Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrajú:
Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vášáryová, Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Stella Zázvorková (viac)Obsahy(1)
Otec Šebek (Miroslav Donutil) je prostoduchý, ale dobrácky dôstojník z povolania, je zástancom panujúceho režimu a rovnako vehementne obhajuje aj vlastnú neomylnosť v úlohe hlavy rodiny. Otec Kraus (Jiří Kodet), ktorý má za sebou trpkú vojnovú skúsenosť, je naopak zarytý opozičník. Aj on je však presvedčený, že má vždy pravdu. Preto sa nemožno čudovať, že sa títo muži nemajú v láske. Ich deti - gymnazista Michal (Michael Beran) a jeho pekná spolužiačka Jindřiška (Kristýna Nováková) – však spolu vychádzajú celkom dobre. Najmä Michal by bol veľmi rád, keby si ho Jindřiška viac všímala. Ona však dáva prednosť samoľúbemu spolužiakovi Elienovi (Ondřej Brousek), ktorého rodičia sú dobre situovaní, pretože pracujú v diplomatických službách. V oboch rodinách sa striedajú rodinné návštevy, oslavujú sa Vianoce, svadba i nečakaný pohreb. Mládež zatiaľ pokukuje po lákadlách kapitalistického sveta a snaží sa žiť svoj vlastný, na rodičovských autoritách nezávislý život. V súkromí rodinných „pelíškov“ sa tak odohrávajú malé drámy názorov a vzťahov, ktorým nechýba humor, rozprávačská elegancia, dobre vypointované situácie a vynikajúci dialóg... (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 911)
Pro mě nejlepší a nejoblíbenější český film vůbec, který podle mě nemá žádnou chybu. Dokáže vás neskutečně rozesmát i rozplakat. Super sestava herců kteří podávají doslova oscarové výkony, ovšem Kodetův neurotický cvok září ze všech nejvíc. Prostě co postava to herecký klenot. Scénář je dokonalej- slavné scény jako s nerozbitnýma skleničkama, lžičkami z umělé hmoty nebo nok vs. knedlík jsou už legendární. A to teprve nemluvím o kultovních hláškách- ''Mě by jenom zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR chybu? ‘‘… ‘‘stříleli za války do vzduchu''. ''Řekl jsem pět, myslel jsem deset''. ''A skláři nebudou mít co žrát''. "Bolševikovi dávám rok, maximálně dva''. ''Udělej tam značku!! ‘‘… ‘‘jak, mám udělat značku ty vole? ‘‘…’’ drápem, né ty vole''. ''Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!''. ''To není náhoda, taky ta polka Marie Sklodowska - sklo''. ''Hledáš někoho soudruhu? ''... '' cože? '' prask! ''Nešla by Jindra ven?’’… ''nikdy! nebo navždy!'' A s Pelíšky jedině navždy. ()
Výborný film se přesnou atmosférou těch "podivných" let našeho života. Vždy při jeho sledování obdivuju, jak to všechno mohl s takovou přesností vystihnout režisér, který v té době zrovna přicházel na svět ?! ... Bohužel s počtem repríz u mě ztrácí to původní okouzlení a narozdíl od jiných českých filmů už další reprízy nesleduju. ()
Hořká komedie, ale zas taková legrace to nebyla. Starší ročníky mi několikrát povrdily, že místo smíchu jim z toho běhal mráz po zádech... Já se bavil do té doby, než mi i rodiče řekli, že rok 1968 se pro ně stal děsivou noční můrou a že tenhle film už vidět nechtějí... Tak přemýšlím, zda generace nezasažené socialismem pochopí správně z tohohle filmu dobu, která byla hnusná, temná a pro mnohé bezvýchodná. ()
Původně televizní film se shodou okolností dostal do kin a poté se rychle stal českou vánoční klasikou, takže astronomicky vysoké hodnocení vlastně ani nepřekvapuje. Pelíšky mají bez debat hned několik zábavných momentů, ale stále vypadají jako slepenec skečů posbíraných v dobách socialismu, na jehož závěr je trochu křečovitě naroubována invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. ()
Kultovní tragikomedie, skládající se z řady volně na sebe navazujících scének ze života v naději nasáklém soumraku aniž by si to kdokoliv z účinkujících tak úplně uvědomoval. A tím se i do větší míry snad do poslední jedné zlidovělé momentky řídí. Až se skoro nenápadně hořkosladká komedie přehoupne do potemnělé a posmutnělé tragédie. Vůbec nejnepříjemnější mi ale bylo v chvílích, kdy jsem viděl v interakcích a chování postav této fresky současnost. Poškozená mentalita celé společnosti je stále více než viditelná. Spolu s Jiřím Kodetem by měl člověk chuť se pak znovu ptát: "Ty máš ve škole tu ruštinu. Jak se řekne rusky ´hajzlové´?" ()
Galéria (31)
Zaujímavosti (123)
- Hned v jedné z úvodních scén si můžeme všimnout, že Michal (Michael Beran) má v pokoji na zdi vylepený plakát filmu Jeana-Luca Godarda Žena je žena (1961). (Moname)
- Při přípravách svatby říká Jindřiška (Kristýna Nováková) Michalovi (Michael Beran) v kuchyni, že jsou teď něco jako brácha a ségra. Toto je samozřejmě nesmysl, protože Eva (Jindřiščina nová adoptivní matka) je sestra Marie Šebkové, a proto se Jindřiška stala Michalovou sestřenicí, nikoliv sestrou. (pjotri)
- Když Šebek (Miroslav Donutil) stojí na ramenou Václavovi (Boleslav Polívka) a měří medvěda, má na sobě bílou košili, na které má ve všech záběrech zblízka černý flek na levém lokti. Když je ovšem záběr z větší vzdálenosti, má košili čistou. (snikrs)
Reklama