Povraz

Hitchcock viac ako inokedy sa zameriava na filmovú reč prostredníctvom dlhých záberov a umiestnením deja v jednom byte. Príbeh nezaprie divadelný pôvod, zaujímavé na ňom je, že tá bola založená na skutočnom kriminálnom prípade. Napätie a psychológia postáv na malom priestore perfektne funguje, rovnako prepojenie filmového a divadelného média. Jeden z ďalších Hitchových obĺúbených kopírovaných námetov (napr. Vzorec pre vraždu so Sandrou Bullock). (07.06.2012)

Pro Hitchcocka dost stěžejní záležitost. A to hned ze tří důvodů: první Hitchcockova vlastní produkce po jeho trhnutí se od filmového magnáta Davida Selznicka, první Alfrédův barevný film a pak především první Hitchova spolupráce s jeho pozdějším dvorním hercem Jamesem Stewartem. Co se týče toho tolik připomínaného (ne)střihu, jednotlivé záběry mají většinou přibližně desetiminutovou délku - tedy akoráť tak na jeden filmový svitek. (31.05.2005)

Vitajte v jednom z najslávnejších filmov bez jediného strihu. No dobre, v skutočnosti ich tam pár je, ale pocit, že nie, je výraznejší. Svojho času to bol v tomto ohľade nemalý experiment a jeden z hlavných dôvodov, prečo Hitch tento „situačný“ scenár zrežíroval. Čo sa týka „vraždy len tak“, s odstupom desiatok rokov sa o čosi podobné pokúsil Schroeder so Vzorcom pre vraždu. Ale nemal šancu. Bol málo zvrhlý. (01.03.2006)

Geniální. Myslím, že právě po filmu Rope někdo vymyslel Hitchockovu nejslavnější přezdívku "mistr napětí", protože atmosféra, která byla v tomto snímku, by se dala krájet a prodávat do jiných, méně atmosférických snímků… ;-) Několik postav, přičemž každá je jiná, jedna párty a jedno tělo, které když zaměníte za bombu, tak se nic nestane, protože princip zůstane stejný. Divák jen čeká, jestli to bouchne a pokud ano, tak kdy a jak. Je to definitivní, někdy v budoucnu budu muset nakoukat všechny Hitchcockovy filmy, protože mě prakticky žádný zatím nezklamal. Navíc se musím přiznat, začínám mít hodně rád Jamese Stewarta, lépe řečeno jeho herecký projev. 100 %. (23.02.2013)

Experimentální „film o vraždě“ od mistra napětí, který není ani trochu napínavý. Hlavní problém tkví ve vyložení karet na samém počátku, kdybychom celou dobu nevěděli, zdali v té truhle skutečně někdo je, mohlo dojít k rozehrání nervydrásající psychologické hry, ale prvek tajemna film zcela postrádá. O Provazu se hodně mluví v souvislosti s jeho technickou stránkou, kdy budí dojem filmu bez jediného střihu, pochopitelně se jedná o dojem iluzorní. Celý děj je rozkouskován do několika přibližně desetiminutových výstupů na jejichž konci kamera obvykle zabere něčí záda, čili se celý obraz zahalí do naprosté tmy. Nápad to na tehdejší dobu byl velmi odvážný, jen by si zasloužil uplatnění v lepším filmu. Hitch si ukousl příliš velké sousto, byl to jeho první barevný film a herci působí místy dost zmateně (i James Stewart občas váhá, kde se postavit, aby jej kamera mohla zabrat ze správného úhlu). Na druhou stranu, v Provazu je mnoho skvělých scén (např. postupné odklízení věcí z truhly sledované zcela statickou kamerou), což je luxus který většina tříhvězdičkových filmů postrádá, takže tentokrát za slabší čtyři. 75% Zajímavý komentář: Douglas (20.08.2006)