Milenky starého kriminálníka

Páni! Česká nemá komédia, ešte k tomu s nemým Vlastom Burianom? Tak také niečo som ešte nevidel. Konečne viem, odkiaľ pochádza ten Burianov teatrálny prejav. Určite stálo za to vidieť tento film, už len ako takú kuriozitu, s možnosťou vidieť známych hercov českého zvukového filmu vystupovať v nemej groteske (okrem Buriana aj Jindřicha Plachtu, či Františka Černého). Mimochodom, bol som prekvapený, ako už vtedy vyzerali Burian s Plachtom staro. Technicky je film nakrútený celkom zručne, s pomerne pokročilými trikmi. Dlho ale pôsobí nudným dojmom, je plný šaškovania akože podľa vzoru americkej grotesky, ktoré nie je ani trochu vtipné. Až niekedy v druhej polovici začína film naberať grády a od výborných scén s apačským tancom a s masážou začína fungovať už aj po humornej stránke. Potom už podarených scén pribúda (opis vrážd mileniek, lupičský brloh) a dobrý dojem z filmu rastie. Burian je ako nemý komik výborný a skvelo mu sekunduje aj výborná Anny Ondráková. Scény s touto dvojicou sú tie najlepšie z filmu. Hudba od tria Neuvěřitelno ako taká nie je zlá, ale absolútne sa k filmu nehodí (Príklad: Zábava v 20. rokoch s džezovou kapelou, ale divák počuje nejaký bigbítový motív). Navyše je tá hudba akási chudobná, málo hutná (jeden nástroj, pár tónov), občas sú to len akési podivné zvuky v nesúlade s obrazom. A čo sa obrazu týka, vyzerá to tak, akoby to  reštaurátori celkom nedokončili, inak pekný obraz dosť často vypadáva. (16.08.2021)

Na ČSFD je množstvo mladých užívateľov odmietajúcich sledovať čiernobiele filmy. Tých, ktorí odsledujú nemý film je zanedbateľný počet. Ja s tým nemám problém, lebo v mladosti som videl množstvo grotesiek i významných diel nemého filmu. Okrem toho som fanúšikom Vlastu Buriana, takže som pokladal za povinnosť vidieť jeden z jeho prvých filmov, v ktorom ešte nemohol uplatniť svoj osobitný hlasový prejav. Napriek tomu ma film príliš nezaujal a dopozeral som ho viacmenej z povinnosti. Za pozornosť však určite stála Anny Ondráková, ktorá mu bola dôstojnou partnerkou. (15.05.2016)

Inu, na němé filmy prostě nemám nervy, zvláště pokud připomínají grotesky. 1) Moderní, i když sama o sobě příjemná jazzová stereo hudba umocnila exotické (rozuměj nepatřičné) vyznění snímku. Počítačem upravované titulky a další rekonstrukční zásahy ve svém souhrnu na mě působily, jako kdyby tvůrci vyráběli parodii na grotesku. 2) Hlavním důvodem, proč jsem film zhlédl, byl 36letý Vlasta Burian. I u něho však jsem měl pocit, že bez zvuku podává výkon jenom poloviční. 3) Cítím za vhodné zopakovat, že hodnotím filmy podle toho, jak se mi dnes zamlouvají a ne podle jejich přínosu dějinám či vývoji kinematografie. (20.07.2016)

Opravdová filmová lahůdka. Vidět Vlastu Buriana, mistra mluveného slova, v němém filmu, tak to mě upřímně zajímalo. Několik desetiletí téměř neznámý film, byl nově rekonstruován a promítnut divákům za doprovodu živé hudby. Když Michal Bregant (ředitel Národního filmového archívu) hovořil o jednom z vrcholu festivalu, moc jsem tomu nechtěl věřit, ale po skončení projekce, jsem mu musel dát za pravdu. Na to, že je film z roku 1927, obsahoval překvapivě i několik docela odvážných scének a v doprovodu moderní hudby působil snímek svěže, aktuálně a rozhodně musel oslovit nejen příznivce klasických burianovek. (08.07.2014)

Za pozornost stojí, že film byl promítán včetně skvělé původní upoutávky jménem Lupič. Komedie vyniká originálními gagy (nejlepší jsou scény smyšlených vražd), ale také nečekaně akční automobilovou scénou (opravdu tehdy ještě neexistovala profese kaskadérů? každopádně oba palce nahoru!). Třísklá zápletka, včetně dvojnické podzápletky, je sice výborným základem pro lidovou komedii, ale stejně jsem ke konci začínal mít pocit, že film měl být tak o čtvrt hodiny kratší. (15.07.2014)