Hrdinovia ohňa

„Som rada, že si prežil.“ Jennifer Connelly je totálna milfka. Nechápem, že jej Hollywood nedáva tomu odpovedajúce úlohy (česť výnimkám). Počas pozerania tejto snímky som úpenlivo rozmýšľal, prečo napríklad nedostala rolu tety May v Spider-Manovi: Návrate domov. Neviem, prečo mi po rozume behal práve Spidey, každopádne som si namiesto (inak tiež fajn milfky) Marisy Tomei predstavoval práve Jennifer – a hneď som sa cítil lepšie. Bola by to lepšia voľba, prepáč Marisa. A potom som si uvedomil, že Jennifer Spider-Manovi prepožičala keď už nie svoje telo, tak aspoň svoj hlas – nadabovala totiž „Karen“ – Spideyho počítačov systém :-) Hoci sa do požiarnického, drsného, chlapského sveta Jennifer Connely naoko nehodí, v skutočnosti tento film môže ďakovať práve jej za to, že je to na konci taký doják. Lebo ak by to bolo len na škaredých, mlčanlivých chlapoch, zrejme by to nestačilo. Josh Brolin vyzerá vizuálne super, ale nikdy som si k nemu nedokázal nájsť cestu. A to ho pri práci sledujem už pekných pár desaťročí. Ostatní sú tu skôr do počtu, vrátane dosť absurdne vyzerajúceho Jeffa Bridgesa, ktorý ma pravdupovediac už dosť nudí. Scény s ohňom nie sú pozoruhodné, ani strhujúce, ale ani slabé a niektoré zábery sú fascinujúce, ukazujúc požiar takmer až ako hororovú, rešpekt, hrôzu a zákernú nepredvídateľnosť zosobňujúcu hororovú ikonu (toto že stálo len 38 miliónov, ako uvádza IMDb?). Má to niečo do seba a hoci som si myslel, že sa budem neskutočne nudiť, musím uznať, že vďaka vcelku prepracovaným a sympatickým postavám to malo niečo do seba a celkom rýchlo mi to celé ubehlo. (22.02.2018)

Film s tak lidskými postavami a hutným dramatickým obloukem jsem od Kosinskiho nečekal. A nic na tom nemění fakt, že jeho příběh napsal život. Only the Brave je doják jako kráva, ovšem bez laciného sentimentu, patetického hrdinství či pohřbu s vlajícíma US vlajkama. Ve vyprávění je chvílemi zajímavě zkratkovitý, aby se stihnul věnovat jen tomu podstatnému, čímž je pěčlivě sestavená charakterová skládačka, ustící do závěrečné emocionální rozbušky. Každý konflikt postav, ať již vnitřní (Teller) nebo partnerský (Brolin+Connelly) je živý, autentický a dobře zahraný. Oceňuji taky vysvětlení požárnických postupů hasení “bestií” až v poslední třetině, coby gradujícího prvku jak v zodpovídání otázek zvědavého diváka, tak v zobrazení profesní pokročilosti teamu postav. V klidu a vizuálně chytře vyprávěný film se srdcem. (30.10.2018)

Joseph Kosinski si po mdlém Oblivionu u mne napravil reputaci a natočil svůj nejlepší film v kariéře. Vybral si velmi citlivé a destruktivní téma. které mě okamžitě chytlo za srdce a přikovalo k sedačce. Josh Brolin je vynikající a jde z něj neuvěřitelný respekt a Miles Teller je nejlepší young-adult herec současnosti. Kosinski natočil velmi srdceryvné drama s několika vynikajícími momenty včetně tréningu-šikany, family issues, přechod z junkieho na hera, skvělá strategie a zákulisí práce amerických hasičů a emocionální zničující finále, které mě slušně rozsekalo. Perfektní film, který je skvěle zahraný, natočený, vypjatý a s inteligentními dialogy. Letos první pěti hvězda. Překvápko 90% (25.01.2018)

Klasická americká pocta "dosaď libovolné povolání, při kterém někdo zemřel" se vším všudy. Naštěstí se patos držel na hollywoodské uzdě, což je pro Američana totálně bez heroizace, pro Evropana je to snesitelná dávka patosu. Problém filmu spočívá ve stavbě děje. Dvě hodiny jsou servírované rodinné situace a dramata, občas proložené kopáním lesní zeminy lopatami a teorií jak zvládat rozsáhlé ohně (vidět to totiž moc není, takže se o tom jen kecá a skrze dialogy vysvětluje divákovi, který ten systém pochopí, ale stejně si ho nedovede pořádně představit). Jsem pyroman (sexuálně mě nevzrušuje po nocích lézt do stodol JZD a podpalovat je, ale nevynechám příležitost zapálit téměř cokoliv, když je to samozřejmě k užitku), takže mě po celý film dost sráželo, že při sledování pocty mrtvým hasičům vidím místo jejich zajímavého povolání jen jejich názory na rodinu a jak se kladní "bráchové" s citem pro povinnost hezky americky hecují. Závěr a pomyslný vrchol filmu byl pak totálně nepřehledný, hlavní postavy doslova sfouknutí za vteřinu na prach, bez vylíčení hrůzy, nervů a zoufalosti, které bezprostředně předtím nastaly a především bez vylíčení komplexní situace a jak k ní vlastně došlo, kdo co posral, kdo co podcenil. Film koncipován vysloveně pro pozůstalé, osekán jen tak, aby pokud možno nikoho z nich neurazil nebo nešokoval, ale aby si u něj dosyta dojatí pobrečeli. No a to je přesně jeho největší problém. 65 % (18.03.2018)

Klasicky Kosinski. Dokonala technicka stranka, ale po dejovej stranke to pôsobi casto sterilne. Jedina linia, ktora poriadne funguje po emocionalnej stranke je ta o napravenom fetakovi Tellerovi. Je to taky standardny pribeh o napravenom luzrovi. Lenze ostatne linie su na tom o dost slabsie a finale, ktore asi malo byt velkym dojakom ma nechalo uplne chladnym. Ohnivych scen sa tu prilis vela nedockame. Film sa viac venuje postavam a ich zazemiu v klasickom americkom style, cize je kladeny velky dôraz na vyzdvihovanie tazkej prace obycajnych amikov. Nastastie to nepôsobi otravne a celkom to funguje. Rozhodne lepsie ako v nedavnom filme Life on the Line, ktory sa pre zmenu zaoberal opravarmi elektrickych vedeni. Dost velkym problemom je prestrelena stopaz. Bud by to chcelo o polhodinu skratit, alebo poriadne rozviest do serialu. Takze za jedno pozretie tento oldschoolovo chlapsky film stoji. P.S. Trochu vtipne mi pripadalo vyzdvihovanie Brolinovej postavy. Od zaciatku bolo jasne, ze je len otazkou casu, kedy to kvôli jeho netradicnym rieseniam niekto odskace. Snad pocet zachranenych ludi pocas jeho kariery bol väcsi ako pocet poziarnikov, ktori kvôli nemu chcipli. 6/10. (27.01.2018)