Texaský masakr motorovou pilou

Texaský masaker som videl prvýkrát, zhruba sedem rokov dozadu a moc sa mi nepáčil. Ani už neviem prečo. Dnes, približne o štvrtej ráno som dostal chuť na niečo drastického, tak som oprášil staré DVD, skúsil ho znovu a uznávam; je to veľmi, veľmi nepríjemná, drsná, odporná depka - vrchol svojho subžánru. Prototyp snímku, len pre silné nervy. Takú hnusnú, špinavú atmosféru nemá žiadny film. (16.06.2013)

Už kdysi se mi tenhle snímek líbil, ale napodruhé jsem nadšený. Texaský masakr je stále dost originální horor. Na první pohled docela normální hrůzostrašný slasher, který ale kašle na různá klišé, což působí osvěžujícím dojmem obzvlášť v dnešní době, kdy jsou si slashery tak podobné (no, možná se to týká hlavně období kolem roku 2000). Například postavy jsou představené jenom letmo, což vůbec nevadí, stačí to. Nejsou to žádní super-sympaťáci a super-sympaťačky, ani žádná parta debílků. Není zde klasická formulka "hodná holka mezi kretény". Jsou to prostě docela normální parta mladých lidí... kteří to pěkně schytají, když se dostanou mezi úchylný vidláky. Ti jsou znepokojující, ale jejich králem je "Leatherface", který je správně bizarní. Se svou maskou je pěkně strašidelnej a jeho obvykle rychlé a precizní zabíjení je dost děsivé. Má ale i svou černohumornou stránku, například se různě převlíká. Na konci má stylové fráčko a na oběd si zase nanese rtěnku, aby dělal své rodině maminku. No není to miláček? Překvapivě propracovaný a svižný horor. Téměř dokonalá znepokojující jízda. (9/10) (27.07.2022)

Tobe Hooper mě bohužel/naštěstí (nehodící se škrtněte) nepřesvědčil. Masakr to sice byl, ale ona jakási absence hlubšího rozpracování příběhu a psychologie jednotlivých postav ve mě jen a jen utvrzovala pocit, že násilí bylo ve filmu ztvárněno jaksi zbytečně samoúčelně a jaksi na efekt. Je to podle mého mínění velká škoda, protože tento drastický, bizarní a ve svých důsledcích šíleně smutný příběh inspirovaný skutečnou (resp. podobnou) událostí mohl být něčím víc. Takhle mi pouze připadal jako snímek, který staví na neštěstí druhých a chce vytěžit maximum akce z šíleného námětu. Na film dle skutečné/podobné události mi to celé prostě přišlo jaksi nepatřičné. (20.06.2004)

Po zhlédnutí remaku (který se mi velice líbil) mohu doporučit i tuto americkou hororovou klasiku, kde je schéma samozřejmě podobné, ale každý z těchto filmů je natočen odlišným způsobem (remake není přesný kopírák). Tuto atmosférickou podívanou, která je na svou dobu kvalitně natočená hodnotím 4 hvězdičky… (19.03.2011)

Kdyby si Leatherface občas doma zaběhal kolem kukuřičného pole, neměl by tak tragickou fyzickou kondici.. Nízkorozpočtový Hooperův kult, co nastavil standardy slasherového žánru, mě minul jak ústřední texaskou rodinku základy stolování. Denní část je díky znepokojivým náznakům ještě obstojná, neexplicitní druhá polovina už spíše psychedelická až groteskní. Last supper s dědečkem, co patří na přebal CD Pražského výběru a dýchavičné pobíhání retarda s ohlušující motorovkou tak zanechaly spíše rozpačitý dojem, než nějaké pocity hrůzy, či zneklidnění a z toho hlučného nářadí, hysterického jekotu a "jezdění nehtů po tabuli" mě akorát rozbolela hlava. Vlastně se dá říct, že s tichem závěrečných titulků jsem zažil slast srovnatelnou s opuštěním několikahodinové předváděcí akce na mezinárodním veletrhu křovinořezů.. (28.02.2012)