Obsahy(1)
Majitel obchodu s konfekcí, pan Richard Načeradec ze Žižkova, je nadšeným fandou S. K. Slavie a přes odpor své ženy chodí každou neděli na fotbal. Krejčí Emanuel Habásko žije osaměle s dospělým synem Emanem. Krejčího nekonečně uhání vdova Ouholičková, ale otec Habásko statečně odolává. Habáskové neuznávají jiný klub kromě S. K. Viktorie. Jednou na utkání Slavie - Viktorie se střetne Načeradec s Emanem. Jejich bouřlivou rozpravu ukončí až strážník a odsoudí oba k pořádkové pokutě. Eman, který je nezaměstnaný, nemá na pokutu peníze. Načeradec zaplatí i za něho a nabídne mu práci ve svém obchodě. V novém zaměstnání se Eman zamiluje do Emilky Šefelínové z Nuslí. Tuto známost chce otec Šefelín bez milosti ukončit. Ale oblíbí si otce Habáska pro jeho bodrou povahu. Proto může všechno skončit svatbou Emana s Emilkou v kostele svaté Ludmily. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (120)
Huga Haasa mám rád (týmto filmom sa stal známym) a Poláčkov Hostinec „U kamenného stolu“ (1948) ešte radšej. Táto komédia, tiež založená hlavne na konverzácii, ale až takú úroveň nedosahuje. Je to trochu strojenejšie, čo sa herectva a dialógov týka, humor tiež máličko zaostáva. aj keď vtipných hlášok tam je pomerne dosť. Dosť rušivé sú scény zo štadióna, keď samotný futbal je nasnímaný hrozne amatérsky a komentovanie rôznych situácií hercami nezodpovedá dianiu na ihrisku. Má to inak ešte taký feeling nemého filmu (výzor a prejavy hercov). ()
Výborná česká komedie z počátku mluveného filmu jako takového zfilmovaná podle hůmoristického románu K. Poláčka s typickou Poláčkovskou mluvou vyprávý o fotbalových nadšencích, jejichž klubovní fandovská vášen postupuje celým jejich životem a ovlivňuje jejich práci, lásky i rodinný život. Výborná je ve filmu především trojice H. Haas v roli židovského obchodníka Načeradce jemuž neschnou numera ! Improvizujicí, chaplinovsky dojímavý, karatelský, mentorský, otcovsky starostlivý a hlavně lidský J. Plachta jako krejčí Emanuel Habásko st. a přísný holič Šefelín v podání T. Pištěka. Zajímavá je na tomto filmu ještě jedna věc E. Fiala který hrál ve filmu syna J. Plachty byl ve skutečnosti jen o pár měsíců starší než jeho filmový otec ! I tato věc poznamenala a především předurčila že J. Plachta hrál pak po celou svojí filmovou karierů všelijaké starší pány, dědky strýce atd. A přitom mu ve skutečnosti bylo něco málo přes třicet let. Nesmrtelné hlášky tohoto filmu: Eman je pašák a v podstatě všecno co se točilo kolem Habáska a jeho syna. Takovej život mě může bejt ukradenej. Co se chce po mě?Chcete ze mě rvát cáry?! Co já se vlastně rozčiluju, já jsem nemocnej člověk všude mě píchá oni mě chtěj dostat do hrobu ale to se jim nepovede.Tolik příbuznejch pohromadě smí to vubec bejt? To by se mělo policejně zakázat! Zanecháme všeho Lojzo a prchneme spolu do Ameriky jo jo. Prosimtě Ignác? Nech si ty svoje vtipy ! Koho to zajímá ! Já to nedopovim:-)! Pokračování této oblínené veselohry pod názvem Načeradec král kibiců už ale bez J. Plachty a jiných herců, až na pár světlých okamžiků takový uspěch nepřinesl. Za 5* pro tento film mám prostě slabost. ()
