Černobílá spravedlnost

Kdyby přišla Kathryn Bigelow s Detroitem v minulém roce, tak si troufám tvrdit, že by na Oscarech těžce zabodovala. Ceny akademie rozhodně sledují, co se děje kolem a je docela jednoduché vetřít se jim do přízně. Navíc když jste žena a natočila jste kvalitní film o utlačovaných afroameričanech v 60. letech, kdy v Detroitu zuřila téměř občanské válka. Inspirováno skutečnými událostmi, takže o silné téma tu není nouze a po stránce atmosféry neleze snad nic vytknout. Ta vlezlá nepříjemná atmosféra je prostoupená celým filmem a chvilkami budete rozhodně jako na trní. Velkou měrou tomu přispívá i Will Poulter, jehož musíte nenávidět už jenom za ten xicht. (31.01.2018)

Trochu moc aktivistický, ale jinak hodně silný film. Jako u všech děl natočených a napsaných ,,na základě skutečné události" je vysoce problematická míra rekonstrukce reality a vždy jde jen o interpretaci tvůrce/ů, jak k obrazu svému složili střípky důkazů, očitých svědectví, vzpomínek nebo jenom vyprávění z druhé ruky, tak se jeví i postup scénáristy Marka Boala jako příliš ,,tvůrčí" a průhledně aktivistický, naštěstí je ovšem Kathryn Bigelow opravdu skvělá režisérka a hlavně celý příběh poukazuje na hlubší a obecnější fenomén - selhávání policie, používání nepřiměřených donucovacích prostředků a obecně policejního násilí, což se netýká jen policie v USA, ale globálně policie vůbec, a mechanismy tohoto fenoménu jsou ve filmu zobrazeny více než věrohodně... (03.01.2018)

Přešitá transka fušuje do řemesla chlapům už nějaký ten filmový pátek. Má Kateřina Bíglová nějaký záživný film?! Shrňme si její filmografii: Modrá ocel - fraška o policistce, špatné akční scény, Bod zlomu - nuda prokládaná špatnými akčními scénami, Stroj na smrt - trapas století, strašné, Zvláštní dny - zabitý potenciál, Smrt čeká všude - tato vojenská fraška, akční prd, porazila technicky náročného Avatara. Já padám, paní s šulínem mezi nohama. Nemáš Camerone píglovat tranďáky. A co Detroit? Propadák, první hodinu jsem málem uklidil, nakoupil a upekl cukroví nad svíčkou, druhou hodinu jsem málem počal masturbovat nad fotkou Marie Rosůlkové, zbývajících dvacet minut jsem objednal let do Detroitu. Mám tam nějakou práci. Udělat z Kateřiny zase holčičku. Vzal jsem si na to příborový nůž. Ty krávo, už nerežíruj! Na to by do kina nedostali ani důchodce v posmrtném stavu. Tyto typy filmů mě zabíjí. Když už je to (neprávem) v červených číslech, tak by to snad mohlo nabídnout něco zajímavého, úchvatného a tak nějak. Film se pitvá úmorných 140 minut(!) s něčím, co by se dalo smrsknout do standardní stopáže o 90 minutách, aby to mělo pohyb a gradaci. Ne, mělo to nejhorší z nejhorších, úděsné černochy v reáliích horších než české seriály. 0/10 (17.12.2017)

Paradoxně nejzajímavější je první třetina s "úvodem do děje", představením tehdejšího Detroitu, se širším záběrem na svět a pnutí ve společnosti. Pak se film zlomí do minimalistického vyprávění o jednom baráku a nepěkných věcech které si v něm dělá pár postav, jeho tempo umře, a jeho náhled začne být tak didaktický, až se jeho postavy začnou měnit na karikatury, čímž vlastně přestanou být jakkoli zajímavé - a ani následná soudní dohra to moc nezachraňuje. Teď se vyloženě nabízí srovnání s o pět let mladším Chicagským tribunálem, který podobné téma a koncepci zvládl nekonečně lépe. 7/10 (24.10.2020)

