Obyčajná tvár

Stephen Chbosky se chtel zavdecit uplne vsem a udelat superpozitivni, vychovny a mmj rasove vyvazeny film pro celou rodinu. Film nabizi vhled do idealniho, vysneneho a hyperkorektniho sveta, kde dobro vitezi nad zlem, zlo se stane dobrem, vsichni "nepratele" se stanou kamarady a roztomily utlacovany chlapec je nakonec absolutni vitez, kteremu aplauduje ve stoje cely vybajeny svet (nikdo nestoji stranou). Diky tomu vzniknul nerealisticky a preslazeny film jak hovno z nutrie sypane marcipanem - mel na me presne opacny efekt nez zrejme tvurci zamysleli. Divak vi od prvni minuty, jak to cele dopadne. Prepsat scenar, vyladit dramaturgii a vymenit rezisera, dalo by se z daneho tematu (bez kyce) vytezit mnohem vice. (09.02.2018)

Ze Stephena Chboskyho se rýsuje poměrně solidní odborník na silné lidské příběhy. Byl jsem správně naladěnej na tenhle druh příběhu a přiznám se že jsem se nechal úmyslně dojmout. Malinko mě neseděla role Owena Wilsona, přišlo mě že mají s Julií prohozené role v rodině. Owen zde hraje hrozného podržtažku :) Tématicky podobný film Maska z roku 1985 mě sice zasáhl více, ale mě to vůbec nevadí. 75% (12.02.2018)

Krásný procítěný film s neobyčeným příběhem a super klučinou. Příjemné obsazení, skvělá práce s úhly pohledu hned několika postav a hlavně to celé nepůsobí vůbec uměle. Ano, jsou zde tlaky na emoce, ale působí celkem přirozeně, nevynuceně. Celkově jde o hrozně milou podívanou, která nenuceně svádí se nad danou problematikou alespoň trochu zamyslet. (06.05.2021)

"Proč jsem tak ošklivý?" Kluk s obličejovou vadou nastupuje do školy a setkává se s odporem a posměchem ze strany spolužáků. S dětmi je to těžší než s dospělými, protože se ještě neumí přetvařovat a jejich reakce jsou upřímné, ne vždy potěšujícím způsobem. Auggie se společně se sestrou, rodiči a novými kamarády vyrovnává s přístupem okolí - a všichni k tomu mají co říct. Styl vyprávění, který dal každému prostor, mě bavil - dokonce mě film oslovil spíše svými vztahy, než samotným hlavním hrdinou. Na rozdíl od většiny diváků jsem neměla pocit, že by ze mě tvůrci tlačili slzičky a tlačili na pilu - příběh je odvyprávěn s lehkostí, s jakou jen můžete natočit film o klukovi s vadou obličeje. (11.10.2019)

Když už se Wonder snaží o jakous takous subtilnost (asi tak ve dvou či třech scénách), tak stejně přímočaře citově vydírá na 120%. Většinu stopáže však nestydatě tlačí na pilu málokdy vídaným způsobem, za který by se styděla i produkce Hallmarku. Protáčel jsem u toho oči, kroutil hlavou, neodpustil si kousavé poznámky a... A stejně jsem tomu nakonec podlehl se vší parádou. Ach jo. (21.10.2018)