Texaský masakr motorovou pilou

Hodnotit tento film v rámci žánru je jediná cesta, která vznik takové úchylárny může ospravedlnit. Osobně tomuto typu filmů vážně neholduji a konkrétně tento mi přijde skoro až zvrácený, nechutný a vrcholně zlý. Mluvit v souvislosti s tímto filmem o jeho "fanoušcích" či "kultu" mi přijde téměř bizarní, než aby se to schovalo za okřídlené "sto lidí, sto chutí", ale s tím holt nic nenadělám. Skutečnost, že jsem osobně zhlédnutí tohoto neblahého snímku prožil jako soukromé divácké peklo, nutně neznamená, že jiní v tomtéž nenajdou nemalé uspokojení, byť to podle mě hraničí s jistou cynickou zvráceností. Podobné pocity jsem naposledy prožíval snad jen u Záhady Blair Witch - způsob, jakým tyto filmy gradují, osobně shledávám téměř nesnesitelně drásavý, a vlastně se divím, že na to vůbec vydržím koukat. A v skrytu duše i pošetile doufám, že se tím nějaký chorý mozek nebude jednou inspirovat - nemůžu si pomoci, ale existence podobných filmů podle mě zavání otevřenou Pandořinou skříňkou. (14.04.2013)

Dominantní formální znaky tohohle filmu jsou následující: 1, Falešné hlediskové záběry, kdy objektiv kamery jakoby zastupuje samotného záporáka, přestože ve skutečnosti nezastupuje (proto jsou falešné). Přesto mají tyto záběry moc vytvářet napětí, protože nevíme, kdy je záběr falešný a kdy je už opravdový (kdy už se záporák skutečně dívá a každou chvíli vybafne). Na tom je postaveno spousty hororů, na strachu, monstrum je pouhým vyvrcholením („zklamáním"), jen takovou exploatační atrakcí, která rozbíjí obrané mechanismy ega (vytěsněnou hrůzu z osamocených domů v lese). 2, Dalším znakem filmu jsou detaily v momentě, kdy bychom se potřebovali zorientovat, protože probíhá nějaká znepokojivá událost, a my prosíme kameramana, aby nám zprostředkoval celek, abychom viděli celou událost z dálky nebo nějak přehledně, ale on nám to chytře neumožní, a dostává nás tím do stejné situace, v jaké jsou postavy - tím se s nimi identifikujeme, respektive s tím, v jaké prekérní situaci se nachází. 3, Některé střihy u konce (hlavně „andaluské“ oči svázané hrdinky) nemají daleko k promyšlené montáži ze slavné scény ve sprše z Psycha. 4, Film poskytuje dostatek znepokojivých úhlů kamery a neustále něčím překvapuje (např. různé podhledy za jdoucími postavami), třebaže máme zřetelně co do činění s lacinější 16 mm technologií. Tím uděluje lekci všem filmařům, kterak vytěžit z mála hodně. 5, Film pracuje nadvakrát s dvojitou komunikací (interakcí) s divákem – (i) plátno nás chce ovládnout a vyzývá k návštěvě, (ii) ale zároveň nám tvrdí, že události filmem popisované jsou podivné a svým způsobem neobvyklé. To divák (iii) touží přirozeně proniknout do příběhu, ale (iv) stejně tak se tomu brání (kdo by se chtěl octnout v prostředí naštvaných hixploitationerů, rozuměje svérázných amerických buranů). 6, Horory bývají pokládány za cosi pokleslého, třebaže se řada z nich na rozdíl od apolitického idylického mainstreamu angažovaně vyjadřuje k okolnímu dění (Vietnam, zrovnoprávnění černochů, konzumerismus). Tenhle říká něco ve smyslu, že pokud se nepřestaneme chovat špatně ke zvířatům, skončíme jako oni (v druhým plánu vypovídá o kapitalistické spotřební jateční ekonomice) - a ty jatka budou o to bolestnější. (06.10.2008)

Texaský masaker poriadne zostarol a miestami pôsobí nechcene komicky. Časť mimo domu sa celkom ťahá a okrem creepy stopára nie je prakticky vôbec desivá. Jednotlivé odchytávanie členov partie bolo tiež vcelku fádne a poriadna hororová atmosféra príde až s predstavením členov domu. To už je však, bohužiaľ, takmer koniec filmu. (26.12.2022)

Velké zklamání. Jednoduchá konstrukce s velkou dějovou plytkostí, atmosféra jen místy a ještě minimální. Postavy nezáživné a žádný strach tento horor nebudí. Už to nikdy nechci vidět. P.S. Před zhlédnutím jsem opravdu netušil že Nispelův remake z 2003 je lepší. [5/10] (Vortex) (Barevný /// Produkce: Tobe Hooper, Lou Peraino /// Scénář: Kim Henkel, Tobe Hooper /// Kamera: Daniel Pearl /// Hudba: Wayne Bell, Tobe Hooper, John Lennon) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.02.2010)

Tak nevim, asi jsem divnej, ale mě to tak dechberoucí a koulervoucí nepřišlo. Samozřejmě je to lepší než ten remake. Nejsem nějakej nebojsa a u hororů made in Japan jsem většinou posranej strachy, ale tady jsem se párkrát leknul a dobrý. Prostě nechápu jak se někdo může bát když je tam minutu zabíranej oltář z kostí nebo když holku nemotorně honí v lese asi 2 minuty magor s pilou (chápu že se bojíte když ste ta holka). Všemi opěvovaných posledních 15 minut "u oběda" mi taky nic neřeklo. Prostě se jen 3 magoři furt chlámaj a dělaj držky a holka do toho řve. Tím ovšem neříkám že jsem nebyl u závěru napjatý a nefandil jí. Samozřejmě jsou tu ale i skvělé pasáže (říkám hlavně lekačky se povedly a "děda" taky není k zahození). Nejlepší ale je zvukový doprovod, něco tak nepříjemného a znepokojujícího se k filmu tohoto typu neuvěřitelně hodí. Herci jsou docela v pohodě (až na toho vozejčkáře) a ty dvě holky jsou opravdu kočky a maj takový sexy oblečení ve stylu 70. let. Ano ty dvě holky jsou největšim kladem filmu. Chápu že je tohle pro někoho neotřesitelný kult a nechci to nikomu znevažovat, jen mě to prostě minulo. Toť vše. (01.01.2006)