Navždy a ďaleko

Ač pro scientologickýho magora Cruise příliš ne, pro charakterní rváče mám slabost. Když se k tomu přidá půvabná, roztomile rozmazlená Nicolka, trocha tý žárlivosti, vývoj jejich vztahu a kočkování a nakonec hrsti nepředstíraný lásky v dobách, kdy jim to ještě pěkně klapalo, je mi nějakej patetismus, či co se to tomu bijáku vyčítá, fuk. (04.03.2011)

Od počátku předvídatelná love story, která využívá všechna klišé a romantické nelogičnosti, což (podle zdejšího hodnocení) zřejmě nikomu moc nevadí. Příběh je spíše pohádkou k pousmání - pokus o zabití statkáře Christieho, souboj - nesouboj, kdy se kulhající Cruise zázrakem ocitne v bryčce mířící k přístavu atd. Legrační jsou i Josephovi boxerské souboje, kdy mu stačí se občas sehnout a poráží o hlavu větší váhové kategorie. Dál příběh plyne jak z pera Dickense. Mladá dvojice si mnoho měsíců ani neřekne, že po sobě touží a předstírají, že jsou bratr se sestrou. Vážně to vyznívalo, jako pohádka pro děti. A to s mrtvým koněm a zkroceným divokým ořem, setkání po třičtvrtě roce uprostřed Ameriky a samotné finále...To už chce silné nátury nebo se musí úplně rezignovat a nějakou věrohodnost. Dobře řemeslně odvedeno včetně hudby Johna Williamse. (28.07.2016)

Je zvláštní, že pár let po takovém Rain Manovi nebo Narozen 4. července najednou Cruise vypadá, jako by úplně zapomněl hrát. Proto je taky jeho zemědělský nástup opravdu hrůzostrašným úvodem. Dobrá filmařina tak přichází až s Nicole Kidman, která svým nafintěným hašteřením přináší úsměv a její pohledy na nově příchozího jsou (dle předpokladů) ukázkou toho pravého jiskření. Právě proměnlivý a překvapivě silně působící vztah Josepha a Shannon je tou dějovou linií, která mě bez problémů dovedla až do konce s pocitem, že chci jejich osud opravdu znát. Naopak Cruiseho prohlášení o osudových rozhodnutích a o tom, že každý by měl bojovat o půdu jsou natolik prvoplánově hloupá, že téměř zastiňují vše pozitivní. (31.07.2008)

Tam vytrvale kráčí ten nejmladší. Z ostrovních míst, která se bortí, přes zákoutí, do těch, kde se rodí, ve slunečním oparu... Vítězoslavně vytryskne fontána fantazie, realita domovů. Přitom nezastaví (se), ruce, srdce. Náplně niter. Majitel věčného jitra kvetoucích zahrad, zelených, vzdušných dvorků. Vlajková duše pozemků, nastavená  "Novému svět(l)u." (21.06.2023)

Je to zvláštní, Cruise nemusím až posledních pár let, někdy od té doby, kdy začal lidi na place otravovat scientologií a požíral placentu svýho dítěte s kečupem a křenem. Kidmanku jsem nemusel téměř nikdy. Vlastně je jenom moc málo výjimek, kdy mi nevadila a jen dva filmy, kde mi opravdu sedla. Úplné bezvětří a Navždy a daleko. NaD je romantický dobrodružný film, naivní pohled do života irských přistěhovalců a zábavná nenudící limonáda. Určité okamžiky, třeba prostředí boxerských zápasů nebo finální závod o půdu, jsou nezapomenutelné. Ovšem ten konec se mi nelíbil. Buď měli nechat Cruise mrtvýho, nebo ho neměli posílat ani do klinické smrti. To mi přišlo trošku moc srdceryvný a zbytečný, ale jinak se na tenhle film dá kdykoliv podívat znovu. (22.05.2007)