nemohl jsem se chytit ničeho, co by někam směřovalo. # [viděno: v noci, TV, sluchátka] # příběh 5 | hudba ? | humor 0 | akce 0 | napětí 3 | pustil bych si znovu 3 (23.08.2012)