Bezstarostná jazda

Revolta vůči konzumu i odklon americké mládeže od stávajících hodnot znamenali, že se do zaoceánské kinematografie dostalo několik zásadních prvků. Koncem 60. let vznikly tři přelomové snímky, které se zasadily o změny studiového systému – Absolvent, Bonnie a Clyde a právě Bezstarostná jízda. Bez kompletního scénáře a s nutnou dávkou improvizace tak vznikla tahle nestárnoucí klasika, milník pop kultury, kterak dva přátelé hledají na toulkách po zemi starou dobrou Ameriku. Moderní rytíři silnic však narážejí jen na víceméně nepřátelské komunity. Jenže tady je cesta podstatnější než její cíl. Ultralevný snímek zahodil dosavadní filmové postupy a šlape si to svou cestou. „Svobodná“ kamera legendárního Lázsló Kovácse a už tehdy suverénní Jack Nicholson. V komuně hippies se v dětské roli objevila i tehdy pětiletá Fondova dcera Bridget Fonda. Nutno vidět, milovat to ale zřejmě nebudete!! (05.06.2009)

Road movie s prenádhernou muzikou 60. rokov a s hercami, čo to vedia pekne roztočiť. Dejovo je snímok síce trocha slabší, vlastne je to len o chlapíkoch, ktorí sa rozhodli prejsť z bodu A do bodu B a cestou stretávajú rôznych ľudí a zažívajú rôzne príhody, ale aj napriek tomu je tu veľa vecí hodných zapamätania, napr. hlášky o slobode, Nicholsonov výklad teórie o mimozemšťanoch, LSD úlet... Záver je šokujúci, strhujúci, ale tak to malo byť. Vlastne až tu divákovi dôjde, ako to je vlastne s tou slobodou, že ide o niečo zdanlivé, neuchopiteľné a hlavne, že si len myslíme, že ju máme. Veľký odkaz. 80/100 (24.06.2015)

Zhulenecká, svobodomyslná road story. Dva výstřední odproštění chopperáci jedou na Mardi Gras do New Orleans, po cestě se stavují u farmáře opravit si motorku, navštěvují hippie doupě, přespávají ve vězení atd... Zápletka je vyloženě jednoduchá a nějakého všeobjímajícího pocitu jsem si bohužel neužil. Fonda je nijaký, mlčenlivý, Hopper zase iritujícně se smějící pošuk. Ti dva mě nevzali. Ale parádní byl Jack Nicholson. Někomu to sedne, mně nic moc. Na pohodovou projížďku šukézní americkou polopouští preferuji VANISHING POINT, a tady z toho beru soundtrack. "The film that announced the end of the old Hollywood." (Guardian) (08.08.2010)

Roadmovie z konce 60. let, takže je jasné, že pojednává o oné generaci květinových dětí - hippísáků, kteří než aby pracovali, raději se jen tak potulovali, experimentovali s drogama a láskou. Všimněme si Jacka Nicholsona, který zde má sice menší roli, ale zase z ní vyždíme co jde. Takže doporučuji zejména všem volnomyšlenkářům, anarchistům a podobné havěti. (07.10.2009)

Skvělá roadmovie, ve kterém je divák vzat jako spolujezdec na velkolepý výlet po „tehdejší“ Americe – místy projíždí širými pláněmi s nekonečnou oblohou nad hlavou a větrem ve vlasech, jindy po úzkých, potemnělých stezkách, ohraničenými lidskou hloupostí a předsudky. Velmi se mi líbila ta tématická ucelenost, zajímající se o jádro pojmu „svobody“, jež však nikdy nesklouzává k jednostrannému uchopení tohoto fenoménu. Skutečně, svoboda je zde nahlížena z mnoha úhlů. Máme zde omezení svobody jak ze strany okolí, kdy jsou hlavní hrdinové zařazeni velkým množstvím postav do předem vytvořených škatulek a boxů. Nicméně jsou zde patrná i omezení vznikající z vnitřní povahy postav – v tomto ohledu může posloužit za příklad věčně ustrašený Hopper, kterého stále svazuje strach o peníze, čas, atd. Co je však nejvíce překvapivé, je pojetí věcí též z opačné strany – jakmile člověk odhodí všechny zábrany, riskuje svázání se s „nevázaností“ - klasickým příkladem jsou drogy, či „volná“ láska – velkou devízou snímku je, že tyto fenomény tvůrci rozhodně neromantizují a vidí i jejich stinné stránky. Film tedy rozhodně není nějakou bezmyšlenkovitou oslavou hippies – hlavním řídícím principem narativu je totiž hledání, spíše než nabízení předem formulovaných odpovědí. Toto hledání přesahuje často až do meditativní polohy, kterou podporuje jak pozvolné tempo vyprávění, tak výborný výběr dobové hudby. (01.05.2017)