Prekliatie Salemu

Brilantní podobenství o otázkách bytí navazující na to nelepší z tohoto skvostu! Opět zde můžeme vnímat citlivé poselství o nenaplnění lidské touhy po nesmrtelnosti, jenž skrz bravurní dialogy vystupuje o to citelněji, čím méně je toho řečeno. Chlad a tma jako symboly věčného a klidného bytí tak jsou pro postavy, pevně zakořeněné v tomto světě, nesnesitelné a vnímané jako předzvěst tragédie. Toto špatně pochopené poselství je pak příčinou všech nedoruzumění vedoucích ke katastrofě kataklyzmatických rozměrů. Víra člověka je tu zkoušena každým okamžikem a pro ty, jenž jsou duchem slabí a nacházejí oporu v nástroji Kristova mučení to samozřejmě znamená jistou zkázu jejich vnitřně budovaného systému hodnot. Nesmrtelnost totiž spočívá ve schopnosti odprostit se od povrchní morálky a doslova otevřít okno do nového vesmíru. Okno je tu tedy opět znakem hranice mezi světy, které jsou vzájemně neslučitelné a které v sobě vyvolávají odpor. Tak je pán nesmrtelnosti vykreslen jako zrůda, navzdory tomu, že to je právě on, kdo dokáže rozproudit krev v zatuchlém prostředí amerického maloměsta. Na závěr ještě krátká poznámka o skutečné tváři tohoto veledíla. Jedna postava pronáší velmi silnou myšlenku, zda je možné, aby zlo bylo bytostně spojené s místem či věcí..aby bylo esencí tohoto artefaktu..za sebe mohu říct, že jsem si jistý, že to tak je..tento film je toho přímým důkazem! (02.02.2013)

Přiznám se bez mučení, knihu jsem nečetl. Možná proto jsem si film dost užil. Viděl jsem tříhodinovou verzi a musím říct, že ani na chvíli mi herci, příběh a film jako celek nepřišli otravní. Tobe Hooper mě již podruhé (po Texaském masakru) přesvědčil, že horory prostě točit umí. A Kurt Barlow? To je kapitolka sama o sobě... Doteď ho vídám při nočních cestách tmavým bytem na záchod. A příjemný zážitek to ani v nejmenším není. (01.07.2009)

Kvalitní a místy hodně strašidelná upířina. Viděl jsem pouze tzv. director's cut, takže velmi dobře chápu, proč původně vznikla daleko kratší verze. I když, pravda, o celou hodinu bych to asi nesestříhal. V každém případě by u mě šla z kola ven hned úvodní spoilerová scéna, kompletně znovu-použitá v závěru. Poněkud slabší herecké výkony by na kratší ploše asi taky až tolik nevynikaly. Na druhou stranu, oba představitelé manželů Sawyerových (Julie Cobb a George Dzundza) byli výborní. Přitom je dobré si povšimnout, že celá ta linie s nevěrou neměla téměř žádnou opravdovou spojitost s hlavním příběhem. … Salem’s Lot je třetím nejlepším horrorem Tobe Hoopera - horrorem pořád dost dobrým, zdaleka však nedosahujícím průkopnické originality Texas Chain Saw Massacre nebo vybroušené dokonalosti Poltergeista. Moje největší výtka směřuje především k zastavování obrazu při prvních útocích upíra. Tato podivná vychytávka na mě působila jako studená sprcha - nemám rád, když mi někdo připomíná, že "je to přece jenom film". Naštěstí bylo v druhé půli snímku od laškování v tomto stylu upuštěno. Mohl bych vytáhnout ještě pár dalších mušek na kráse tohoto sedmdesátkového strašení - měl jsem dokonce připravenou slovní hříčku o tom, že by Hooper mohl občas přitlačit na pilu. Ale neudělám to, protože v podstatě jsem s Prokletím Salemu spokojený a Tobe občas na tu pilu dokáže přitlačit i zde. … To, co je na jeho Salem’s Lotu nejlepší, už ve svých komentech dostatečně vyzdvihli jiní (připomenu létající děti, působivé hlavní monstrum a přihodím scénu z márnice). Jen dodám, že pojetí upírů coby čistě zlých a skutečně strašidelných bestií, je z dnešního pohledu živou vodou. Připomíná nám totiž, že nemrtví nejsou jen doménou sladkobolných mládežnických fantasy, kde vystupují jako pohlední idolové pubertálních děvčat, a že v jiném (mnohem starším) žánru, umí být tyhle kreatury dokonalým ztělesněním plíživého děsu a nešizených nočních můr. (21.03.2011)

Keby som nevidel, kto režíroval Salems Lot, určite by som si to nepozrel, ale nebolo to až také hrozné. Upíri vo svojej tradícií nesklamali, ani Tobe Hooper čo by režisér, ale dlhá stopáž veľmi ničí tento film a aj samého diváka. Najmä prvá polovica je taká uťahaná, a aj keď k niečomu ozaj dôjde, hneď to aj skončí. Druhá polovica už bola o niečo lepšia, hlavne posledná hodina keď už poznáme vrahovu identitu. Škoda tej prvej nudnej časti, dal by som aj viac, takto ale na 80 percent. Z úcty k Hooperovi nadpriemer. (01.12.2009)

Myslím, že k tomuto filmu asi netřeba moc psát. Knižní předloha mistr Stephen King. Režie se ujal hororovej veterán Tobe Hooper. Dlouho jsem tenhle upírskej kousek odkládal zejména kvůli jeho dlouhé stopáži. Ikdyž při koukání na film jsem měl párkrát takový záblesky jako bych film už kdysi viděl. A možná, že jo ale asi jen tu nejkratší verzi. Tentokrát jsem šel do té 184minutové verze. A popravdě jsem trochu litoval. To je přesně ten důvod proč se raději vyhýbám snímkům s tak dlouhou stopáží. A to ještě existuje 200minutová TV verze? Za mě naprosto zbytečně dlouhej film. A tak si říkám, že bohatě stačila ta 112minutová verze a myslím si, že i zde bych našel pár minut který by tu byly navíc. Kdyby po mně někdo chtěl ať vyberu nelepší film Tobe Hoopera tak tento to určitě nebude. 3hvězdy (01.09.2024)