Réžia:
Martin McDonaghScenár:
Martin McDonaghKamera:
Ben DavisHudba:
Carter BurwellHrajú:
Frances McDormand, Caleb Landry Jones, Kerry Condon, Sam Rockwell, Clarke Peters, Darrell Britt-Gibson, Woody Harrelson, Abbie Cornish, Riya May Atwood (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Mildred Haynesovej (Frances McDormand) zavraždili dcéru. Vyšetrovanie sa už niekoľko mesiacov bezvýsledne vlečie, preto sa Mildred rozhodne konať. Pri vjazde do mesta vylepí na tri billboardy veľmi kontroverzné odkazy adresované váženému šéfovi miestnej polície (Woody Harrelson). Týmto činom začína bitka medzi Mildred a zástupcami zákona. Keď sa do prípadu vloží ešte ďalší policajt (Sam Rockwell), nevyzretý mamičkin maznáčik so záľubou v násilí, súboj medzi miestnym policajným oddelením a osamelou, ukrivdenou a hlavne rozzúrenou bojovníčkou sa môže začať. (Cinemart SK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (1 153)
Martin McDonagh by měl točit mnohem víc a doufám, že i bude po tomto úspěchu. Když jsem si totiž říkal, že bych rád nakoukal i jeho další filmy, s hrůzou jsem zjistil, že jsem viděl tři ze čtyř jeho filmů (a ten jeden je pouze krátkometrážní) a po tomhle skvostu bych si rád dal další dávku. Tři billboardy totiž jsou (a skoro až kultovní kousek V Bruggách odpustí) vynikající černou komedií s neskutečně funkční emocionální linkou a McDonaghovo zatím nejlepší štací (a vřele doporučuji i 7 psychopatů). Ačkoliv mi film pocitově přišel tak o patnáct minut delší, než jsem si předem přečetl, že je, tak jsem se nenudil ani minutu, občas jsem se nahlas smál a místy to u mě probudilo málokdy vídané emoce a na konci silný motiv k přemýšlení. Půl práce ale samozřejmě odvádějí perfektně zvolení herci, v čele neskutečným Woody Harrelsonem, kterého jsem už viděl v mnoha skvělých rolích, ale tady mě absolutně dostal a mám chuť dohánět resty alespoň u něj. A nemůžu nezmínit ještě minimálně neméně skvělou Frances McDormand, kterou jsem si po shlédnutí traileru a menším pozapomnění spletl nevím proč s Jennifer Jason Leigh (kterou nemám moc rád) a předem jsem jí viděl jako velkou slabinu filmu, ale opak se stal pravdou. Je opravdu veliká škoda, že jeden z nejlepších filmů loňského roku nebude pro běžné diváctvo papírově tolik zajímavé a moc lidí Tři billboardy kousek za Ebbingem v kině pravděpodobně neuvidí, pokud ovšem alespoň jednoho jedince přiměji k návštěvě kina, svou práci jsem odvedl. A já si na to ještě zajdu jednou za prachy (EDIT, nezašel jsem, ale i doma to byl neodolatelný zážitek)...10/10 ()
Americký indie film ve ačkovém balení. A dokonce bych řekla s drobnou inspirací evropských art filmů, kde na začátku filmu začnete sledovat příběh hrdiny v určitém bodě jeho života a za dvě hodiny ho opustíte. Tři billboardy nemají silnou katarzi, ale o to jsou reálnější a silnější. Hlavní hrdinka na začátku filmu bojuje s rodinnou tragédií a na konci je jen o trochu více smířená se životem. Frances McDormand, Sam Rockwell a Woody Harrelson tu podávají naprosto parádní výkony. Jejich postavy mají zásadní charakterové vady, ale přesto v divákovi dokáží vyvolat silné emoce. McDonagh exceluje v dramatu a drobných nuancích ve vztazích hrdinů - a to je radost sledovat. Třeba scénu, kdy se McDormandová a Harrelson hádají a (!spoiler!) šerif najednou dostane krvavý záchvat kašle. Dejte jim všechny herecké ceny, které jsou na trhu. ()
Velmi zajímavý režisér a držitel Oscara za kraťas Šestiraňák Martin McDonagh opět diváka několikrát přidusí smíchy, i když znovu servíruje smrtelně vážná témata. Sedm psychopatů mě v jeho podání překvapivě minulo, V Bruggách ale roky opěvuju. Tentokrát je zřejmě nejvážnější, ovšem znovu dokazuje, že umí napsat peprné dialogy a vše pozvednout uvěřitelnými zvraty. V zapadákově zvaném Ebbing totiž jedna matka zoufale čeká na alespoň nějaké zprávy o vyšetřování vraždy dcery, která zemřela v bolestech a liknavost kanceláře šerifa ji měsíce solidně štve. Vyřeší to svérázným způsobem, který rozvíří pestré události následujících dní. Je to vyzrálé, trefné, výtečně zahrané a vypointované s řadou lahůdkových scén. Neustále jsem čekal, co a kdy mě zklame, naštěstí se nestalo, i když je to mnohdy záměrně přitažené za vlasy. Pět hvězd nakonec (po dlouhé době) dávám nejen za výborný casting, ale především za to, že dneska někdo stále ještě umí napsat originální příběh. Oscara za scénář musí McDonagh dostat, jinak je něco špatně. Frances McDormand, Woody Harrelson, Sam Rockwell a John Hawkes válí, první jmenovaná si nějakou prestižní filmovou cenu za svou svéráznou bojovnici zaslouží podstatně víc než v případě Farga. 90% ()
