Réžia:
Peter HyamsScenár:
Peter HyamsKamera:
Peter HyamsHudba:
David ShireHrajú:
Roy Scheider, John Lithgow, Helen Mirren, Bob Balaban, Keir Dullea, Madolyn Smith-Osborne, Dana Elcar, James McEachin, Mary Jo Deschanel, Elya Baskin (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Roku 2010 je k Jupiteru vyslána sovětská kosmická loď Leonov, jejíž posádku kromě Rusů tvoří i tři američtí astronauti. Jejich úkolem je zjistit, co přesně se odehrálo před devíti lety na palubě americké lodi Discovery, jejíž celá posádka zahynula vinou selhání počítače a prozkoumat obrovský monolit neznámého původu v blízkosti měsíce Europy. V průběhu záchranné operace propukne na Zemi vojenské střetnutí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Osud výpravy je ohrožen... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (260)
K 2010 je možné přistupovat dvěma způsoby: a) znáte pouze Kubrickovu 2001 b) četli jste Clarkeovu knihu 2010. c) neznáte ani jedno nebo se vám Kubrickova verze nelíbila Obávám se, že v prvních dvou případech budete zklamáni. Film sice kopíruje děj knihy poměrně zdařile, až na to, že se nenamáhá zapracovat ty nejlepší momenty, kterými jsou humor a cesta dřív-jsem-byl-Bowman-a po Europě. Nejspokojenější asi budete, pokud patříte do třetí kategorie. Ale to jen možná. ()
Před zhlédnutím Druhé vesmírné odysey je třeba zhlédnout také tu první. První a druhá vesmírná odysea jsou dva naprosto odlišné snímky. Zatímco ta Kubrickova působí strašně velkolepě a otázky spíše klade, tak ta druhá je mnohem snadněji vstřebatelná a především hledá odpovědi. Nejlepší výkon opět podal palubní počítač Hall 9000, který prostě nejde nemilovat. Supertajemný monolit opět ukázal, že umí být pěkná svině. A tak nějak celkově to bylo moc pěkné. Dokonce při některých scénkách šel mráz po zádech. Očekával jsem obrovský průšvih, protože jsem byl přesvědčen, že se tahle vesmírná odysea nezvládne vyrovnat svému staršímu předchůdci. Překvapilo mě, že se mu ani vyrovnat nesnažila. Prostě šla svojí vlastní cestou, která nebyla špatná. 3* ()
Viac ako dostojne pokracovanie. Kubrick bol perfekcionalista a kvalitou sa len priblizit k jeho masterpiecom je velmi tazke. Pokracovanie je omnoho jednoduchsie a ani zdaleka nema tu paralyzujucu atmosferu. Tak ci tak, na obrazovkach sa znova rozvija velmi zaujimavy, vyzualne posobivo spracovany pribeh, ktory v zavere ukaze svoju skutocnu silu a posolstvo a skvelym sposobom nadviaze na povodnu odyseu. Ludstvo sa dostalo o krocik dalej, avsak.....stale je na pociatku velmi dlhej cesty....(8/10) ()
Druhá vesmírná odysea nedosahuje kvalit Kubrickova eposu, ale přesto se jedná dost překvapivě o hodně povedený film. (Poprvé 7.8.2010, podruhé Krnov 13.4.2013) - Při druhém zhlédnutí, tentokrát v kině, jsem se utvrdil v tom, že Kubrick je jen jeden, ale i Druhá vesmírná odysea má vážně něco do sebe. Hlavně tedy nezapomenutelný výstup do kosmu. ()
Proti Kubrickově 2001 podstatně konvenčnější, avšak brilantně zvládnutá sci-fi a jedno z nejlepších pokračování, co znám. Psychologie postav sice mohla být propracovanější a film není zrovna tak pohlcující, jako legendy žánru, ALE - miluju sci-fi, miluju mysteriózní filmy, miluju vesmír a od Druhé odysey jsem dostal zákusek, obsahující všechny zmíněné příchutě v bohatém množství. Scénář je jeden z nejsilnějších prvků - prakticky znemožňuje nudu a skvěle graduje v druhé polovině. Pochvala patří taktéž trikům a několika sugestivním scénám, především přechodu kosmonautů mezi Leonovem a Discovery. Kapitolou sama pro sebe je famózní závěr, který je u mě v žebříčku sci-fi scén a panorámat zatraceně vysoko. Nádhera. Kdyby se takových filmů točilo víc, má sci-fi duše by hned usínala šťastněji. 9/10. ()
Galéria (55)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (17)
- Snímek vyhrál cenu Hugo 1984 v kategorii nejlepší dramatická prezentace. (Terva)
- Společnost Marvel vydala roku 1984 komiksovou adaptaci filmu pod názvem "Marvel Super Special". (Terva)
- Ve filmu se astronauté přesunují z kosmické lodi Leonov na Discovery a zpět, na oběžné dráze planety Jupiter. Tato největší planeta ale má přitom mimořádně silné radiační pásy. Uvádí se, že jejich energie je zhruba tisíckrát vyšší než energie v radiačních pásech Země. Tato silná radiace může za to, že na většině měsíců Jupiteru nikdy nepřistane pilotovaná výprava, ani sebelepší stínění totiž nedokáže zajistit, aby mise nebyla sebevražedná. (Ganglion)
Reklama