Pod pieskom

Bol som dosť zvedavý na tento film, pretože som tušil, že bude polarizovať divákov. Mám väčší problém s komentárom, než s hodnotením. Tri hviezdičky sú akýmsi priemerom medzi minimálne štvorkovým hodnotením za filmárčinu a nanajvýš jednohviezdičkovým hodnotením posolstva, ktoré film vysiela. Réžia, casting, herecké výkony, dramatickosť situácií, výborná kamera i hudba, ktorá nič nepokazila, to všetko sú klady. Aj jednoduchý príbeh, postavy rozčlenené medzi dánskeho seržanta a anonymizovaných nemeckých zajatcov mi neprekážal, i keď futbal počas "voľného dňa" a dievčatko v mínovom poli mi už dvíhali obočie. Podstatný je však celkový trend, ktorým sa uberajú filmy o druhej svetovej vojne. Neinformovaný divák vidí mladých, sympatických nemeckých zajatcov, o ktorých minulosti, počas ktorej iba plnili rozkazy sa nič nedozvie, ako sú nútení upratať míny, ktoré tam nechali ich starší kolegovia. Jeden mudrlant píše o "tragickom momente dánskej histórie" iný horlivec to dokonca označuje za najväčší dánsky vojnový zločin. Mne v takýchto situáciách pomáha, keď obrátim šachovnicu a vymením úlohy aktérov. Nech sa nikto nehnevá, ale predstava, že by víťazné Nemecko čistilo ruské mínové polia vlastnými vojakmi za prizerania sa ruských vojnových zajatcov je práve tou absurditou, ktorú nemôžem nechať nepovšimnutú. Preto považujem tento typ filmov za prepisovanie histórie, ktorého obeťami sú mladíci, pre ktorých existujú iba filmy nakrútené v 21. storočí, mladíci, ktorí si podľa nich utvárajú názor na dejinné udalosti. Akokoľvek kvalitný film, ktorý napomáha dejinnej i morálnej dezorientácii nemôže odo mňa dostať viac, ako tri hviezdičky. (20.12.2017)

,,SNAD SIS JE NEOBLÍBIL. RADŠI ONI, NEŽ MY...“ /// To bylo tenkrát, když po sobě Němci museli uklízet bordel z Dánskejch pláží. Jednotka usmrkanejch vojáků pod vedením nasranýho seržanta. Příběhově strohý drama o nechtěným (ale logickým) sblížení. Taky hodně o (taky logický) nasranosti na Němce. Obrázky fajn, ale chybí mi silnější přitlačení na emoční stránku. Jenže ten děj prostě nemůže jít jinou cestou… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Potřebuju rychlokurz v odminování. 3.) Thx za titule „sizok“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (03.02.2017)

Pořád přemýšlím nad tím, kde berou Němci tolik talentovaných, mladých herců, kteří dokážou tak dokonale ztvárnit náročné role. Louis Hofmann to dokázal již v silném Freistatt a zde září opět. Under Sandet přináší hodně drsný, autentický a silně zpracovaný příběh, se dvěma scénami, které mě zasáhly přímo do srdce. V ten okamžik jsem cítila, jak se mi úplně sevřelo. Alespoň, že závěr nechává nějakou naději pro část hlavních hrdinů. Kudos to the Boys. (05.03.2017)

Další válečnej zářez do pažby, který stojí za to vidět. Zase jiný pohled, jak to na konci války vypadalo. Třeba na dánském pobřeží. Mladí Němci likvidují nášlapné miny z pláží a že jich tam teda bylo hafo. Tady se fakt nezahálelo. Je jasné že hoši jdou na jistou smrt a že mají jen malou šanci vrátit se domů. Výcvik a podmínky jsou tak chabé, že to nemůže směřovat jinam. Každopádně pro mě byla stěžejní postava seržanta, který to měl na povel. Počáteční nenávist se postupně začne měnit v soucítění s kluky, kteří vlastně ani pořádně neví o co šlo a jde. Ze spaní volají mámu, když je straší noční můry z prožitých hrůz. Jeho chování se hodně změní a nakonec klidně riskuje život, aby dostál svého slova muže, vojáka, které klukům slíbil po splnění úkolu. Moc pěkná scéna, když je den volna a všichni si zahrají fotbal, jen tak, aby na chvíli zapomněli na všudypřítomné peklo a nervy drásající okamžiky, při odstraňování min. Panebože, kdy to zase vybuchne...... (13.04.2019)

Emoční přesah filmu očividně většinu lidí trefil, ale mě nikoli. Měli si snad Dánové ty miny vykopat sami a sami u toho umírat? Já chápu, že zrovna ti kluci, kteří to dostali za úkol, asi za nic nemohli, ale holt byli jednou vojáci poražené strany, takže smůla. A jelikož ta emoční stránka byla to jediné co film obsahoval... 55% (14.08.2017)