“Kontroverzná” , bývalá manželka „železného Jima” , KATHRYN BIGELOW, je americká filmová režisérka, ktorá ako vôbec prvá žena v histórii udeľovania ACADEMY AWARDS, t. j. americká Akadémia filmových umení a vied - OSCAR, získala ocenenie pre najlepšiu réžiu roku za film Smrť čaká všade, ktorý sa odohráva v moderne sužovanom Iraku. Zjednodušene by som ju chcel prirovnať ku „ženskej verzii iného provokatéra, ktorý si nedáva servítku pred ústa, Olivera Stonea” . Mimochodom odtiaľto prichádzajú spolupracovníci, čo budú pracovať na najnovšom snímku DETROIT, ktorý je situovaný do minulosti, spred 50. rokov, keď v USA prevládala extrémna rasová neznášanlivosť. Nachádzam sa v roku 1967, a vtedy mali napríklad taktiež premiéru takéto filmové skvosty : Hádaj, kto príde na večeru, alebo V žiari noci. Je takmer koniec júla, a černošská chlapčenská hudobná skupina THE DRAMATICS sa pripravuje na vytúžené vystúpenie, ktoré z dôvodu blížiaceho sa chaosu, sa následne zruší, a jeden člen Larry Reed s kamarátom sa schovajú pred násilnosťami v MOTELI ALGIERS, kde čoskoro dôjde na čosi naprosto brutálne, čo sa bohužiaľ bežne stávalo, a nikoho to zvlášť neinteresovalo... Istý obyvateľ motela vystrelí z hračkárskej pištole na národnú gardu, a to bude hlavný spúšťač, keď sa dostavia aj krutí, brutálni POLICAJTI, ktorí si doslova zgustnú na týchto mladých černochoch... / Z najúspešnejšieho oscarového filmu režisérky Bigelow ( The Hurt Locker ) sú sem „pozvaní” : scenárista Mark Boal, kameraman Barry Ackroyd ( dobrý kamarát „Paľa Zeleného trávnika” ), a taktiež v menšej úlohe aj herec Anthony Mackie. Všetkých absolútne ZATIEŇUJE predstaviteľ policajta KRAUSSA, t. j. WILL POULTER ( zahral si v The Revenant, či aj v Labyrinte, určených najmä pre tínedžerov ), ktorý je v tejto úlohe - strašne zlý, bezočivý, násilný, svinský, skrátka je to taký HAJZEL, ktorého od prvej do poslednej minúty musíte z celej svojej duše nenávidieť !!! I toto negatívne herectvo, je čímsi zaujímavé a strhujúce, od čoho neviete odvrátiť ZRAK ! Mladý Angličan - JOHN BOYEGA, inak čoskoro zažiari opätovne v ďalšom pokračovaní Hviezdnych vojen, ktoré je už na spadnutie, „behá ako bezprízorný pes” , ale i napriek tomu podáva pozoruhodný herecký výkon, keď sa prizerá na nepríjemné udalosti, ktoré čoraz viac naberajú na intenzite stupnice znášanlivosti / neznášanlivosti. Pochybujem, že DETROIT zasiahne do blížiacich sa Oscarov, na to je až moc nepríjemný, keď by väčšina obecenstva najradšej túto vec ignorovala, lebo je „extrémne úprimná” , ale necháme sa prekvapiť ? Asi len sotva. OBDIVUJEM režisérku Kathryn Bigelow, že je medzi nami, a nakrúca všelijaké scenáre, ktoré sa jej dostanú do ruky, vyberie si tie, ktoré sú akosi stále aktuálne, a opäť nakrúca poctivú a svedomitú, filmársku prácu, ktorú si tak vždy cením, bodaj by nadviazala na predošlý úspech, potenciál tu zatiaľ stále našťastie JE. (16.12.2017)