Vetřelci z Marsu

Přiznám se, že jsem původní film zatím neviděl a stejně, porovnávat dva filmy, zejména pokud jde o sci-fi žánr a které os sebe dělí více než tři dekády, mně přijde jako naprostá kokotina, ale co už... Takže k Hooperově verzi... Jedná se o naprosté, čistokrevné béčko spíše pro děti něž dospělé, se zábavnými maskami, svižným dějem a neurážejícími herci... Proto je škoda závěrečné scény realita-sen, ta se do filmu absolutně nehodila... Vidět tak film ještě jako dítě, byl bych stoprocentně nadšen, takhle jsem se jen příjemně pobavil... (18.11.2014)

Druhý Hooperův projekt v rámci jeho smlouvy na tři filmy s Cannon Films je, podobně jako jeho předchozí "Lifeforce", fanboyovský počin, kterým si režisér splnil sen natočit kopii svého oblíbeného filmu z dětství s užitím moderních triků. Bohužel ale kromě efektů nepřináší jeho přepracování padesátkového sci-fi "Invaders from Mars" nic nového. Co do vyprávění doslovná kopie zachovává nejen paranoidní premisu, ale i naivitu a nedomyšlenost svého předobrazu. Přitom nápaditým uchopením a přepracováním mohl vzniknout skvělý příspěvek k dobovému trendu dětských filmů vycházejících z hororu a sci-fi. Tímto směrem ale Hooperovy ambice nesahaly, což stvrzuje i angažování zcela necharismatického a herecky marného představitele do hlavní role (není žádné překvapení, že jeho kariéra neměla pokračování). Hooperovi po vzoru padesátkových brakovek nezáleželo na tom, kdo hrdinu ztvární, protože o něj ani o žádné motivy spojené s dětstvím zde vůbec nejde. Hlavní hrdina je jen loutkou v rukou ideologicky podbarveného scénáře, který ale v osmdesátých letech působí už nemístně. Hooperovi "Invaders from Mars" jsou pak stejně jako jeho další projekty pro Cannon Films fascinující jako zcela bezprecedentní i neopakované úkazy v hollywoodské kinematografii, kdy talentovaný filmař dostane k dispozici štědré produkční zázemí, aby si udělal radost projekty, které vůbec neberou v potaz jakékoli trendy či komerční kalkulace. (11.10.2015)

Hooper natočil teda vážne poctivý remake. Príliš priestoru na niečo vlastné si nenecháva, ale to nemusí byť nutne chyba, ak máte originál radi. Film sa síce tvári smrteľne vážne, ale niekde hlbšie v sebe má aj iróniu. Napríklad, že Louise Fletcher si tu zopakovala svoju najslávnejšiu úlohu. Inak čistá esencia osemdesiatok, len látka a jej spracovanie nie sú dostatočne silné na to, aby sa z filmu stal svojho času výraznejší kult. Implicitné významy sú niekde inde, ako v roku 1953, ale žeby ste snáď museli nad filmom nejako zvlášť premýšľať, to zase nie. I keď možno Hooperovi fakt o nič nešlo. Užite si radšej tú nostalgiu. (02.04.2017)

Zase jsem si doplnil jednu starou vzpomínku. Víc jak dvacet let jsem měl v hlavě scény z filmu, kde jsou podivné chodící mimozemské obludy s velkým okem od přítele lejzra, hlavní klučina je pronásledovaný svými rodiči a ředitelkou školy a pak přistane mimozemské střevo na bazuce. A dneska už vím, že je to tenhle film a kus jsem si z něj i přehrál na youtube. Je to hrozně srandovní a co se týče triků, "hereckých" výkonů, akčních a jakože napínavých scén, že to opravdu vypadá skoro jako z padesátých let. Trochu to připomíná trpaslický "Útok divokých, naprosto neviditelných, obřích mimozemšťanů", ale jako dítě jsem to asi bral vážně. (25.04.2015)

S tolika velkými jmény (Hooper, O'Bannon, Young, Winston, Dykstra) se vyloženě nabízí argument, že takový film prostě nemůže být špatný. A taky není. Jejich společné dílko sice má blíže k dětským hororům typu The Lost Boys nebo The Gate, než k očekávanému nerváku, ale to neznamená, že nestojí za pozornost. V první půlce oplývá hezkou atmosférou, může se pochlubit příjemným obsazením i fajnovými maskami, a ty umělé exteriéry kolem domu Garnerových mají taky svoje kouzlo. Škoda je tak té druhé půlky filmu, v níž přijde na řadu armáda a původně mysteriózní nálada se promění v barevně světélkující scífko. (21.04.2015)