Musíme si pomáhať

Námět perfektní, Polívka, Šišková a hlavně Dušek také. Satirikou míchnuté válečné drama, nejednou správně proplesknuto čecháčkovstvím a podělaností některých z nás, kteří když už je klid, vylezou a hrají si na hrdiny (Pecha). Kdo mi tam nesedl byl ,,Yo Yo Band " na konci. A nesedl mi dost. Dávám poctivé 4 * * * * (31.07.2011)

Když je průměrný člověk, který se snaží nepozorován plynout s davem a jen přežít ty hrůzy 2. světové války, donucen proti své vůli hrát si na hrdinu, může to dopadnout všelijak. Na začátku je snaha pomoci a udělat dobrý skutek a než se člověk naděje, tak ze strachu o život svůj i své manželky se začne raději paktovat s Němci, jen aby nevzbudil zbytečné podezření, že u něj v tajné spíži za skříní je schován židovský uprchlík. Tenhle film, to je prostě úžasný zážitek, který stálo za to vidět. Ani na okamžik jsem se nenudil, vše jsem prožíval spolu s hlavními hrdiny a hrozně jsem fandil Bolku Polívkovi, aby to vše dobře dopadlo a válku přežil bez úhony. Úžasně zajímavý a napínavý příběh pak doplňují velice kvalitní herecké výkony, Bolek Polívka i Jarda Dušek potvrzují že umějí kvalitně zahrát velké role, a Csongor Kassai jako židovský uprchlík byl ve své roli absolutně přesvědčivý. Zkrátka tenhle film si budu pamatovat asi pěkně dlouho a jen tak z mé mysli nevymizí, nicméně objektivně musím říci, že přece jen film "Všichni moji blízcí", který byl na podobné téma, ve mně zanechal o něco málo hlubší otisk nežli film "Musíme si pomáhat". Každopádně ale nominace na Oscara zde byla více než zasloužená, protože tenhle film, to je úžasný filmový zážitek. Není nad čím váhat, uděluji pět hvězd. (12.01.2012)

Další z těch filmů, kdy se bráním označení komedie. "Musíme si pomáhat" obsahuje sice občasný jemný černý humor, ovšem ve výsledku je spíše "Schindlerovým seznamem" po česku. Jan Hřebejk s Petrem Jarchovským byli na pomezí let 99/00 v tvůrčím rozpuku a byl bych skutečně zvědav, jestli toto období překonají. Pochybuji o tom ( = určitě ne). Film totiž oplývá skvělým scénářem, režií, skvostnou kamerou Jana Malíře a v neposlední řadě skvělými hereckými výkony. Bolek Polívka byl naprosto omračující, zvláště v každé scéně s Richardem Tesaříkem. Csongor Kassai vypadá skutečně jako Žid, Jiří Pecha je typický maloměšťák a Jaroslav Dušek v životní roli. Po nějaké době alespoň tak trochu jiný pohled na válku, na světlé i stinné stránky českých povah a malá obyčejná lidská hrdinství, vyplývající nikoli ze statečnosti, ale spíše ze slušnosti. Na dnešní dobu učiněný zázrak a jeden z nejlepších filmů porevoluční éry. 95%. (15.09.2008)

Poměrně velký skok Jana Hřebejka, z odlehčenějšího žánru, k hořkému dramatu. Tímhle skokem ale opět potvrdil, že je jedním z nejlepších českých tvůrců současnosti. Jeho film je vážnější a smutnější, přestože jde ještě svým způsobem o komediální žánr, i v něm se najde místo pro úsměv, ale spíše mrazivý. Bolek Polívka i Jaroslav Dušek dokazují, že jsou nejen skvělými komiky, ale skutečně výbornými charakterními herci. (08.03.2003)

Opravdu skvělý film poukazující na to, že nemusí být vše tak, jak se zdá. Skvělá ústřední trojka, hudba, scénář. A ta úžasná setkání v závěru filmu, kdy se opět setkává odbojář Pecha s Davidem, na kterého hulákal "Jude ist hier!" či když se Marie má nechat odrodit Horstem, který ji chtěl předtím znásilnit. Bravo! 100% (09.07.2012)