Réžia:
John HustonScenár:
John HustonKamera:
Ted D. McCordHudba:
Max SteinerHrajú:
Humphrey Bogart, Walter Huston, Tim Holt, Bruce Bennett, Barton MacLane, Alfonso Bedoya, Arturo Soto Rangel, Manuel Dondé, José Torvay, Margarito Luna (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Na dva tulácké smolaře (Humphrey Bogart a Tim Holt) a mrzutého zlatokopa (Walter Huston) se usměje štěstí a objeví zlato. Ovládne je chamtivost, která zcela pomate jejich mysl. Film získal dva Oscary, za režii a scénář. Bogart sice nedostal žádnou cenu, ale jeho výkon ve filmu je oceňován dodnes. Film neztratil nic ze své působivosti a o půl století později byl Americkým filmovým institutem vybrán mezi 100 nejlepších amerických filmů všech dob. (Magic Box)
(viac)Videá (1)
Recenzie (166)
Jako parchant mi Humphrey Bogart sedí o poznání méně než jako něžná romantická duše, ovšem jeho herectví jako vždy nelze nic vytknout. Nabízím několik osvědčených rad pro všechny potencionální zlatokopy: 1) vždy jednejte na vlastní pěst, 2) nikdy nikomu nevěřte, 3) nebuďte hamižní a spokojte se i s málem. Nakonec i to je lepší než nemít nic. 85% ()
Měl to pro mě být "obyčejný" klasický western, ale dostal jsem uplně jinej film.. to je krása, nechávat se stále kinematografií překvapovat i když máte nakoukáno 5000+ filmů ještě těsně před třicítkou... Tohle byl další hodně solidní zářez. Od začátku poutavé, skvělí herci, uplně o něčem jiném, než jsem si léta myslel... jeden z nejlepších filmů o zlaté horečce, a ten rok !!! těžko věřit, vážně.. jediné, co mi kazilo radost, že jsem tento snímek neviděl v barvě, hrozně by mu slušela. 8/10 ()
Právě jsem posnídal: chleba s máslem, játrovkou z cihly a pažitku; snídám venku ať je jak chce. Na prkénko přiletěly mouchy, jedna velká, druhá střední a třetí malá. Běhaly mezi zbylými kousky pažitky a s znechuceně jí odstrkovaly. Potom ta velká našla drobret játrovky a pustila se do ní, z druhé strany se do ní po chvíli pustila i střední. Třetí byla na místě malá, ale tu k hostině nepustily. Velká si dokonce vyhradila na odstrkování jednu nohu. Malá však byla neústupná a nakonec se protlačila až k soustu. Asi proto, že velká byla už odstrkováním unavena nebo už najedena. Potom se mi to celé nějak zamlžilo a spatřil jsem tři lidi, kteří našli kousek zlata. Když se opět vyjasnilo, byl jsem na Sierra Madre a a jako přímý svědek se díval na závěrečnou scénu u ohně: tři lidé s pytlíky zlata, která - jak se zdá - se nedá zapomenout ani po šedesáti letech. ()
"Poklad na Sierra Madre" není úplně klasickým westernem. Je to spíš drama z období, kdy se většinou westerny odehrávají. Zaměřeno je ale na něco, o co ve westernech jde velmi často. Na zlato. Neskutečně silný film o tom, co s vámi může zlato udělat, když si ho necháte proniknout příliš hluboko, když ho necháte, aby se ve vašem životě stalo tím nejdůležitějším. Humphrey Bogart v tomhle filmu hraje někoho, koho většinou nehrál. Představíte si ho jako toho chlapíka z "Casablancy", většinou ho vidíte v přesně padnoucím obleku nebo v baloňáku s kloboukem posazeným poměrně nízko do očí. Tady ale hraje doslova pobudu, který skoro nezavadí o práci. Naskytla se mu ale skvělá příležitost. S jedním dalším pobudou a starým zlatokopem vyrážejí do Sierra Madre, aby si tu posvítili na místní toky a jejich zlatonosnost. Jenže zlato jsou peníze a peníze vedou k chamtivosti. Právě tohle je na filmu nejsilnější. To, jak i přesvědčení lidé dokáží nakonec zlatu propadnout a stávají se jeho otrokem. Nezáleží jim na ostatních, jdou jen po mamonu. Jak už to tak bývá, se zlou se potážou. Tohle se přihodí i hlavnímu hrdinovi. Závěr je skutečně dobrý a musím říct, že mě docela zasáhl. Humphrey Bogart zde předvádí první ligu, kterou hrál celý život. Nezískal Oscara, ale film rozhodně s prázdnou neodešel. John Huston získal Oscara jak za režii, tak za scénář. Naprosto právem. I starý zlatokop Walter Huston (ano, byl to otec Johna) si odnesl Oscara za vedlejší roli. Tomu se říká rodinný úspěch. Film, který rozhodně stojí vidět za to i po letech. Další důvod, proč jsou westerny tak oblíbené a proč si v žebříčcích nejlepších filmů stojí tak vysoko. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/divosi-10-years-divoka-stvoreni-lets.html ()
Abych řekl pravdu, docela mě zklamalo, jak předvídatelný a místy toporný ten film je. A rok 1948 není středověk, takže nějaká doba vzniku mě neoblafne. Ano, má to povětšinou atmosféru, ale postavy jsou hrozně jednorozměrné, děj je málo zábavný, málo chytrý i originální. Většina motivů je naprosto ponechána ladem. Veškerá síla stojí na námětu, což filmu jako adaptaci knihy nemůžu moc přičítat. Slušná žánrovka - toť vše. ()
Galéria (113)
Zaujímavosti (39)
- Úplně první společná scéna Humphreyho Bogarta (Fred C. Dobbs) s Timem Holtem (Curtin) byla současně úplně první scénou, která se točila. (džanik)
- Jeden z prvních amerických filmů, který byl téměř celý natočen mimo Spojené státy. (džanik)
- V roce 1947 začal Humphrey Bogart (Fred C. Dobbs) ztrácet vlasy. Zčásti kvůli hormonální kúře (toužili s Lauren Bacall po dítěti), a také kvůli nadměrnému pití a špatné životosprávě. V době natáčení měl už pleš a ve filmu nosí umně zhotovenou paruku. (džanik)
Reklama