2010: Rok prvého kontaktu

Druhý díl bych po stránce kvality dal na podobnou úroveň jako jedničku (a teď mě prosím neukamenujte). Ano, vizuální stránka na rok 1984 vydařená, ale určitě ne revoluční (uvědomte si, že již byl široké veřejnosti 5 let znám původní Vetřelec od Scotta). To jednička v tomto ohledu vyhrává na plné čáře. Ale dvojka se zase pyšní jasnějším lineárnějším příběhem s dost našlapaným hereckým obsazením. Roy Scheider, John Lithgow, Helen Mirren....Tímhle se Kubrickovo dítko nemůže pyšnit. Někomu může ta linearita zápletky vadit, já to ale přivítal s otevřenou náručí. Děj odsýpá, zbytečně se nikde nezastavuje. I těch infarktových situací tady bylo více (třeba modulové záběry z měsíce Europa). A závěr se mi též líbil více, fakticky povedené ukončení této série. Takže bych to viděl na stejné hodnocení. Solidních 7/10 (02.10.2023)

Tohle NENÍ pokračování Kubrickovy filozoficko-alegorické 2001: Vesmírné odyssey. Tohle je filmové zpracování druhého dílu Clarkovy knižní série, která se mu zrodila v hlavě právě při realizaci filmové 2001čky. Tím pádem je 2010 nikoliv jinou ligou, ale především jiným sportem než 2001. Je to klasické, clarkovsky intelektuální a přímočaré sci-fi. A je vlastně velmi dobře zvládnuté, i když se v mnohém (zejména v designu) přiživuje na Kubrickovi. (20.08.2007)

Volné pokračování 2001: Vesmírné odysey staví bohužel právě na tom, čemu se první díl vyhnul a nebo dokonce negoval a co z něho v mých očích udělalo tak působivou a silnou filmovou událost. 2010 je totiž mnohem divácky přístupnější a přímo diváka vodí v tom nepřátelském vesmíru za ručičku, aby se mu náhodou něco nestalo, podíval-li by se realitě do očí. Jedná se o klasické drama o tom, jak jsou lidé důležití a že by vlastně vesmír bez nich nemohl existovat. O to horší je, že film nese protiválečné poselství, které mám normálně rád, ale vzhledem ke kontextu je to čistá ždímačka emocí bez nějaké hlubší myšlenky. Ble! Tak něco nádherného se bohužel nakonec děje jen povrchně na plátně, ač musím uznat, že vizuální stránka je dechberoucí. Určitě za to může i to, že jsem film viděl na 70mm kopii v Krnově kde vizuál vynikl naplno. Dvě hvězdy za vizuální zážitek..takže na režii, scénář a herce zbývá jen jedna..Achouvej... (20.04.2013)

Před zhlédnutím Druhé vesmírné odysey je třeba zhlédnout také tu první. První a druhá vesmírná odysea jsou dva naprosto odlišné snímky. Zatímco ta Kubrickova působí strašně velkolepě a otázky spíše klade, tak ta druhá je mnohem snadněji vstřebatelná a především hledá odpovědi. Nejlepší výkon opět podal palubní počítač Hall 9000, který prostě nejde nemilovat. Supertajemný monolit opět ukázal, že umí být pěkná svině. A tak nějak celkově to bylo moc pěkné. Dokonce při některých scénkách šel mráz po zádech. Očekával jsem obrovský průšvih, protože jsem byl přesvědčen, že se tahle vesmírná odysea nezvládne vyrovnat svému staršímu předchůdci. Překvapilo mě, že se mu ani vyrovnat nesnažila. Prostě šla svojí vlastní cestou, která nebyla špatná. 3* (22.06.2012)

Kubrickova Dvatisícejednička je umělecké dílo, které si dosud nevídaným způsobem pohrálo s možnostmi filmového média, Hyamsova Dvatisícedesítka je jen řemeslně skvěle zvládnuté science fiction, což mě osobně ale vůbec nevadí. Bylo to napínavé, bylo to zábavné, na svou dobu opět trikově dokonalé, nemám důvod si stěžovat. Díky výraznějším dějovým posunům si dokonce plánuju přečíst literární pokračování, protože jsem zvědavý, jak to celé bude pokračovat. Pokud se filmu toto povede, tak prostě vyhrál :) (07.07.2011)