Sicario 2: Soldado
Sicario: Day of the Soldado
Sicario 2: Día del soldado
Sicario: Day of the Soldado
Sicario: Day of the Soldado
Sicario: Day of the Soldado
Réžia:
Stefano SollimaScenár:
Taylor SheridanKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Hildur GuðnadóttirHrajú:
Benicio Del Toro, Josh Brolin, Isabela Merced, Jeffrey Donovan, Catherine Keener, Manuel Garcia-Rulfo, Matthew Modine, Elijah Rodriguez, Shea Whigham (viac)Obsahy(1)
V pokračovaní úspešného thrilleru eskaluje vojna drogových kartelov, v ktorej neplatia žiadne pravidlá. Potom, ako narkomafia rozšíri svoje pole pôsobnosti a začne prevádzať cez americko-mexickú hranicu hľadaných teroristov, rozhodne sa federálny agent Matt Graver (Josh Brolin) opäť kontaktovať záhadného Alejandra (Benicio Del Toro), ktorý v neľútostnom boji s miestnym bossom prišiel o celú rodinu. Jeho metódy boja so zločincami nie sú v medziach zákona, ale v istých situáciách nemá ani vláda USA iné riešenie. Keď však Alejandro unesie dcéru miestneho bossa, prekročí hranicu, spoza ktorej niet návratu. Bol by naozaj ochotný obetovať život dieťaťa v záujme nejakého vyššieho cieľa a spochybniť tým všetko, pre čo doteraz bojoval? (Forum Film SK)
(viac)Videá (13)
Recenzie (541)
„Pravidla boje?“ - „Srát na všechno. Vyčistěte to.“ Po prvním díle jsem už neměl tak vysoká očekávání (k tomu ostatně přispěly i zdejší reakce, z nichž nejedna popisuje Soldado jako slabší verzi jedničky), takže jsem si ani nepřipouštěl nějaké větší zklamání. A on to opravdu žádný velký průser nebyl. Jistě, postava Emily Blunt mi chyběla, ale k dvojce Benicio Del Toro – Josh Brolin se přidává ještě pro mě dosud neznámá Isabela Moner, a je fakt, že prominentní „tvrďačku“ Isabel Reys mě bavilo pozorovat. Co do kvality snímku bych mohl více či méně zkopírovat superlativy z prvního dílu, a to i přes to, že Sollima (nečekaně) není Villeneuve (a kvalita je níž), na druhou stranu režisér Suburry také není žádný nazdárek, a očividně se snažil v rámci možnosti ducha jedničky zachovat. Plný počet ovšem uteče i dvojce (tentokrát výrazněji), a znovu kvůli konci, který…no, musel jsem si ho nechat projít hlavou podobně jako Alejandro, ehm ...(ano, v podstatě jediná do očí bijící kaňka na filmu, ale tak velká, že výsledně hodnocení sráží až k slušným 4*). ()
Druhé macho řádění na americko-mexickém pomezí je ve znamení navazování. Zámořský debutant Sollima kráčí ve stopách Villeneuva s patřičným respektem a přitom s vlastní tváří, Wolski se snaží dívat náročnýma očima Deakinse a cellistka Guđnadóttir pokračuje tam, kde se zesnulým Jóhannssonem kdysi temně začala. Platí i to, že Sheridan je nejméně silným článkem soukolí, nicméně přičítám mu k dobru, že nyní upozadil ženský element, pro který v tomhle světě nelítostných vlků není důstojné místo. Strážný anděl smrti Del Toro i ve false flag zamotaný Brolin drží svůj vysoký standard a zatímco ten první naváže vztah s prostředkem k vedení války, ten druhý pokračuje v poznání, že tahle válka vyhrát nejde, jen udržovat rovnováhu a dělat to tak, aby ti nahoře při tom vypadali dobře. Pořád tam je ta znepokojivá atmosféra prostředí, které mě zvláštním způsobem přitahuje, ale nikdy bych se nechtěl stát jeho součástí a toho si na Day of the Soldado nutno cenit. Završení trilogie by se teď mohl chopit Jeremy Saulnier.. ()
Cez ten odklon od "predlohy" (rozumej prvého filmu) sa nedokážem preniesť ani po rokoch. Na podnose bol k dispozícii dokonalý recept a návod na to, ako natočiť priam generačne fenomenálny akčný počin, ktorý sa z nejakých nevysvetliteľných dôvodov pretavil na generickú (ne)chuťovku bez akýchkoľvek silnejších osobnostných čŕt. Je to celé na pováženie, nakoľko z filmu na každú stranu sršia "hodnoty" predchádzajúceho počinu – z príkladov najmä dôležitosť hudobnej zložky, ktorej sa asi ako jedinej podarilo ísť úplne verne, dôstojne a schopne v šľapajach Jóhanna Jóhannssona, práca s prostredím (hoci tu mierne nezvládnutá), zmysel pre drsnú akciu s pulzujúcou energiou, operatívny chaos za vlastnými líniami, či tajomnosť postavy Alejandra vytratená. Všetky pravidlá hry, na ktoré nás svojsky geniálnym spôsobom