"Už jsi vyvěsila ty billboardy, abys nasrala poldy?" Vyvěsila, nasrala, zapálila jim stanici a ještě šla na rande s trpaslíkem. Mildred byla zkrátka fajn, šerif Willoughby byl taky sympaťák, ale nejlepší byl "mučitel negrů" strážník Dixon. Mně se to tedy dost líbilo, i když celé to vyšetřování šlo tak nějak odnikud nikam, ale bylo zajímavé sledovat, co dokáží tři růžové billboardy na místě, kudy nikdo nejezdí. Že nic? I já jsem si to myslel, ale scénárista rozhodl jinak a to je dobře. ()
Galéria (61)
Zaujímavosti (27)
- Během společné chvíle šerifa Willoughbyho (Woody Harrelson) a jeho manželky (Abbie Cornish) můžeme slyšet větu „You got a real nice cock, Mr. Willoughby,“ o níž je řečeno, že jejím autorem je Oscar Wilde. Ve skutečnosti tato citace pravděpodobně z autorova díla nepochází. (AloeB)
- Dcera Mildred Hayes (Frances McDormand) má jméno Angela (Kathryn Newton). Angela Hayes je rovněž jméno postavy z filmu Americká krása (1999), kterou zde ztvárnila Mena Suvari. (LucasAbelle)
Fascinující. McDonagh, ten sršící živel, proti svým předešlým filmům totálně změní rytmus a zpomalí tempo vyprávění tak, že za stejnou dobu, co jindy zrychleně odvypráví třeba padesátku bláznivých a překvapujících příběhů, které jsou ale v závěru tak dokonale provázané a do jednoho tak krystalicky srozumitelné a průzračné, že by se z nich dal napsat třetí díl Bible, vám tentokrát nabídne příběh jenom jeden, v ději málem ospale rozvláčný a nikam nepostupující, a ještě takový, že se v něm pořádného konce a zadostiučinění nedočkáte ani u jediné z postav (fakt, ani ten vnitřně napravený polda, co se má stát detektivem, nedostane v rámci požadované katarze po dobu děje placku nazpátek, a kdoví, co se stane pak). A i když tohle udělá, stejně celý film utáhne s absolutní jistotou ohledně toho, co má na srdci a na mušce - a skoro zázračně přitom neztratí vůbec nic ze své živelné kadence, s níž sází své sarkastické a ironické zvraty a pointy, které tnou vždycky do živého, ať už se u nich smějete nebo trnete. Ani půlminuta vás nemůže nechat lhostejné a nezpytující, a přitom všem má film svou neochvějně nonšalantní a velice klidnou gradaci (zde je to ovšem anti-gradace, pro zdárný vývoj v nitru postav, které mají dojít většího pochopení, vzájemného porozumění a klidu, dává čím dál hlubší smysl, že navenek vlastně pro nikoho nic nedopadne uspokojivě). ***** Téma je pro McDonagha stále stejné, jak vyplývá už z mých komentářů k Šestiraňáku, Bruggám i Sedmi psychopatům. Zajímá ho téměř laboratorně, jak se dá všelijak otáčet a proměňovat morálka a kdy případně nastupuje skutečný dušezpyt: s charismatickým důvtipem rozpitvává šedou zónu nejrůznějších provinění a trestů, řetězení příčin a následků, od těch nejbanálnějších drobnůstek, jaké si lidé provádějí z nejrůznějších důvodů, až po ty nejzrůdnější zločiny, ale zajímá ho na tom především rožnění pokrytecké morálky, jakou se do různých ožehavých situací vyzbrojují různé typy postav, a jak dlouho s ní vydrží, než se spálí na uhel (buď ona, nebo oni). Zajímá ho to propalování morálky a co zbude, jde-li to skrz. A samozřejmě nepochybuju, že ho to samé co u postav zajímá i u živých lidí a diváků. Nastavuje důmyslnou soustavu všelijak pokřivených, detaily zveličujících zrcadel, ale není pochyb, že v nich pořád vidíme v extrémech předvedené aspekty našeho vlastního chování a vzájemného jednání a pokřivování a narovnávání duší, které to zahrnuje. ***** Představuji si, že kdyby jednou Bible měla mít třetí díl, už by to asi nebyla kniha, tady je kanonický materiál vyčerpán a sdělovací kanál pokryt maximálně. Ale představuji si, že by se takovým třetím dílem Bible mohla jednou stát samovolně tlakem věků slisovaná filmová kytice z děl Tarantina a McDonagha a že by se z nich lidem selektivně a s komentáři promítaly výňatky při nedělních kázáních. Protože oni oba vlastně fakt točí samé překvapivě důmyslné, střelené, urychlené a ulítlé paraboly, podobenství, alegorie, apokryfní příběhy, bajky a anekdoty, které poskytují pestrý materiál k dumání o zdrojích dobra a zla, o jejich boji v duši člověka a o možnostech (a limitech) očisty, ať už formou vzájemné pomoci i vlastní nápravy. ***** Chápu, že hodně lidí McDonagha považuje za sympatického magora, který srší vtipem a umí báječně bavit i na ožehavá témata, a já jsem se při všech jeho filmech taky zatraceně nasmála, ale to nic nemění na tom, že smysl jeho děl je mnohem hlubší a vážnější než se sluší na nezávazné ulítlé komedie. Dá se říct, že pokud ji pochopili, McDonaghova tvorba (stejně jako Tarantinova) diváky zavazuje. *~ () (menej) (viac)