Stake Land II: The Stakelander

Pomalejší rozjezd, zpočátku spíše komorní drama a až v závěru boj o pevnost. Příliš je vidět nízký rozpočet, nevelký kompars a příběh nenabízí nic, co by už fanoušek hororů neviděl. Dost mi vadila tuctová kamera, která občas nasnímala pěkné exteriéry, především západy slunce, ale po většinu času působila ošuntěle a televizně. Na druhou stranu útoky upírů měly napětí, svižná byla i scénka v domě postarších manželů, kde přišly ke slovu sekáček na maso a puška. Došlo i na gore, byť ho mohlo být více - probodnutí, podříznutí, stržení nehtu a snad jen ta hlava mohla být odsekávaná v přímém záběru. A Matku bych čekal více démonickou a obtížněji porazitelnou. Jako celek veskrze průměrné, ale vše od poloviny rychle uteče, což beru jako plus. A upíři jsou zkrátka fajn rasa.... (15.10.2020)

Pokračovania vydareného Stake Landu z roku 2010 sa zhostila televízia Syfy, čo už samo o sebe avizovalo pokles kvality a tak sa aj stalo. Najväčšou chybou je, že z nemŕtvych už nejde strach, sú tu vlastne iba do počtu a v popredí príbehu je spor upírov ovládajúcej ženskej, prezývanej Matka s bandou starých priteplených notorov. (28.06.2017)

Stake Land Jima Mickla z roku 2010 patřil v rámci vampíří tematiky mezi špičky svého subžánru. Vyznačoval se zejména pomalejším tempem, které umným způsobem přispělo k vytvoření přesvědčivě skličujícího obrazu upíří postapokalyptické Země. Sequel s názvem Stakelander již příliš důvodů ke chvále nenabízí. Scénář se až příliš zjednodušil, takže náročný hororový divák, neřkuli přímo hororový expert jako já, si na své příliš nepřijde. Upíři jsou většinu stopáže drženi mimo záběr a poté následují jejich hromadné útoky, což z hlediska atmosféry nepředstavuje zrovna optimální řešení. Ve výsledku se jedná o koukatelný horor, jenž má však k důstojnému pokračování zdařilého Stake Land velmi daleko. Uděluji slabší dvě hvězdy. (03.12.2016)

Obyčejnému fanouškovi tu zbydou jen oči pro pláč, protože kvalit svého předchůdce toto pokračování nedosahuje ani z poloviny. Jednička totiž měla alespoň částečně slušně propracovanou atmosféru a několik zajímavých pasáží (jak co se soubojů s upíry či fanatiky týkalo, tak i seznámením se s vedlejšími postavami). I z toho důvodu tohle upírské road movie mělo tolik lidí rádo. Tady se však dočkáme hodně vlažného tempa, hromady nudných pasáží a naprosto nezajímavých postav. Nick Damici už dost zestárl a hlavně ztloustl – takže zřejmě musel spoustu bojových scén přenechat svému mladšímu kolegovi, jenže zarostlý Connor Paolo už prostě nebyl ten pohledný mladík, takže i on ztrácel body charisma. Pak tu máme páreček starých bukvic a mladé děvče, které za celý film téměř nepromluví. Co mi však vadilo nejvíce, že hodně scén bylo špatně podsvícených, takže krvavou podívanou si užijeme jen z poloviny, gore taky moc nevyniklo a navíc hlavní záporačka byla taky dost chabá. To její předchůdce byl alespoň pěkně brutální prase (zas měl ale kupu nudných pánbíčkářských keců…). Ani samotná krajina už nebyla tak atraktivní. Vlastně se ani nedivím, že tohle pokračování moc velký úspěch nemělo. (18.04.2020)

„The Stakelander“ se jako pokračování nepovedlo. Není to vyloženě špatně odvedená práce, ale tam, kde si tvůrci u prvního filmu „Země kůlů“ dali záležet na atmosféře a na budování zajímavých postav, tady si mysleli, že je už v podstatě z půlky hotovo, jenže to ani zdaleka nebylo a oni podcenili budování atmosféry a prostě hráli jen na známé postavy. To tentokrát nevyšlo a snímek se nepovedl. Nedovede vás vtáhnout. (04.07.2017)