Nikdy si tu nebol

Film velmi podobný Taken, mistrovsky depresivní dílo, artový zážitek...To je jen pár zvratků, co vyblili v komentářích zdejší exprdi po zhlédnutí kolosální píčoviny, utahané nudy, nezáživné kokotiny a vůbec snímku na hovno - Nikdys neblil. Jó-á-kvík Fínyks, vyžranej jak prase, si během filmu trhá zuby kleštěma, dusí se igelitovým pytlem, zabodává nůž do země, topí se v rybníku nebo sní o tom, jak sám sobě prostřelí hlavu. U toho se tváří jako by ho trápily hemeroidy a někdo ho mocně nakopal do koulí. Ano, dámy a pánové, tohle je prosím jasný důkaz poslední doby, že čím debilnější postavu někdo hraje, tím má větší šanci na filmové ocenění. Za chvilku někdo dostane oskara nebo jinou cenu za to, že bude hodinu a půl urputně srát na hajzlu a místo papíru na utření prdele použije ruku. K tomu budou fidlat housle, přidá se tuna vypatlaných flashbacků, ze kterých se dozvíme píču a nakonec hlavní hrdina hajzl rozjebe kladivem, jako zde Jó-á-kvík rozjebává své oponenty, pokud možno mimo záznam. Film se bude jmenovat Nikdys nesral, bude celkově o hovně a režie spolu se scénářem by se mohla ujmout opět ta kráva Ramsayová. S točením a psaním sraček má už víc než bohatý zkušenosti. Všemocný Buddho, za co mě trestáš...Doporučuji všem co mají rádi totálně jeblé filmy jako třeba Neon Demon, The W(b)itch nebo Raw. Budete nadšení až k orgasmu !! Zblitek osazenstva ať se tomu vyhne, pokud nechcete ztratit 3/4 mozku. (20.04.2018)

U can´t touch this. Hammer time! Lynne Ramsay do toho zase jde nekompromisně až na dřeň a skrz postavu veterána Joea předvádí, že když dlouhodobě zažíváte psychickou i fyzickou bolest, snáze ji dopřejete i druhým. Zlověstně plíživé profilování zpustlého lovce pedofilů pomocí halucinací, flashbacků i „mimopracovního“ života, brutální násilí, co chytře není moc na očích (záběry přes kamery bezpečnostního systému, těla ležící po ataku), Greenwood vnášející hudební „Drive“ Cliffa Martineze a některé působivé scény (proud vzduchu a tělo v pytli na zadním sedadle auta) dávají divákovi dostatek prostoru k přivolání výtahu do pekla plného utrpení. Škoda jen nepříliš funkčně vykresleného vztahu unesená - zachránce, klišé v podobě zla z vysokých politických kruhů a pocitu neúplnosti, který lehce otupuje intenzitu. Takhle jsme se zasekli v podzemních garážích, ale to je pro duševní zdraví diváků možná dobře.. (13.04.2018)

Problém je, že ty teorie kolem mě nakonec baví o píď víc, než film a nakonec mě dost možná donutí, zkusit to celý znovu. Ramsay má poměrně dost nápadů, jak některé pasáže oživit, minimálně Phoenixův charakter, scéna pohřbu pod vodou, vzpomínkové flashbacky fungují a snaží se otevírat něco hlubšího, jenže jako celek to pořád působí hlavně jako plochý nedotažený náčrt, který začne, vyrazí dech Phoenixem, ale pak téměř bez škrábnutí skončí. Ale třebas to tam je...a nepouští mě to hloubš. (20.10.2018)

Nieco, ako keby Refn adaptoval Taxi drivera. Kratka stopaz ubehla pekne a miestami ma autorkine umelecke volby zbytocne rozptylovali.. Inymi slovami moc hipster neo-noir. Prilis schizofrenny, aby si vybral ci zaujme portretom anti-hrdiny alebo vizualom. Fajn soundtrack, fajn citacie, fajn maska a obcas trapny stylisticky prestrel.. (13.06.2018)

Já tam ve skutečnosti taky nebyla, u toho střípkovitého vyprávění "bylo, nebylo". Pomalé tempo mě uspávalo a hrubé násilí za mák neoslovilo. Jen díky démonickému Phoenixovi jsem to dokoukala a stejně jako on, ani já nevěděla, co se mi to vlastně děje/dělo před očima. Ve zkratce dýchání s igeliťákem na hlavě, pohřební koupání v obleku, hnus pedofilie, zelené bonbóny a kladivo. Mně z toho vyšlo psycho bez pěkného dne. (19.03.2019)