Najtemnejšia hodina

,, We will never surrender ! '' V den výročí vítězství, ano je to už 73 let, ale nesmí se zapomínat! - jsem si u snídaně s chutí pustil staré válečné šlágry a když se potomstvo zajímalo kdo je ta hezká dívka co zpívá vysvětlil jsem jim, že je to Vera Lynn a zeptal se zda vědí proč dnes nejsme s mámou v práci a oni ve škole a školce. Považuji za důležité aby to i po 73 letech věděli a budu to považovat za důležité stále. A jelikož válečných filmů teď moc není a Darkest Hour jsem ještě neviděl, byl program na večer jasný. Ta proměna útlého Oldmana v buldoka Churchilla byla obdivuhodná i když jsem z té postavy Oldmana stále nějak vnitřně cítil a vizuálně to úplně skvělý Winston prostě nebyl i když si maskéři asi mákli. To byl ale jen detail. Ještě méně si byla podobná jeho choť Clementine. Ačkoliv Kristin táhne skoro na šedesátku ! pořád je to baba, která má na staré dámy myslím ještě dost času... Letí to letí... ještě nedávno (vždyť je to před chvilkou) jsem z ní byl v kině paf z coby milenky Anglického pacienta a teď tu hraje ženu Churchilla... Četl jsem místní komenty a leckdo se tu celkem slušně vyzvracel či film pohaněl... Divadelní kousek, pohádka, příliš patriotické... Já osobně jsem byl velice spokojen. Spokojen tak moc, že film mne na několika místech až dojal. Ale ono je to asi dáno hodně tím, že já se na rozdíl od jiných zde tomuto období plně věnuji, což mi umožňuje vcítit se mnohem lépe do postav filmu, byť hrají své historické předlohy. Churchill převzal úřad opravdu v hodině dvanácté a osud svobodného světa mu ležel plnou vahou na bedrech. Amerika po zkušenostech ze zákopů Francie měla války plné zuby a i když Británii podporovala jak mohlo, řada smluv po první válce ji zcela svázala ruce včetně vlastních zákonů. To vše se změnilo až po Pearl Harboru, ale to už Anglie za sebou měla Bitvu o Británii a další boje... Ano je to patriotické, ale proč by to sakra nemělo být? Tady se skutečně měnily dějiny! Britská odhodlanost (trvající celou válku) byla zprvu hlavní devizou, kterou Churchill měl ! Být Britem tak jsem hrdý právě na tohle. Možná kdyby se nám umožnilo bojovat v roce 1938, cítili by to někteří z místních stejně. I já bych oželelel toho (zřejmě občana commonwealthu) recitujícícho v metru. Poslední dobou je těchto občanů ve filmech nějak moc. Nic proti barvě jejich pleti, ale jsou li v rámci korektnosti (dnešní) cpáni všude, je to někdy spíše ke škodě než k užitku. Alespoň, že to nebyl Asiat... Řadě zdejších film připomněl poslední Dunkirk, snad právě díky evakuaci britského expedičního sboru. Mně připomněl spíše Královu řeč. Jsem rád, že jsem jej viděl. Lecos jsem se dozvěděl a například až dnes jsem se dozvěděl o statečném boji brigadýra Claude Nicholsona a jeho statečných mužů v bitvě o Calais v roce 1940. Mají moji nesmírnou úctu ! Film je důstojnou poctou Winstonu Spenceru Churchillovi. Ukázal jen krátký záběr toho co všechno měl tento borec (míněno zcela vážně) ,,na hrbu'' právě poté co získal podporu v britském parlamentu a to nemluvím o jeho osobním životě a zálibách. Byl brilantní znalec historie, krásně kreslil, byl i spisovatelem... právem patří mezi velikány západního světa a historické osobnosti. Dávám tedy za 4 doutníky nebo snad raději za 4 sklenky sherry? Oboje. * * * * (08.05.2018) (menej) (viac)