Muži v offsidu

"Kouknou, pane rado, já mám nemocný srdce, tak mi doktor nakázal, abych dělal nějaký sport, a tak chodím na kopanou !! Kdybych se chtěl rozčilovat, tak sedím doma a bavím se s paní Načeradcovou.." ;) Jeden z úplně prvních sportovních bijáků mě dodnes nesmírně baví, skvostně odehraná adaptace Poláčkova kusu.. Taková doslova sešívaná Haasovina, tradičně až přes okraj nahláškovaná.. Inneman, formálně zde neskutečně zajímavý, ovšem baví spoustou metavtípků a intertextovek.. (24.03.2019)

Komediálny film režiséra Svatopluka Innemanna z roku 1931 prenáša diváka do súdobej Prahy, ktorej vládne futbal a vo vzduchu cítiť rivalitu medzi jednotlivými tímami a ich fanúšikmi. Od stretu dvoch z nich - Slavistu Richarda Načeradca (Hugo Haas) a Emana Habáska (Eman Fiala), ktorý podporuje SK Žižkov, sa odvíja aj príbeh celej snímky. Nezamestnaný Habásko začne pracovať u Načeradca v obchode s konfekciou, kde stretne krajčírku Emilku (Jiřina Štěpničková), s ktorou sa dajú dohromady. Dejová línia filmu je od začiatku až do konca, teda od zápasu Slavie až po svadbu Emana s Emilkou, postavená z veľkej časti na situačnom humore a výborne napísaných postavách. Futbal pritom využíva iba ako akýsi "spojovací materiál", ktorý drží kostru príbehu pohromade. Avšak k tomu, aby dokázala snímka ako taká baviť, futbal prakticky vôbec nepotrebuje. Diváka si dokáže dianie získať najmä vďaka jednotlivým postavám, ktoré sa vyznačujú odlišnými charakterovými črtami či iným nazeraním na život. V konečnom dôsledku sú miestami až ich bizarnosť a situácie, v ktorých sa ocitajú, tým, vďaka čomu je Innemannovo dielo také vtipné a efektívne fungujúce. Muži v offsidu, snímka vychádzajúca z knižnej predlohy Karla Poláčka, okrem futbalového podfarbenia a skvelého humoru, dokáže zaujať aj celkovou atmosférou, ktorú popri filmových záberoch dopĺňajú skutočné historické zábery z dobovej Prahy a futbalových zápasov Slavie. Vďaka výborným postavám a skvele napísaným dialógom dokáže film baviť aj po mnohých desaťročiach od jeho vzniku, pričom si svojím humorom ľahko získa divákov nielen medzi futbalovými fanúšikmi. Desivo v ňom vyznieva v roku 1931 zrejme ešte s humorom mienená veta príbuzného Načeradca na návšteve, ktorého stvárňuje Arnold Reimann, o tom, ako budú Židia vyhubení. (28.12.2022)

Stejnojmenný humoristický román Karla Poláčka je typickým případem čtenářského bestselleru se všemi jeho výsadami, k nimž bezpochyby náleží i takřka nutnost potvrdit vyvolaný zájem filmovou podobou. Že to není trend žhavé současnosti, o tom nás přesvědčuje již více jak osmdesát let Poláčkův úsměvný pohled na židovské obchodníky nejen s konfekcí, milostné pletky, čest rodiny a zejména na čutanou v dobách, která neznala faleš a podvody. Premisou příběhu je náhodné setkání fotbalových fanoušků Richarda Načeradce, příznivce Slavie, a výtržníka Emana Habáska, fanouška Viktorie Žižkov, na zápase jejich týmů. Načeradec v podání Hugo Haase, který zde poprvé ve zvukovém filmu mohl naplno rozvinout svůj osobitý komediální talent, je jakýsi fotbalový donkichot v letech, kterého rodina pokládá za blázna a věčně mu jeho fotbalovou vášeň vytýká. Když pak Slavia rupne 2:4 v Budapešti, kteroužto porážku nezmírní ani skvělý rozhlasový komentátor Josef Laufer, pohroma je na světě. Já bez toho nemám žádnou radost na světě! Příručí Habásko navíc provokativně, jak bylo mezi fanoušky zvykem, připíše na účet 40.20 Kč důmyslně druhou tečku nad tu první a Načeradec jej za tento posměšný vtípek na hodinu vyhodí. Je to rovněž zajímavá figurka, ten pan Habásko (ostatně všechny poláčkovské figurky jsou něčím zajímavé). Žije v jednom bytě a v jedné posteli s otcem, kterého vytrvale uhání vdova Ouholičková, při milostné komunikaci užívá fotbalového diskurzu, a když pak jde s novomanželkou na fotbal, vezme na ramena malého muže, který doposud neviděl ani minutu žádného utkání. Film je výtečně obsazen, svou první velkou roli zde například sehrála tehdy devatenáctiletá Jiřina Štěpničková. Pro současného diváka má snímek, kromě jiného, i výraznou historickou hodnotu pohledem na dnes už neexistující panorama Letné s původním, ještě dřevěným stadionem. Se mnou byste paní nic neužila. – Nejde o užívání. Jde o tu tesknotu. Vy jste samotnej, já jsem samotná. Spolčíme se a počneme novej život. Každej mi říká, že by z nás byl pěknej párek. Já jsem taková mírná a vy jste člověk pomalej. Já bysem vám posloužila a vy byste se mě zastal. Na samotnou ženskou si každej dovolí! (04.10.2008)

Pestrá mozaika osudů rozdílných lidí, kteří mají jedno společné - fandí kopané. Pro mě určitě jeden z nejlepších filmů z fanouškovskou tématikou, co byl (nejen) u nás natočen.Skvěle zachycená atmosféra zápasového tranzu a šílenství, jejíž podstata zůstává. Až na to, že tehdy v kulisách první republiky byla návštěva utkání společenskou událostí a měla svou úroveň, což se dnes říct bohužel nedá.. (05.02.2011)

Tak aby věděli, tomuhle filmu musej ledacos vodpustit, poněvadž kdyby nepřihlídli k době jeho vzniku a tendencím, co se hraní a obrázků týče, museli by mlátit hlavou o břevno. Ba ba. Ještěže se točilo podle předlohy páně Poláčků a že mají Muži v offsidu takovou sílu - v útoku kontroverzní témata, v záloze bezva (ne)herce, v obraně nadsázku a všechno jim to jistí zezadu neprůstřelná lidská touha po tyjátru - takže nějaký Laxíci dokážou přivřít oka i u vysmátý třicetiletý vopice Emana Fialy a desetiminutovýho záznamu přímo z mače těch čutálistů. (20.12.2013)