Réžia:
Tobe HooperKamera:
Daniel PearlHrajú:
Marilyn Burns, Allen Danziger, Paul A. Partain, William Vail, Teri McMinn, Edwin Neal, Jim Siedow, Gunnar Hansen, John Dugan, Robert Courtin, William Creamer (viac)Obsahy(3)
Sally se dozví, že vandalové údajně znesvětili hrob jejího dědečka. Spolu se svým ochrnutým bratrem Franklinem a přáteli se pouští do vyšetřování. Po návštěvě staré rodinné farmy zjistí, že v jejím sousedství žije skupina šílených, vraždících psanců. (Cinemax)
Videá (2)
Recenzie (548)
Po právu kultovní počin, který se stal žánrovým milníkem. Dynamická, místy až běsná kamera, smysl pro detail (oči vedou) a psychedelická hudba doplněná četnými zvuky a ruchy vytvářejí společně podivnou a tísnivou atmosféru. Kromě památných scén - Leatherface drží mrskající se dívku před domem, zavěšení na hák či tanec s pilou při východu slunce - je jednou z nejděsivějších naháněčka křovím, těsně za ní pak společné stolování s dědou. Gore je z dnešního pohledu umírněné, ale funkční. Marilyn Burnsová tímto snímkem na krátko sesazuje J. L. Curtisovou z pomyslného trůnu - královna vřískotu. Asi nejlepší film T. Hoopera. Po letech bych možná jednu hvězdu ubral, ale z nostalgie hodnocení ponechám. ()
Nikdy jsem tomuto exploitation hororu nepřišel na chut. Pro mě je to slabota. Víc keců, než se to k něčemu dopracuje. Když jsem si ho nedávno pustil, zděsil jsem se hlavně toho, jak na tom zapracoval zub času. Jak to má pomalý rozjezd, a když se to rozjede, tak taky žádná sláva. Krev prakticky žádná, a to je řeč o exploitation subžánru, který na něčem takovém staví. Tady asi ani na umělou krev nebyly prostředky, a tak se celou dobu o slovo hlásí skoro až nuda. Napodruhé tento horor u mě prošel hlavně tím, že se snaží o syrové ztvárnění, a Tobe Hooper se ukázal v dobrém, ale nikoliv však nějak perfektním režijním světle. Na tu dobu docela hezké holky, ale dneska už to nemá čím šokovat. 60% ()
Tenhle texaský masakr není vůbec žádnou peckou. Pochválit můžu ještě větší šílenost hlavního padoucha s pilou a ostatních herců v záporné roli. Film je brutální, ale příběh, spracování a tak mě nějak nenadchlo. Film ubíhal pomalu, což na krátkou stopáž filmu je průšvih. Jinač to šlo a je to klasika no. U mě ale jen 52% = *** ()
Dříve se mi do ruky dostal remake z roku 2003, který ve mně však nezanechal silnější dojem a hodně z něho bylo mnou pozapomenuto. Po zhruba 3 letech jsem si konečně pustil originál, ale přestože se mi líbil víc než jeho pozdější verze, nějaká pecka se nekonala. Od cca 36. minuty začalo vlastní vyvražďování, hrůzně činy však nebylo moc vidět (což na druhou stranu nebyl až tak špatný tah, protože fantazie některých diváků mohla pracovat na vlastní režim a taky se celkem dobře vyrušila možnost nekvalitních triků), ale hlavně, vůbec jsem nefandil hlavním postavám. Ne že bych jim přál smrt, to ne, ale bylo mi docela jedno, co se s nima stane, protože film mě do sebe/kůže hrdinů vůbec nevtáhnul. Záporáci až na starého dědu mi nijak strašidelní nepřišli a Sally mě svým ječením brzo začala štvát. Třeba bych na jejím místě taky křičel jak potrefená husa, ale v podání Sally by normální člověk musel za chvíli přijít o hlas. Celkem paradox, protože je to snad jediná nereálná věc v jinak celkem uvěřitelném hororu. Takže stejně jako v případě předělávky to vidím pouze na průměr. ()
Velice intenzivní film plný násilí a špíny v osobitém pojetí Toba Hoopera. Hodně mě udivilo, že v porovnání s remakem je tohle úplně jiný film, sázející na atmosféru, která je sice vyvolávána násilným chováním kanibalské rodinky, ale na tak prvoplánově jako v remaku (všude samá krev a vnitřnosti), nýbrž pouze náznaky brutality. Tudíž divák nic přesně nevidí a fantazie může pracovat na plné obrátky, a to je mnohem horší, než když jsou nám ta střeva a krev přímo ukázána. Horror movie of the year ()
Galéria (223)
Zaujímavosti (101)
- S rozpočtem 140 000 amerických dolarů a výdělkem 31 milionů se stal snímek do té doby nejziskovějším nezávislým filmem. (Hans.)
- Film byl původně zakázán ve Finsku. Jeho necenzurovaná verze zde vyšla až po 25 letech. (henrycruel)
- Po útoku na Franklina (Paul A. Partain) nie je na motorovej píle žiadna krv. (ancientone)
Reklama