Súmrak dňa

,,SLEČNA KENTONOVÁ?" ,,PÁN STEVENS, JE MI TO VEĽMI ĽÚTO. VÁŠ OTEC PRED NIEKOĽKÝMI MINÚTAMI ZOMREL." ,,...ACH, ÁNO..." ,,JE MI TO NAOZAJ VEĽMI ĽÚTO ... KIEŽ BY SOM VÁS MOHLA DÁKO UTEŠIŤ..." ,,...ÁNO..." ,,NEPôJDETE ZA NÍM?" ,,SOM TERAZ VEĽMI ZANEPRÁZDNENÝ, SLEČNA. SNÁĎ AŽ ZA CHVÍĽU, ÁNO?" ,,KEĎ JE TO TAK, DOVOLÍTE MI ZATLAČIŤ MU OČI?" ,,BOL BY SOM VÁM VEĽMI VĎAČNÝ, SLEČNA. ...ĎAKUJEM. ...ĎAKUJEM. ...SLEČNA, OTEC BY SI PRIAL, ABY SOM POKRAČOVAL V PRÁCI. NEMôŽEM HO SKLAMAŤ." ,,NIE... SAMOZREJME, ŽE NIE, SAMOZREJME." ,,ĎAKUJEM." __ Nemám, čo by som viac dodal k tomuto ozajstnému filmovému skvostu. Ten rok kraľoval Oscarom Spielbergov zoznam, takže aj to je dôvod, prečo ostalo len pri nomináciach. (2137. hodnotenie, 111. komentár k filmu) (30.03.2012)

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $23,237,911║Tržby Celosvetovo $64,000,000║ Anthony Hopkins brilantne ovláda postavu majordoma, celé to je intenzívne, vypäté, anglicky chladné všetko tu sedí ako má, dokonca to napätie vzťahov medzi Hopkinsom a Emmou Thompson je neskutočne silné a v závere ani nehovoriac /75%/ (16.05.2009)

Vôbec nie som nadšený z tohto filmu Jamesa Ivoryho z roku 1993, ako tu líčia podaktorí kolegovia, aj moji obľúbení. Nevravím, že je vyslovene súci na zatratenie, ale úprimne by som ho nechcel vidieť znovu, aj keď si v ňom zahral skúsený Tony Hopkins, ktorého rešpektujem viac za Slonieho muža, ako za Mlčanie Jahniat. Dejstvo je postavené v prvom rade na ňom a odohráva sa v dvoch časových úsekoch, t.j. pred druhou svetovou vojnou a po jej skončení, pár rokov. Robustné panstvo na DARLINGTON HALL a v ňom sa predstavuje „herecký koncert” dvoch pozoruhodných hercov, kde absentuje ich hocaký progres, čiže postavy sa nevyvíjajú, stoja na mieste, stagnujú, nie sú ničím extra zaujímavé. Bolo tu cítiť zvláštnu atmosféru, ktorá neveštila nič dobrého, pretože sa schyľovalo k brutálnemu konfliktu, ktorý sa postupne rozšíri do celého sveta. Pochválil by som predsa niektoré technické zložky filmu, napríklad - hudbu, kostýmy, či občas kameru, ale určite nepochválim neprehľadný strih, no najmä úplne sprostý záver filmu, ktorý ma jednoducho vyviedol z miery ! PS : Prvý krát som sa pozrel na budíky, keď sa blížili dve hodiny, a tak by som nepovedal, že by som sa nudil, nájde sa tu pár momentov, ktoré ma bavili, napríklad scény Hugha Granta a „muža z ocele” Christophera Reevea, ale zase pozorovať túto vec vo svojej celej podobe, nie je najlepší nápad. Riadiť sa podľa výborných recenzii a vysokých hodnotení, je z môjho pohľadu - obyčajný podraz na diváka, aspoň na mňa, ktorého to neoslovilo ! (17.06.2018)

Velice zajímavý a zvláštní film. Před jeho shlédnutím jsem o něm v životě neslyšel a proto mě překvapilo vysoké hodnocení a osm nominací na Oscara. Po shlédnutí musím uznat, že asi zaslouženě. Komorní snímek, který si na nic nehraje a ukazuje jenom to co chce. Hodně vyjímečné je také to, že téměr každý rozhovor, každá věta zde má svůj smysl. Proto jsem pokaždé, když mě někdo vyrušil, podrážděně tišil jeho hlučné chování ze strachu, že mi něco podstatného unikne :) Co říci ke hercům...hodnotit Hopkinse v tomto filmu je nošením dříví do lesa, mě se ale opět moc líbil "strýček Alfie" ze Smrti na pohřebě - Peter Vaughan. I zde byl naprosto skvělý, zvláště tichá scéna, kdy se Hopkins dívá z okna na jeho snažení narovnat křivé kameny...Vše navíc dokresluje melancholická atmosféra starého anglického sídla, která mi připomněla některé díla Hercula Poirota. Akorát ten "holubí" konec mě moc nenadchnul. (06.08.2009)

Politika appeasementu pohledem (ne)romance, kde vilné pohledy, věty vzájemné náklonosti či jakékoli přiznání citů nepřichází v úvahu. Veškerá pnutí vytvářející smyslnost se skrývá v prostých osloveních "pane/slečno" a distingovaných poklonách dobře odvedené práce. O co lépe napsaná, o to lépe zahraná charakterová studie jedince zdánlivě bez názorů, emocí a osobního života. Jedince, jehož osobností je "jsem tu, abych sloužil". Scénář lepší předlohy; byť i ta je nesporně vynikající, tak je vyprávěna Stevensem čili se ztrácí aura fasády nepřístupnosti ústřední postavy. Sofistikovaný a utlumený "jen tak mimoděk" pohled na velká životní i historická témata. Navzdory zdánlivé chladnosti (či díky ní?) je to předně o živoucích postavách a vroucích emocích. A to, paradoxně, bez jakýchkoli emocí; natož vroucích. (16.01.2024)