navádzal scenár Taylora Sheridana, tu boli zmetené zo stola, vrátane vlastností postáv, ktoré sa opäť vrátili pred kameru. Preniesol sa aj spôsob vykreslenia danej problematiky skrz viacero dejových liniek z viacerých pohľadov, no oproti jednotke tieto vyznievajú prinajmenšom smiešne a prinajhoršom absolútne stupídne, počnúc prvou a končiac poslednou (prakticky takmer každou). Nakoľko predtým sme príbeh dostávali skrz jednu veľkú hlavnú a ostatné postranné miniatúrne slúžili na doplnenie, tu všetky dostávajú rovnaký priestor, čo okrem vyššie spomínaného stupídneho vyznenia takisto spôsobuje, že žiadna z nich nie je výrazná. Z vyše hodinových zimomriavok a emočných stavov dávkovaných prvým filmom tu dostávam sťaby len pár sekúnd v priebehu "westernovej" "Adios" scény z Mexico City a počas použitia Jóhannssonovho soundtracku cez úvodné štúdiové logá a záverečné titulky. Ako sa z pokračovania jedného z najlepších akčných trilerov všetkých čias vykľulo to najviac generické hovno je pre mňa ťažký zásah. Vysvetlenie sa dá nájsť len v prečítaní pôvodnej verzie Sheridanovho scenára a zistení, ako veľmi sa producenti a Sollima snažili tento zmeniť na to ich bezradné, trápne a úbohé hovno. Moje hodnotenie si nevšímaj, prosím. Nemám rozdvojenú osobnosť. Dúfam... (x) (22.2.2019) (23.4.2019) (12.1.2023) (13.1.2023) (14.7.2023) (11.11.2023, plátno) (12.11.2023) (25.2.2024, sk dab) (10.3.2024) "It's a nice day for a drive, huh? Ah, beautiful day. Blue skies, large-caliber weapons... I love getting out of the office." ()
Údělem žen ve druhém Sicariovi je smutně koukat (Catherine Keener) nebo se nechávat zachraňovat muži (Isabela Moner), kteří při řešení problémů aplikují logiku „když to nejde silou, použij sílu vojenskou". V tomhle se film tolik neliší od jedničky, ovšem Sheridanův ostentativní nihilismus a touha natočit zlý film a zlých lidech nabývají až parodických proporcí. „Filozofii" filmu nejlépe vystihuje motto Brolinovy postavy „Seru na všechny". Sollima režíruje rutinně a Wolski jen manýristicky napodobuje Deakinse. Scény z větší části působí ploše a postrádají jakoukoli atmosféru a napětí (mj. kvůli tomu, že všechny postavy jsou tak trochu svině a vůbec vám na nich nezáleží). Jediný autentický moment nastává, když Del Torův antihrdina může na chvíli opustit křečovitou mačo pózu a s někým vést docela obyčejně „lidský“ dialog (byť znakovou řečí). Extrémní pomalost, daná mechanickým vyprávěním (jeden špatný plán je nahrazen dalším, ještě horším, zas a znovu), absence katarze a uspokojivého řešení v důsledku nepůsobí jako snaha vyjádřit existenciální úzkost ze světa prostoupeného zlem do té míry, že už není východiska, ale pouze jako výsledek odbyté práce a nutkání natočit stůj co stůj sequel. V bizarním finále, kdy zbytky logiky berou za své a stáváme se svědky zrození monstra, se film sice svou přehnaností přibližuje pozdní tvorbě Sama Peckinpaha (jako Přineste mi hlavu Alfreda Garcii), ale bez klíčového humoru, pro který Taylor Sheridan bohužel nemá smysl. Pokračování veskrze zbytečné, ale zřejmě žel ne poslední. Jestli si za týden vzpomenu na něco dalšího než na apartní obuv (crocsy) Joshe Brolina během psychického mučení - jehož účinnost film mimochodem nijak nezpochybňuje (oproti Zero Dark Thirty) -, budu překvapen. 45% ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (22)
- V čase 01:46:57, když Alejandro (Benicio Del Toro) přetrhává lepící pásku, kterou má spoutané ruce za zády, je vidět, jak na pravé ruce leží a zápěstí mu kouká před tělo a přitom za zády „trhá“ pásku a uvolňuje si druhou ruku. (Globus_Jirka)
- Celosvětová premiéra proběhla 11. června 2018 v Antara Polanco v Mexiko City v Mexiku. (Varan)
- Studio přesunulo premiéru z 2. 11. 2017 na letní termín 29. 6. 2018, protože filmu důvěřovalo, že obstojí ve velké letní konkurenci. (Geralt z Rivie)
Súvisiace novinky
Producenti oznámili třetí Sicario
Snímek Sicario: Nájemný vrah z roku 2015 byl do velké míry tím, který definitivně nakopnul kariérní dráhy jak režiséra Denise Villeneuvea (Duna), tak scenáristy Taylora Sheridana (Yellowstone).… (viac)
Třetí Sicario má scénář, dočkáme se filmu?
