Vetřelci z Marsu

Hooper natočil teda vážne poctivý remake. Príliš priestoru na niečo vlastné si nenecháva, ale to nemusí byť nutne chyba, ak máte originál radi. Film sa síce tvári smrteľne vážne, ale niekde hlbšie v sebe má aj iróniu. Napríklad, že Louise Fletcher si tu zopakovala svoju najslávnejšiu úlohu. Inak čistá esencia osemdesiatok, len látka a jej spracovanie nie sú dostatočne silné na to, aby sa z filmu stal svojho času výraznejší kult. Implicitné významy sú niekde inde, ako v roku 1953, ale žeby ste snáď museli nad filmom nejako zvlášť premýšľať, to zase nie. I keď možno Hooperovi fakt o nič nešlo. Užite si radšej tú nostalgiu. (02.04.2017)

Po dvou letech jsem si zopakoval sci-fi látku, kterou jsem viděl v původním filmu z roku 1953, a musím říct, že mnoho opodstatnění pro vznik této předělávky jsem nenašel. Tobe Hooper věrně kopíruje dějovou premisu originálu a to s velkým vizuálním půvabem, ale kromě četných odkazů na původní film nepřidává do příběhu vůbec nic nového, naopak věrně zachovává i tu jeho nejméně kvalitní část (tedy zakončení). Snad jen vzhled Marťanů je trochu jinde, přesto podobně nechtěně vtipný jako v originále. Hooperova zřejmě srdcová záležitost v době vzniku způsobila nemalý bolehlav producentskému duu Golan/Globus, které si po zhlédnutí tohoto filmu a taky Hooperova Texaského masakru motorovou pilou 2 ze stejného roku začalo trhat vlasy, do jakých šílených projektů to vlastně vložilo své finanční prostředky. Ty se jim samozřejmě ani v nejmenším nevrátily. Tobe Hooper vskutku studiu Cannon mnoho financí nepřinesl, ale dal vzniknout aspoň třem poměrně zajímavým a bizarním megalomanským projektům, z nichž minimálně jeden je v mých očích kvalitní. (13.02.2020)

Mně to teda přišlo skrz na skrz stejné jako originál. Pár rozdílů: Je to méně tajemné a hrůzostrašné. Stará verze byla taková beznadějnější. V téhle verzi se zase člověk tolik nenervuje (David narozdíl od staré verze záhy nalezne řadu spojenců, kteří mu snadněji věří) a je to zábavnější a akčnější. Jinak však celkem zbytečné, jako většina remaků. (06.02.2015)

S tolika velkými jmény (Hooper, O'Bannon, Young, Winston, Dykstra) se vyloženě nabízí argument, že takový film prostě nemůže být špatný. A taky není. Jejich společné dílko sice má blíže k dětským hororům typu The Lost Boys nebo The Gate, než k očekávanému nerváku, ale to neznamená, že nestojí za pozornost. V první půlce oplývá hezkou atmosférou, může se pochlubit příjemným obsazením i fajnovými maskami, a ty umělé exteriéry kolem domu Garnerových mají taky svoje kouzlo. Škoda je tak té druhé půlky filmu, v níž přijde na řadu armáda a původně mysteriózní nálada se promění v barevně světélkující scífko. (21.04.2015)

Don't worry, son! We marines have no qualms about killing Martians! Tenhle film jsem viděl už kdysi jako děcko v noci na německé televizi a od té doby mě pronásleduje. A opravdu, je to remake neskutečně divný. Jako by si tvůrci neuvědomili zastaralost originálu, a tak updatují maximálně triky - a sorry, chodící zubatá brambora (to je ten optimističtější pohled na to, jak Marťani vypadají) není zrovna něco, čeho byste se měli bát. I když občas někoho sežerou či anihilují paprskem. Jenže je tu spousta věcí, u kterých se bavit prostě musíte - třeba Velká sestra v roli Marťany ovládané učitelky, požírající žábu, neskutečně přehrávající generál, naprosto dementní vědec, komunikující s emzáky a srandovní výkony vůbec, zejména v okamžiku, kdy se mají herci pustit do nějaké akce. Nevím jak kdo, ale já se na Invaders za nějakých deset let určitě zase rád podívám. (27.07.2008)