2010: Rok prvého kontaktu

Abych řekl pravdu, zprvu jsem byl k tomuto filmu docela skeptický - už jen kvůli obavám, zda se podařilo zachovat nezaměnitelného ducha 2001. Nakonec musím konstatovat, že nepodařilo. Hyams totiž vykouzlil ve 2010 atmosféru úplně jinou, jasnější a zřetelnější. Kubrickovo dílo je záležitost spíše filosofická, k zamyšlení, a jako taková funguje dokonale. Její mladší sestřička je zaměřená více na konzumního diváka, což však mně osobně nevadí. 2010 je totiž atmosférická podívaná jak má být. Nehodnotím ji jako nějaké pokračování legendární "jedničky", ale pouze jako film volně navazující na předchozí, s tím, že divákovi nabízí více akční podivané, více strhující tempo a mnohem více permanentního napětí. Co se týče hudby, tak tvůrci použili z 2001 pouze ústřední Straussův motiv Also Sprach Zarathustra. Jinak můžeme slyšet pouze a jen hudbu elektronickou, ne nepodobnou The Thing, jenž skvěle dotváří tísnivou atmosféru vesmírné lodi. Jediné co bych mohl vytknout, je až přílišný důraz na vztah USA x SSSR, jenž je ve filmu značně přiostřen. Ani tato malá chybička na kráse však nemůže zkazit celkový zážitek a dojem z filmu, který je v mém případě skvělý. P.S. Ten závěr budu vstřebávat ještě dlouho... (01.01.2009)

Před zhlédnutím Druhé vesmírné odysey je třeba zhlédnout také tu první. První a druhá vesmírná odysea jsou dva naprosto odlišné snímky. Zatímco ta Kubrickova působí strašně velkolepě a otázky spíše klade, tak ta druhá je mnohem snadněji vstřebatelná a především hledá odpovědi. Nejlepší výkon opět podal palubní počítač Hall 9000, který prostě nejde nemilovat. Supertajemný monolit opět ukázal, že umí být pěkná svině. A tak nějak celkově to bylo moc pěkné. Dokonce při některých scénkách šel mráz po zádech. Očekával jsem obrovský průšvih, protože jsem byl přesvědčen, že se tahle vesmírná odysea nezvládne vyrovnat svému staršímu předchůdci. Překvapilo mě, že se mu ani vyrovnat nesnažila. Prostě šla svojí vlastní cestou, která nebyla špatná. 3* (22.06.2012)

Druhý díl bych po stránce kvality dal na podobnou úroveň jako jedničku (a teď mě prosím neukamenujte). Ano, vizuální stránka na rok 1984 vydařená, ale určitě ne revoluční (uvědomte si, že již byl široké veřejnosti 5 let znám původní Vetřelec od Scotta). To jednička v tomto ohledu vyhrává na plné čáře. Ale dvojka se zase pyšní jasnějším lineárnějším příběhem s dost našlapaným hereckým obsazením. Roy Scheider, John Lithgow, Helen Mirren....Tímhle se Kubrickovo dítko nemůže pyšnit. Někomu může ta linearita zápletky vadit, já to ale přivítal s otevřenou náručí. Děj odsýpá, zbytečně se nikde nezastavuje. I těch infarktových situací tady bylo více (třeba modulové záběry z měsíce Europa). A závěr se mi též líbil více, fakticky povedené ukončení této série. Takže bych to viděl na stejné hodnocení. Solidních 7/10 (02.10.2023)

Řekl bych, že u tohoto filmu je znát, který režisér je génius, a který je rutinér. Zatímco Stanley Kubrick na konci šedesátých let natočil přelomové a legendární sci-fi, tak o takřka dvacet let později rutinér Peter Hyams natočil slušnou, ale v porovnání s Kubrickem, opravdu rutinní záležitost. Ale ačkoliv je rutinní, tak v rámci sci-fi je to pořád docela slušná žánrovka. (03.04.2019)

Druhá odysea je rozhodně svižnější, ale samozřejmě absence Kubricka je cítit na každém filmovém políčku. Paradoxně, přestože je dvojka o 16 let mladší, vypadá vlastně starší. Jsem rád že se některé události prvního putování dovysvětlují a je rovněž příjemné že záhada kolem tajemného monolitu stále zůstává. 75% (31.10.2022)