TEL-EVÍZE (E03)

„Morálka a přesvědčení? Zadupáno, dnes už není.“ Volha se dál řítí blátem, až stříká na všechny strany. Mravní bahno i hliněná břečka na panelovém sídlišti s „plnou občanskou vybaveností“. Nový model auta, nová manželka, ale zip na poklopci se rozjíždí stále. Souloží se, schůzuje, udává a kádruje. Šrouby strachu se utahují. Brabec v komisi (ne)schvaluje film a huláká: „My s váma zatočíme, po soudružsku!“ STANDOVO OKÉNKO: [][] Z čeho mi nejvíc zatrnulo? A) Ze Standova míče, hozenéno do auta po synovi. „Vídat ho jen občas? Víc si ho tak užiju.“ Empatie nula, ryzí sobectví. B) Ze Standovy „uvědomělosti“, viz pantomima: „Nekuř, když jsi těhotná!“ C) Z naivity u StB: „Že je rejža teplej vás zajímá? Vždyť už to není trestný.“ D) Z jeho upřímné nechápavosti: „O co jí šlo? Přece když se Minařík dnes vrátil ze špionáže ve Svobodné Evropě, tak nebyl čas napsat scénář, no ne?“ [][] Dvě hloubavé otázky. O co vlastně těm disidentům jde? Dozvíme se z televize a Rudého Práva. Má dcera produkčního Horáčka koule? StB už ví. Sbohem FAMU. Republiku si rozvracet nedáme! (18.04.2023)

Přijde mi to výborně natočený. A jsem rád, že se Jan Pachl zvedl z prachu. Po Ten, kdo tě miloval, bych ho v takové formě znovu nečekal. Ne, vůbec to není hezká podívaná. Ale udělaný je to skvěle. Ještě by mi k tomu tady mohl třeba Robur čadit ten smrad, kterej dokázal produkovat, a ta iluze depresivních sedmdesátek/ osmdesátek (ty už si celkem dobře pamatuju), by byla dokonalá. (16.04.2023)

Zatím nejlepší díl. Ta inside story s Bohumilem Kleplem mě zaujala, dojala a naštvala asi nejvíc. Kleplovi ta role sedla jak prdel na hrnec a už dlouho jsem ho neviděl zahrát tak přesvědčivě jako tady. Zbytek dílu měl spád, napětí, komedie, avšak závěr smutný. Geniální mix a za mě spokojenost, a ještě že jsem se po odbytém prvním dílu na sledování této novinky nevykašlal - teď za to dostávám odměnu v podobě skvělého příběhu a brilantního zachycení doby a party okolo ČST. (17.04.2023)

Pekárek mrštně klouže na vlně bonzáctví a rád čerpá výhody, kterému spolupráce s STB umožňuje. Kupodivu ale umí i ztratit slovo za kolegy, což bych skoro neočekával. Opět je to značně koncentrované s důrazem na socík a jeho svět, ale vkládané dobové materiály jsou již barevné a čím dál méně ruší. Dějově se to už docela rozjíždí a třetí díl mne dost bavil. Je neuvěřitelné, že nejeden dnešní spoluobčan by tohle chtěl zpátky.  Musel buď přímo kolaborovat s režim a jen díky tomu mít výhody, nebo mu asi vyhovovalo když mu strana a stát diktovaly jak se má chovat a co může nebo nemůže dělat. Ještě, že už je to pryč ! Braňme všemi silami, aby se to tu zase neobjevilo ! * * * * (18.04.2023)

Režisér Jan Pachl nevytvořil nic dějově závratného, ale má to fajn atmosféru, velmi dobré herce i šikovně včleněné archivní záběry. Sobeček „voe“ Standa je prosťáček a zbabělec, jeho hlavním cílem je osobní prospěch a zajištění. Každopádně je zpátky za volantem a při jedné z reportáží se seznámí s půvabnou Slovenkou, která by ráda viděla na vlastní oči Matušku nebo Goťáka. Sám (nutno zdůraznit poměrně jednorozměrný) Standa pak na vlastní oči uvidí, kam jeho chování „dotlačilo“ manželku Míšu, zároveň dál jede na vlně bonzáctví a jeho další „obětí“ se stává režisér Klepl, který vystřídal cynickou režisérku Geislerovou. Právě ten se nedobrovolně dočká krycího jména. Dál se poměrně mizerně pracuje s vedlejšími postavami, zůstává odlehčená atmosféra s oplzlým humorem, kdy dámy zůstávají jen coby ty, které ochotně a kdekoliv roztáhnou nohy, i když v závěru nám to dějově (dobově) lehce zhoustne. Jiří Dvořák výborný. (05.06.2024)