Dnes to byla má premiéra - musím se přiznat, že jsem vše nesledovala pozorně, přesto však mohu hodnotit. Film se povedl, neznám však původní Poláčkovo knižní zpracování. I tak se mi to ale líbilo. Emana Fialu jsem poprvé viděla ve větší roli, a svědčilo mu to. Neodolatelně působil pan Načeradec alias skvělý Hugo Haas, stojící na prahu své hvězdné kariéry. Naivní role Jiřiny Štěpničkové, stabilní výkon Jindřicha Plachty či Theodora Pištěka. U něj mě překvapil fyzický vzhled - v časově srovnatelným "Antonem Špelcem" zde vypadal mnohem starší... ()
Zapálené až militantní, leč přesto starosvětsky milé fandění prvorepublikových hooligans-gentlemanů. Komedie o lásce k honění kulatého nesmyslu po trávníku, která měla zajímavé a pro fotbalové fanoušky asi ne zcela běžné následky - vedla až k oltáři v kostele! (Mimochodem, chudák pan Načeradec se teď určitě obrací v hrobě! Při pohledu na letošní „jízdu“ Slavie ligovou tabulkou až na samotné dno...) ()
Po dočtení stejnojmenné knihy jsem byl zvědav, kterak bude vypadat filmové zpracování. Na začátek musím zmínit, že vůbec nebudu řešit přebytek hudby, jelikož byl klasický film v plenkách po éře němého filmu. Zcela natěšen jsem film spustil. Obsazení bylo vcelku dobré, jen Eman mladší mi moc neseděl. Viděl bych tam nějaké mladší ucho, Jak by se mi tam líbil např. Ladislav Pešek. V té době by na to měl i věk. To stejné jak rád bych viděl páně Marvana místo jako policistu jako pana Šefelína. A paní Hedvičku bych si představoval drobet macatější. Jinak mi obsazení vyhovovalo. Hugo Haas byl výborný. Kolik scén, jsem z knižního zpracování však marně hledal a kolik scén bylo na rozdíl od knihy jinak. Jak rád bych viděl páně Šefelína, jak dle knihy příjde na Emana staršího a zažene jej do rohu, aby až pak přišel Eman mladší. Dle knihy se pak opili v domově, kde jim klučík běhal pro pivo. Ve filmu to bylo v hospodě. Jak rád bych viděl, jak Eman ml. učil slečnu Emilku fotbalu. Jak pak jsou na zápase Česko-Maďarsko místo Sparta-Slavia. Jak po onom zápase Emilka dává fotbalové kázání. A takto bych mohl pokračovat dál... A přesně tyto drobnosti mi chyběly k dokonalému diváckému zážitku. U Bylo nás pět je seriál mnohdy i lepší než kniha. Tady musím říci, že knihu řadím o třídu výše. Byla psaná laskavě, krásnou češtinou a vtipněji. A to mě na ní moc bavilo a proto jsem ji mocně hltal. Knihy jsem hodnotil hvězdičkami čtyřmi, film tedy musím hvězdičkami třemi. 60% ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (23)
- Kvôli veľkému úspechu sa film premietal v pražských kinách 12 týždňov, čo bolo na svoju dobu výnimočné. (Raccoon.city)
- Film vznikol tak, že v pražskom ateliéri AB mali časové okno a vypočítali si, že keby sa nefilmovalo, prerobili by peniaze, a preto sa rozhodli, že radšej sfilmujú niečo, čo prepadne. (Raccoon.city)
- Vo filme môžeme vidieť aj dnes už unikátny záber na most cisára Františka Josefa I., ľudovo bol most nazývaný tiež Eliščin, podľa manželky cisára Alžběty .Most bol postavený v rokoch 1865-1868 a viackrát premenovaný na Štefánikov most, most Leoše Janáčka, opäť Štefánikov most a napokon bol premenovaný na Švermov. V rokoch 1946-1947 bol most demontovaný. Najcennejšie časti mosta sú dnes súčasťou depozitára Národného technického múzea. (Raccoon.city)
Reklama