Godzilla

Dnes již kultovní klasika byla ve své době velice oblíbená a stala se inspirací k natočení mnoha dalších monster filmů a pokračování v němž Gojira figuruje. Hlavním záměrem tvůrců nebylo diváky ani tak vystrašit, jako spíše poukázat na nebezpečnost jaderných zbraní, které dokáží ovlivňovat život na naší planetě neskutečným způsobem a mají nevýslovný dopad na floru a faunu nejen v oceánech. Asi největším plusem celého filmu je to, že je černobílý. Díky tomu dokázali zakrýt většinu nedostatků. Samotná Gojira se totiž po trikové stránce může zdát mnohým spíše k smíchu. Ale své osobité kouzlo neztratil ten chlapík v převleku ani poletech. Každopádně stísněnou atmosféru se tvůrcům podařilo navodit dokonale a to i díky skvělému hudebnímu a zvukovému doprovodu. (10.07.2011)

Klasika svetovej kinematografie, ktorá odštartovala éru japonských monster filmov patrí aj medzi najlepšie filmy s touto tématikou. Navyše sa za všetkým skrýva nanajvýš vznešená myšlienka (Emmerichova nová verzia sa o nič také ani nepokúšala) zneužitia a hrozby jadrových zbraní s ktorými mali Japonci pred až nie tak dlhou dobou poriadne skúsenosti. Treba oceniť aj na svoju dobu slušnú trikovú stránku, Godzilla tu vyzerá omnoho vierohodnejšie ako o 13 rokov mladšia Gappa, kde je až do očí bijúce, že sa pod gumeným kostýmom skrýva herec, ktorému navyše napodobňovanie monštra veľmi dobre nejde. Film má veľmi dobrý začiatok, dokonca sa mi z celého filmu páčil najviac, pritom Godzille sa dostalo slovo až po dlhšom čase. Jediné, čo mi na filme trocha vadilo bolo konanie niektorých postáv, ich pohotové reakcie ako námorník, ktorého vylovia z mora a okamžite začne ostatným hovoriť o tom, ako ich napadol netvor. Godzilla však nič nestráca zo svojho čara ani po vyše päťdesiatich rokoch a dá sa povedať, že aj v dnešnej dobe skvelo drží krok s najrôznejšími filmami podobného zamerania. (04.02.2008)

Vizuálně a trikově ne sice tak dokonalé jako bezkonkurenční King Kong (1933), ovšem svojí myšlekou a hloubkou neuvěřitelné dílo. První Godzilla podle mne vůbec není komerční záležitostí o monstru, ale kritikou zbrojení, válečných hrůz bombardování Japonska za II. sv. války, strachu z dalších válek atd. Godzilla je zde archetypem "války", "zla", "temnoty" ... Neuporazitelné, neuchopitelné a zejména stále přítomné cosi, hrozba, se kterou se Japonsko do dnes obtížně vyrovnává. Podle mne jde o bezprostřední kritiku válčení a zbrojení ve všech jeho ohledech. Výborné herecké výkony, výborný závěr a akt sebeobětování. Výborné všechno ... To že se na tento kult nabalily desítky dalších komerčních "monster movies" je už věc druhá a podle mne s nimi tento první díl nemá vůbec nic společného ... (15.03.2009)

1) GOJIRA (1954)__ORIGINAL SHOWA SERIES 1954-1974__Klasický monster-movie, který začal tu celou dlouhou sérii a předurčil Ishiro Hondu k nejznámějšímu ´godzillovskému´ tvůrci. Hirošimský komplex je zde u japonských tvúrců dost zřetelný, postava Godzilla tu slouží v podstatě jako alegorie na atomovou bombu, která ničí vše živé v dosahu. Atributy jsou typické pro žánrové zařazení - nechybí tu milostná dvojka, podivínský vědec a rozhodní generálové, ovšem triky jsou na svoji dobu velmi obstojné. Ty a veliký počet komparsistů dosvědčuje, že první Godzilla patřila mezi vysokorozpočtové snímky. První polovinu stopáže jde o pozvolné budování napětí, pramenícího ze strachu z neznámého nebezpečí. Pak přichází ke slovu demolice, ale samozřejmě tu mluvíme o herci v gumovém obleku a modelech domů, které ale ještě tak nebijí do očí, jako v následujících pokračováních. Pokračování na sebe, vzhledem k velikému diváckému ohlasu, nedalo dlouho čekat. (11.12.2010)

Katastrofické (veľko)filmy so zvláštnymi efektmi, síce príliš často nevyhľadávam vo svojom hľadáčiku, ale ak už teda nejaký mám k svojej priamej dispozícii, tak sa ním nechám i veľmi rád unášať, a to konkrétne naprieč mimoriadne ničivým dianím, čoho nie je vôbec žiadnou výnimkou ani zrovna tento predstaviteľ filmového žánru - kaiju s hlavným titulom Gojira, ktorá môže dokonca tiež evokovať i ničivé zemetrasenie Kanto z roku 1923, a to ani nehovoriac o zhodení atómových bômb na Hirošimu a Nagasaki v roku 1945, skrátka, z každého rožku trošku, čo by určite potvrdila nielen taká, obzvlášť nadrozmerná gorila King Kong, ktorou sa mimochodom títo tvorcovia, na čele so vskutku vizionárskym režisérom, Iširóom Hondom, nechali voľne inšpirovať, ale zároveň aj postava zoológa Jamaneho v podaní vari renomovaného herca Takašiho Šimuru, ktorá pomerne dosť často vysielala「varovné signály」, à la symbolika jadrového holokaustu, ktorý je (neu)stále aktuálnym i v aktuálnom 21. storočí... • Toľko podstatných informácií hneď na samý úvod, keď ma k tomu ešte následne zaujal i monštrózny REV tohto extrémne zmutovaného, rádioaktívneho, prehistorického stvorenia, ktoré zo seba súčasne chrlilo i veľmi štipľavé plamene, čo je v spoločnej kombinácii, extrémne nepríjemnou skutočnosťou pre všetkých obyvateľov toho prostredia, ktoré sa znenazdajky ocitlo v neuveriteľných troskách, ako po skazonosných zemetraseniach, či povedzme po ohlušujúcich výbuchoch rakiet, a tak pre toto monštrum azda platí len mocná zbraň v podobe『likvidátoru kyslíku』, ktorý vynašiel istý vedec, a opäť sme v začarovanom kruhu... • Ďakujem pekne, na jednej strane určite kvitujem, že som sa konečne zoznámil s touto nespochybniteľnou klasikou, ktorej som nakoniec udelil iba priaznivé *** , keďže na strane druhej si pre zmenu zas myslím, že je predsa trochu zastaralou, kvôli čomu sa vonkoncom neodvážim byť so svojim výsledným hodnotením, ba o čosi viacej odvážnejším, nakoľko mi to svedomie akosi nedovoľuje, aby som tentoraz mierne prižmúril jedno očko, i keď jednoznačne uznávam, že snímka mala niečo do seba. (12.04.2023)