Bezstarostná jazda

Road movie s prenádhernou muzikou 60. rokov a s hercami, čo to vedia pekne roztočiť. Dejovo je snímok síce trocha slabší, vlastne je to len o chlapíkoch, ktorí sa rozhodli prejsť z bodu A do bodu B a cestou stretávajú rôznych ľudí a zažívajú rôzne príhody, ale aj napriek tomu je tu veľa vecí hodných zapamätania, napr. hlášky o slobode, Nicholsonov výklad teórie o mimozemšťanoch, LSD úlet... Záver je šokujúci, strhujúci, ale tak to malo byť. Vlastne až tu divákovi dôjde, ako to je vlastne s tou slobodou, že ide o niečo zdanlivé, neuchopiteľné a hlavne, že si len myslíme, že ju máme. Veľký odkaz. 80/100 (24.06.2015)

Skvělá roadmovie, ve kterém je divák vzat jako spolujezdec na velkolepý výlet po „tehdejší“ Americe – místy projíždí širými pláněmi s nekonečnou oblohou nad hlavou a větrem ve vlasech, jindy po úzkých, potemnělých stezkách, ohraničenými lidskou hloupostí a předsudky. Velmi se mi líbila ta tématická ucelenost, zajímající se o jádro pojmu „svobody“, jež však nikdy nesklouzává k jednostrannému uchopení tohoto fenoménu. Skutečně, svoboda je zde nahlížena z mnoha úhlů. Máme zde omezení svobody jak ze strany okolí, kdy jsou hlavní hrdinové zařazeni velkým množstvím postav do předem vytvořených škatulek a boxů. Nicméně jsou zde patrná i omezení vznikající z vnitřní povahy postav – v tomto ohledu může posloužit za příklad věčně ustrašený Hopper, kterého stále svazuje strach o peníze, čas, atd. Co je však nejvíce překvapivé, je pojetí věcí též z opačné strany – jakmile člověk odhodí všechny zábrany, riskuje svázání se s „nevázaností“ - klasickým příkladem jsou drogy, či „volná“ láska – velkou devízou snímku je, že tyto fenomény tvůrci rozhodně neromantizují a vidí i jejich stinné stránky. Film tedy rozhodně není nějakou bezmyšlenkovitou oslavou hippies – hlavním řídícím principem narativu je totiž hledání, spíše než nabízení předem formulovaných odpovědí. Toto hledání přesahuje často až do meditativní polohy, kterou podporuje jak pozvolné tempo vyprávění, tak výborný výběr dobové hudby. (01.05.2017)

Volnost, cesta, svoboda, hippie, tráva, muzika, motorky, 60. léta. Díky "Bezstarostné jízdě" se zrodila nezávislá tvorba, myslím, že jako první získal přídomek kultovní a stal se, spolu s Antonioniovou "Zvětšeninou" a Nicholsovým "Absolventem", nejsilnějším mementem generace 60. let. Born to be wild... 100%. (07.03.2009)

Tak tu čtyřku teda dám, i když spíš s přihlédnutím na význam filmu než zážitek z něj. V první řadě mi nebyli sympatičtí Fonda s Hopperem. Omlouvám se, ale je to tak. A to mě pak jejich hippie cesta zrovna moc nestrhla. I když mě mile překvapilo finále, které jsem nečekal. 3 a 1/2 s tím, že když jsem dal trojku, nějak mi k to tomuhle filmu nepasovalo... (25.09.2012)

Hlavni problem tohohle filmu je ten, ze je to cely takovy dost o nicem a skoro nic se tu nedeje, i kdyz na druhou stranu, takovou tu atmosferu svobody se prave diky tomu povedlo nastolit dobre. Sceny na motorkach jsou paradni, do toho super hudba, skoda, ze kdyz zrovna hlavni postavy nekde zaparkujou a s nekym kecaj, tak to je lehce nudny. Jinak Hopper a Fonda jsou fakt paradni dvojka pohodaru, ale Nicholson je tu chvily, co se objevi na platne, oba naprosto zastinuje, i kdyz je fakt, ze bych si ho spis predstavil jako motorkare nez jako pravnika. Ale zase je to takovej silenec a ozrala, takze to je pohoda. No a co se tyka konec, prislo mi, jakoby tvurci nevedeli, jak film zakoncit, pac tohle byla fakt strasna debilita. (08.11.2008)