Rozdvojená duša

Další skvělý Hitchcock. Drobné úlety jako třeba scénu na lyžích rád odpustím (směšně působící zadní projekce a bizarní lyžařská technika). Už kvůli tomu úžasnému tématu psychoanalýzy, psychoanalytiků a všudypřítomné stopě Freuda... To téma mám rád a zde bylo dotknuto mnohem víc než jsem čekal. Takže ve výsledku jsem nadšený. Myslím, že docela by se dal zpochybnit český název, který zřejmě není na místě a jen míchá nesourodé pojmy. (02.06.2011)

Jistě - když se zamyslíte, zápletka vám nejspíš bude připadat trochu přitažená za vlasy ... jenomže ruku na srdce: V podání Alfreda Hitchcocka vyhlíží naprosto věrohodně - má přirozený půvab TÉ krásné, zdánlivě nepřístupné mladé ženy a neodolatelnou přitažlivost TOHO záhadného, krajně podezřelého mladého muže. P.S.: Ovšem velice ráda bych viděla TOHO psychoanalytika, který by se dokázal zorientovat v MÝCH snech. (09.11.2012)

(1001) I když to je ze začátku trochu zábavné, sledovat ploché bezkrevné figurky pokoušet se vyvozovat z detailů bez kontextu pravdy o životě, tak při celovečerním formátu to může diváka silně unavit a neuspokojit. Ale možná jsem jenom zaujatá, protože film, co takhle znevažuje básníky, si o to vyloženě říká. U filmu s tímto přístupem k emocím nemám moc možností k rozjímání kromě zasněných odhadů, kolik centimetrů asi měří Gregory Peck. Můj další problém je v tom, že velmi špatně přijímám temnotu ve filmech, které jsou doplněny rozjásaným orchestrálním doprovodem. Proslulý sen je rozkošný, ale zbytek filmu je hodně statický, drama příliš chtěné v kontrastu s tím, jak nechtěně směšně některé (klíčové) situace působí. (14.06.2015)

Když jsem si přečetl obsazení a zkazky o Dalího snové sekvenci, měl jsem vzhledem k režisérově věhlasu vysoká očekávání. Fakt, že sám Mistr byl se svým dílem nespokojen, mi přišel jako typický perfekcionistický úlet, jemuž netřeba přikládat význam. Bohužel tentokrát tomu tak nebylo a sebekritika byla oprávněná. Rozdvojená Duše není špatný film, bože chraň, to ne. Jen vzhledem k "základnímu kapitálu" není zdaleka tak dobrý jako být mohl. Vypjaté scény, ve kterých šílenství nabývá vrchu nad příčetností, mají skvělou atmosféru a výtečnou "psycho" hudbu - po právu oceněnou Oscarem, i když k poslechu mimo film bych si ji nejspíš nepustil. Snová sekvence - naprostá bomba, kam se hrabe psychotické intermezzo "Where is the fish?" v Meaning Of Life. Jinak je to ale slabé a i nádherná božská Igrid Bergman mi obzvláště v závěru filmu přišla jako přehrávající začátečnice. Scénář působí nedotaženě a místy až hloupě či naivně, výtečná stěžejní zápletka se řeší způsobem řekl bych nedůstojným. Celkově "pouhých" 70%, ale rozhodně jde o dílo, které je třeba vidět. (20.07.2007)

Klasická variace na Mistrem stokrát provařenou zápletku (v Marnie byla spouštěčem červená barva, tady máme bílou). Jinak jde ale o čistokrevný psychologický thriller, ve kterém se vcelku zdařile snoubí mrazivé napětí s bizarním milostným vzplanutím. Ingrid Bergman je překrásná a ve své roli naprosto dokonalá, ale nějak jsem nemohl uvěřit její proměně ze suché vědátorky ve vášnivou milenku a ochránkyni. Měl jsem proto nutkání srazit hodnocení na tři hvězdy, snová sekvence mě ale definitivně přesvědčila. Další zářez, Hitchi. (03.08.2011)