Sabotér

Klasický Hitchcockův biják se sice po obsahové stránce nevyhne několika naivnějším prvkům pro éru klasického Hollywoodu typických, ale musím říct, že oproti pozdějšímu Na sever severozápadní linkou mi tentokrát směs thrilleru, akce a romantiky naplněná spoustou zvratů připadala v dobře namíchaném poměru, bez zbytečné překombinovanosti a já si Sabotéra skutečně užil jako starou dobrou klasiku. Robert Cumming v roli štvance, v zdejších komentářích poněkud rozporuplně přijímán, možná nepůsobí dojmem ryze sympatického hrdinu, ale postupně si mě dokázal získat a když si vzpomenu na dojmy z jiných Hitchckových hereckých hvězd, stále u mě dokáže vést nad Grantem a hlavně Stewartem. Atmosféra na pozadí války dosahuje chvílemi až paranoidních rozměrů, děj s precizně vybudovaným a naprosto pohlcujícím napětím plyne přímočáře, akční scény (obzvlášť honička v řece) mi připadaly ztvárněné nadčasovým způsobem a nedaly vydechnout. Závěrečná scéna z vrcholu Sochy svobody se neobejde bez dnes již úsměvných trikových záběrů během pádů jedné z postav, ale ani ty mi nenarušily celkově ohromující efekt. [75%] (29.08.2021)

Ve stínu toho co dokázal vytvořit v USA během následujících let, se mi Sabotér jeví jako slabší kus. Jako by režisér sám měl pocit, že zůstal tématu něco dlužen a tak později natočil mnohem povedenější Na Sever severozápadní linkou. A v čem je horší? V Hitchcockových filmech jsou často momenty, kdy hrdina dojde k rozuzlení nějakou nepravděpodobnou náhodou či dost neuvěřitelným chováním jiných postav. Pokud film funguje, je to tak nějak v rámci hry, ale má-li film slabší momenty, může se stát, že některé tyto zvraty nechci respektovat, protože jsou jako pěst na oko. A to se děje právě zde, vše je za hranicí uvěřitelnosti. Filmu ani nepomáhá naivní herecký výkon Roberta Cummingse a už vůbec ne patetická hudba. Na druhou stranu, film má několik dobře natočených scén, jimž kraluje zejména ta finální na soše svobody. (06.05.2011)

Má tendence zamilovat se do téměř každé femme fatale 30. a 40. let Hollywoodu mi opět podrazila nohy a já si v podstatě celých 109 min představoval svůj dokonalý život po boku Priscilly Lane. Jenže k tomuhle ledabylému snění mi pomohla i nuda, která mě tak trochu u Sabotéra přepadávala. Očekával jsem vlastně takovou přípravu na Na sever severozápadní linkou. Ta charakteristika v podstatě sedí, jenže na rozdíl od slavného Hitchova díla je Sabotér poměrně unylým, málo dynamickým sledem scének, které ani samy o sobě nedosahují kvalit zmiňovaného velikána. Těch docela dlouhých 109 minut tak táhne především rozkošná Priscilla Lane a docela sympatický Robert Cummings, takže jsem alespoň zcela neztratil zájem o osud jejich postav. Výsledný zážitek je ale průměrný a v porovnání s Hitchovými filmy je Sabotér rozhodně někde ve spodní části pomyslného žebříčku. 6/10 (10.04.2018)

Od Barryho kúskov sa možno učil aj McGyver, ukazuje nám totiž, ako sa dá napríklad dostať z pút alebo zo zamknutej miestnosti bez možnosti úniku cez okno. Inak mi Sabotér celkom pripomenul 39 stupňov, podobne sa totiž nehrá absolútne na žiadnu realitu, má len baviť svojou thrillerovou kostrou. To naviac, čo je vo filme, až tak tentokrát nežeriem, ale bola vojna a keď sa nad tým tak zamyslíme, možno by práve dnes bol aj celkom vhodný čas na remake s aktualizáciou. Príliš veľa by sa toho meniť nemuselo. Do dokonalosti dotiahol Hitch problém neprávom obvineného muža vo Wrong man, tento film ešte patrí do kategórie pred režisérovým zlatým obdobím, ktorý započal asi Rebeccou, ale aj podľa toho prispôsobujem svoje požiadavky na jeho skoršie diela. (23.05.2017)

Spektakulárny thriller s nadupaným scenárom a super réžiou. Problém však vidím jednak v predstaviteľovi hlavnej postavy, ktorý je síce dôveryhodný robotník, ale nie sympatický hitchcockovský hrdina, a tiež v jeho chémii k Priscille Lane. Slečna mu položí hlavu na rameno skôr, ako medzi nimi prebleskne najmenšia iskra... (29.11.2004)