Na prahu války

Jdi a dívej se, Deník venkovského faráře, Zánik samoty Berhof, Armáda stínů, Ať žije republika, Strom na dřeváky, Démanty noci, A co dále Baltazare, Diktátor, Obchod na korze nebo třeba seriály Bratrstvo neohrožených (pokud si ho správně pamatuji), Svět ve válce a Heimat - u Skrytého života jsem si neustále domýšlel témata, děje a postavy z těchto filmů. A také naopak: imaginárně jsem si přenášel zdejší dvě hlavní postavy i s jejich příběhem do světa těchto filmů. Čím víc jste jich viděli, tím víc se vám to bude líbit. Obohacující zážitek. V neposlední řadě to funguje jako polemika ke Scorseseho Mlčení! (03.05.2020)

Nuž ten námet je dobrý, ale prečo tri hodiny? Prečo je tam minimálne polovica filmu založená na myšlienkach, úvahách, poetike? Dej to nijako neposúva, emócie nevzbudí. Prvé dve hodiny sa dajú kľudne zbúchať do polhodinky. A dosť mi tu vadila kamera, taká biedna, niekedy až nútené detailné zábery na ksichty hercov. Vyššie hodnotenie predsa nedám len preto, že je tam pekná horská chata. (06.06.2020)

„Ako to, že nerozoznajú zlo, hoci ho majú pred očami? Asi sme si už naň zvykli. Na zločin. Bez kúska hanby“. Franz toho veľa nehovorí. Nádherné lúky pod Alpami. Takmer idyla. Lenže kdesi v tých tmavých oblakoch a poryvoch vetra cítiť, že sa niečo temné blíži. Cítiť to vo chvíli, keď sa začínajú meniť bežní, malí ľudia. Franz stretáva susedov, s ktorými sa pravdepodobne predtým zdravil „Pochválen buď“. Treba sa obávať vždy, keď okolo prechádza poštár. „Si horší, si horší ako oni. Pretože oni sú nepriatelia, ale ty si zradca!“ Bláznivý pacifista. Podobáme sa tieňu, ktorý mizne? Pán je môj Pastier, nič mi nechýba. Ani jeden záber z koncentračného tábora, nepadne ani jeden výstrel, napriek tomu hrôza druhej svetovej vojny sa vám zapíše hlboko do duše. (25.05.2020)

Troška dlhší film ako by si možno divák prial, ale nedá sa povedať, že by sa pri tom dalo nudiť. Malickov film je iným pohľadom na druhú svetovú vojnu ako sme možno zvyknutí, ale nemusíme mať vždy výbuchy, deštrukciu a hromadu mŕtvol. Tento film rozhodne nie je pre radového diváka, ale svoje kvality má. Malick bol vždy trieda. Za najväčší klad filmu považujem kameru. Kamera je dychberúca a ohúri určite aj laika. 75% (16.11.2020)

Franz žije jednoduchý život sedláka v idylických Alpách, ale odmítne narukovat do války za Hitlera načež to odskáče. Tříhodinový poetický film, který sice i přes svou délku nepřejde do nudy, ale pro běžného diváka těžko stravitelný - méně slov, umělecké dlouhé záběry, permanentní voiceover, bezvýchodnost tématu... August Diehl se tu sešel s Markovicsem jako v Ďáblově dílně, jediném rakouském oscarovém filmu, ale ten je o dvě třídy jinde. (06.12.2020)