Mudbound

Má to 2:15:00 a teprve posledních 30 minut tam bylo takové drama, že jsem od toho nemohla odtrhnout oči. Ten "začáteční rozjezd" byl opravdu hodně dlouhý a je to hodně táhlé, ale je to silné. To ano - je to silné, je to trpké, rasistické, doufala jsem, že otec dostane co proto - a to jsme zjistili, že je mrtvý hned na začátku, ale doufala jsem ve způsob smrtí minimálně v takové formě, jak se stalo. Ale ten závěr - nějak tomu nevěřím. A připomnělo mi to dost film Pokání.....Přišlo mi to dost nepravděpodobné a pracuji s tím, že tam jsou dva mrtví...Ocenění -nedala bych, mě se ohromně líbila barva, s jakou je film natočen, vlezlost toho deště a únavy, všudepřítomné únavy a touhy "přežít" a "mít".... (24.02.2018)

Podobných příběhů jsme tady měli už nespočet. Dvě rodiny, mnoho osudů, žádný ovšem nejde úplně do hloubky. Některé postavy jsou odfláknuté, k jiným nás tvůrci prostě nepustí. Nikdy nejdeme úplně na dřeň, ani v závěru ve stodole režisérka (samozřejmě černošská) nevymáčkne pořádné emoce. Řešíme postavení žen ve společnosti, rasismus, hluboce zakořeněné poměry, démony z válečných bojů. 40. léta. Hitler dává všem jasně najevo, jak velká je jeho moc. Japonci nečekaně udeřují. A kdesi v Mississippi dvě rodiny farmaří. Jedna bílá, druhá barevná, jak je tehdy titulovali. Férově se k ní nechovají ani poté, co jejich syn pomůže osvobodit nejen Evropu od fašistické nadvlády, dál je tím špinavým negrem, který nemá co dělat na místě spolujezdce a nedej bože, aby měl poměr s bílou dívkou. Stopáž je přepálená, mnohé scény bych zhutnil, jiné vynechal. Herecky velmi slušné. Možná to může zapůsobit na nějaké akademiky, jsem ale přesvědčený, že bez přidané hodnoty tohle dílko brzy upadne v zapomnění. (27.12.2017)

Mudbound je filmařsky hodně poctivý film, který se vrací do dob, kdy Amerika byla rozdělena na barevné a bílé. Konkrétně mezi dvě farmářské rodiny, kdy si ta bílá nárokovala černošskou. Vykreslení postav je sice zdlouhavé, ale tak bezchybné, že k tragickému vyvrcholení nespravedlnosti muselo v závěru dojít. Silné čtyři pecky. (26.12.2017)

Ne, že bych se nudil - Mudbound je zručně napsané a natočené drama, a v tom je paradoxně jeho problém. Je to prostě dílo, které bylo formou i obsahem vykalkulováno na Oscary a tohle mazlíčci nemají rádi. Takových už bylo, takových ještě bude - za měsíc si z těch dvou hodin budu pamatovat tak akorát tu brutální scénu lynče. Trochu málo. (14.10.2018)

Výborné, chce se říci, že až Oscarově střižené drama, které svým syrovým a realistickým pojetím rasismu v jeho plné síle velmi věrohodně ilustruje mentalitu a pohnutky lidí, jak bílých, tak černých. Mudbound v sobě snoubí dvě "černobílé" životní linie, které jsou si vzájemně velmi podobné, ale přesto by nemohli být rozdílnější, což vyústí v postupně dávkovanou agresivní interakci s místními obyvateli a překvapivé a pevné přátelství mezi oběma válečnými veterány s mimikrami výborných herců Garretta Hedlunda a Jasona Mitchella. Snímek se rovněž může pochlubit skvělými hereckými výkony ve vedlejších rolích, což výborně vykresluje onu vcelku depresivní atmosféru poválečných let na americkém středozápadě. Snímek Mudbound bych tedy s klidným svědomím nominoval na Oscara minimálně v kategorii "Nejlepší Film", čímž rozhodně je i přes vcelku rozvláčný start. Avšak i přes tento drobný detail se jedná o výborné a komorní drama, které mohu s klidným svědomím jen doporučit. Skvělá práce! „Over there, I was a liberator. People lined up in the streets waiting for us. Throwing flowers and cheering. And here, I'm just another nigger pushing a plow.“ (08.12.2017)