Texaský masakr motorovou pilou

Tak chapu ze je to klasika ve svy dobe asi z toho byly lidi lehce vypleskly a na svou dobu je to kazdopadne nadcasovej horor ale kultem bych to nenazyval protoze ani ty vsechny legendy kterymy je film obestren nezakryjou fakt ze Hooper proste neni dobry reziser a dneska uz to pusobi lehce srandovne jinak ja patrim mezi megaotrle divaky a nic tak extra nechutnyho nebo sokujiciho jsem proste na to filmu neshledal kazdopadne o parnik lepsi nez remake to rozhodne! (20.11.2012)

Po právu kultovní počin, který se stal žánrovým milníkem. Dynamická, místy až běsná kamera, smysl pro detail (oči vedou) a psychedelická hudba doplněná četnými zvuky a ruchy vytvářejí společně podivnou a tísnivou atmosféru. Kromě památných scén - Leatherface drží mrskající se dívku před domem, zavěšení na hák či tanec s pilou při východu slunce - je jednou z nejděsivějších naháněčka křovím, těsně za ní pak společné stolování s dědou. Gore je z dnešního pohledu umírněné, ale funkční. Marilyn Burnsová tímto snímkem na krátko sesazuje J. L. Curtisovou z pomyslného trůnu - královna vřískotu. Asi nejlepší film T. Hoopera. Po letech bych možná jednu hvězdu ubral, ale z nostalgie hodnocení ponechám. (27.01.2022)

Tobe Hooper mě bohužel/naštěstí (nehodící se škrtněte) nepřesvědčil. Masakr to sice byl, ale ona jakási absence hlubšího rozpracování příběhu a psychologie jednotlivých postav ve mě jen a jen utvrzovala pocit, že násilí bylo ve filmu ztvárněno jaksi zbytečně samoúčelně a jaksi na efekt. Je to podle mého mínění velká škoda, protože tento drastický, bizarní a ve svých důsledcích šíleně smutný příběh inspirovaný skutečnou (resp. podobnou) událostí mohl být něčím víc. Takhle mi pouze připadal jako snímek, který staví na neštěstí druhých a chce vytěžit maximum akce z šíleného námětu. Na film dle skutečné/podobné události mi to celé prostě přišlo jaksi nepatřičné. (20.06.2004)

Easy Rider horrorového žánru. - Srovnání mezi kultovní road movie ze 60. let a debutem Tobe Hoopera možná neobstojí, ale jsem přesvědčen, že je zde více paralel než by se mohlo zdát. Texaský masakr je absolutní klasikou s výbornou atmosférou a gradací, je příjemně poznamenán dobou vzniku a přes jeho syrovost je vidět, že tvůrci filmu byli intelektuálové (i když evidentně na drogách). První zjevení retardovaného řezníka je esencí děsu, kanibalská hostina, které se (pochopitelně nedobrovolně) účastní hlavní hrdinka, je úžasně zinscenovaná freak show. Snímku dodává na vyjímečnosti také realistický dokumentární styl, který jej jasně odlišuje od pozdějších veselých vyvražďovaček 80. let. Film má spoustu pokračování, remaků a napodobenin. Z tehdy inovačního vražedného nástroje (motorové pily) se časem stalo dokonce jakési klišé, ale originální Texaský masakr je udělán tak dobře, že nemůže být nikdy žádným klonem překonán. (22.04.2005)

Tato originální verze se mi do rukou dostala o hodně let později od doby, kdy jsem zhlédla remake. Již od začátku jsem s ním proto začala neúmyslně srovnávat, ale pak jsem si řekla, že to nemá smysl a postupně jsem od myšlenek na masakr z roku 2003 upouštěla. Úvod filmu je poměrně poklidným a bezstarostným, chvílemi možná až lehce nezáživným. To vše však diváky připravuje na to, co přijde potom. V jednu chvíli se vše zvrtne a místo horkého texaského slunce a vířícího písku nás čeká to pravé texaské šílenství. Film má pár opravdu vydařených lekaček, drsných momentů a odporných zjevů a vjemů. Obdivuji hlavní blonďatou hrdinku a její hlasivky. Právě možná díky nim dosáhl tento masakr na nejvyšší možnou úroveň šílenství. Společně ještě s ostatními prvky, jakými jsou Leatherface a jeho šílená rodina, živý - mrtvý dědeček a jejich vkusné bytové dekorace:) Také mne potěšilo vkusné množství černého humoru, který trochu odlehčil jinak krvavou podívanou. Neustále jsem přemítala nad tím, jaký poprask asi muselo toto dílo v roce ´74 vzbudit. A mám dojem, že Ed Gein by byl tímto filmem potěšen, protože inspirace v jeho osobnosti je zde zřejmá. "Neměj strach, dědeček je z nás nejlepší..." (27.02.2010)