Nikdy si tu nebol

Tak tento film odhalil moju rozdvojenú osobnosť. Jedna moja časť s prilepenými očami na obrazovke slintala nad vizuálom a celkovou formou. Strihy, krehké scény striedajúce brutalitu, hudba ktorá do takýchto filmov jednoducho patrí. Zhodou okolností som pozerala so sluchatkami v ušiach, čo sa stáva asi tak často ako ..... nič, nenapadá mi prirovnanie, každopádne táto náhoda neskutočne umocnila špecifickú atmosféru. A potom je tu moja druhá polovica, ktorá si veľmi jasne uvedomuje, že čo tu naozaj nikdy nebolo, je jasná myšlienka, odkaz. Na to by som si mohla protirečiť, že nemusím všade hľadať nejaký blbý odkaz. Ale... práve ten tu chýba na to, aby ste si po niekoľkých dňoch spomenuli aj na niečo iné, než uhrančivého (zahryznem si do jazyka, aby som tu nevypisovala ďalších milión superlatív) Joaquina. Režisérka sa pri tom krásnom obale a samej tajomnosti zabudla venovať tomu pod tým - obrala sa tak o možnosť vryť sa do pamäte... Neviem čo s tým a tak mi zostávajú iba rozpačité, ničnehovoriace tri hviezdičky. (17.04.2018)

Na tento film treba mať náladu. Bezvýchodiskový príbeh veterána, ktorého bolí telo i duša, žije so svojou matkou a zachraňuje mladé ženy z osídiel obchodu s bielym mäsom. Snímok rozpracováva psychológiu hlavnej postavy na vysokej úrovni, sofistikovane používa násilie, ktorého je pomerne dosť a nezabúda na artovú osobitosť. Táto kombinácia však môže byť aj vražedná a mnoho divákov vyčíta filmu práve tento spôsob. Mňa to vcelku uspokojilo. Lepší priemer. (19.04.2018)

U can´t touch this. Hammer time! Lynne Ramsay do toho zase jde nekompromisně až na dřeň a skrz postavu veterána Joea předvádí, že když dlouhodobě zažíváte psychickou i fyzickou bolest, snáze ji dopřejete i druhým. Zlověstně plíživé profilování zpustlého lovce pedofilů pomocí halucinací, flashbacků i „mimopracovního“ života, brutální násilí, co chytře není moc na očích (záběry přes kamery bezpečnostního systému, těla ležící po ataku), Greenwood vnášející hudební „Drive“ Cliffa Martineze a některé působivé scény (proud vzduchu a tělo v pytli na zadním sedadle auta) dávají divákovi dostatek prostoru k přivolání výtahu do pekla plného utrpení. Škoda jen nepříliš funkčně vykresleného vztahu unesená - zachránce, klišé v podobě zla z vysokých politických kruhů a pocitu neúplnosti, který lehce otupuje intenzitu. Takhle jsme se zasekli v podzemních garážích, ale to je pro duševní zdraví diváků možná dobře.. (13.04.2018)

Zaujímavá téma poňatá veľmi z odstupu. Čo je škoda. Lebo Pheonix hrá parádne a drží to vysoko nad vodou priemeru. Ale tá snaha o poetickosť sa nevydarila a aj ten gore je tam skôr len také korenie, než vyslovene hlavný chod. Vzťahy nefungujú takmer vôbec a atmosféra funkčná ale nevyužitá Na to, že sa jedná o pomerne okukanú tému sa žiadalo lepšie uchopenie. Osobitejšie poňatie. Nie zlé. Ale ani z toho nepadám na zadok. Priemer. (20.04.2019)

Jedná se o podobný umělecký zážitek, jako je například Drive s Ryan Goslingem. Jen s tím rozdílem, že Drive je odrazový můstek toho nejlepšího, co daný žánr nabízí a Nikdys nebyl se mu svojí kvalitou jenom přibližuje. Hudba, která u podobných filmů vytváří základní kostku kvality, je v tomto případě třeba dobrá, ale mohla by být klidně lepší. Stejně tak příběh, který není nosným motivem celého filmu je sice jednoduchý a fajn, ale místy také mohl být nápaditější. Jinak ale kamera je kvalitní a i přesto nabízí řadu nápaditých úhlů pohledu, kterých byste se u klasického thrilleru jen tak nedočkali. A samozřejmě Joaquin Phoenix je naprosto uhrančivý a to i přesto, že toho moc nenamluví. Kdyby byl závěr trošku víc údernější, možná bych uvažoval i o pěti hvězdách. Takhle jsou to slabší, ale zajímavé, čtyři zářezy na pažbě stavebního kladívka. (06.03.2018)