Hollywood miluje franšízy, čím větší a úspěšnější, tím lepší. I proto dnes víceméně každý druhý film vzniká se záměrem novou franšízu nastartovat. Občas se ale povede rozjet filmovou sérii i zcela… (viac)
O čem bude Call of Duty?
Režisér Stefano Sollima (Suburra) už brzy pošle do kin dvojku Sicaria, mezitím ale chystá i další projekty a jedním z nich je taky filmová adaptace populární herní série Call of Duty. V jednom z… (viac)
Kdo natočí Call of Duty?
Herní série Call of Duty se chystá na velké plátno a možná se toho nemusíme bát. Firma Activision si totiž po vzoru Marvelu založila vlastní produkční firmu (Activision Blizzard Studios), která… (viac)
Dnes pravděpodobně už vše dostane pokračování. Když před 3 roky vjelo do kin Sicario, nevypadalo to na film, který by měl dostat pokračování. Jednalo se totiž o především komorní film a především tržby nebyli tak znamenité. Sicario ale především dostalo kultovní status. Nejsem žádný zastánce jedničky ale musí se prostě nechat, že je alespoň kvalitní. I když dost za to mohl tehdejší tým: Scénárista Taylor Sheridan pro kterého šlo o první film a roky se z něho stal jeden z nejuznávanějších scénáristů, režisér Denis Villeneuve, kameraman Roger Deakins a skladatel Jóhann Jóhannsson. Oukey scénář, znamenitá režie, perfektní kamera a hudba. Dvojka se tak stala očekávanou věcí. A je otázka jak s ní někteří budou zacházet. U kormidla zůstává pouze Sheridan. Villeneuve se mezitím rozutekl k Blade Runnerovi 2049 (k jednomu z nejlepších pokračování minulého roku), Deakins utekl společně s ním (a konečně dostal Oscara) a Jóhannsson zemřel. Ve dvojce se nevrací ani herečka z původního dílu Emily Blunt a ani šmahem se o ní nikdo nezmíní. Vypadalo to tehdy, že se Sicario 2 stane nedůstojným pokračováním. Jenomže víte vy co?! Sicario 2 je dobrý film. I přesto, že místo Villeneuvea tu máme rutinějšího Stefana Sollimu, za kameru usedá šikovný Dariuz Wolski a hudbu k filmu skládá poměrně neznámá Hildur Guðnadóttir. Je jasné, že Sollima, Wolski ani Guðnadóttir nešahají po paty Villeneuovi, Deakinsovi a Jóhannssonovi, rovnat se ale takovému vysněnému týmu je prostě Mission Impossible. A i přesto, jsou všichni do jednoho ať už Sollima, Wolski a Guðnadóttir slušná náhrada. A teď to neberte ve zlém: Emily Blunt mám rád. Tenhle rok jsem si jí užil v parádním Tichém místě a jako nová Mary Poppins působí perfektně. V Sicariu 2 mi ale vůbec nechybí a dokonce mi přijde, že když se strhává všechna pozornost na Del Tora a Brolina funguje to o poznání líp. Ať už Toro nebo Brolin totiž oba mají výrazně zajímavější postavy které navíc v tomto filmu dostávají zajímavé dějové oblouky. Rozhodně nesouhlasím s názory, že na rozdíl od jedničky chybí nějaká cool akční výrazná scéna. Doteď si vzpomínám minimálně na tři scény, které mi ať už vizuální nebo akční stránkou přijdou velice dobré. Akční scény jsou přehledné, dokážeme poznat kdo zrovna střílí a do koho a pokud Sollima opravdu zrežíruje adaptaci videohry Call of Duty bude o co stát. Na dvojce Sicaria se mi ale možná líbí to, že na rozdíl od jedničky jde více na emoce. V jedničce jsme milovali Alejandra v podání Benicia Del Tora, jak si jde tvrdě za svým a jde přes mrtvoly. Ve dvojce ale dostane skvělý dějový oblouk ve kterém musí chránit děvče které mu připomíná dceru. Právě toto přidává postavě Del Tora lidskost a daleko více prokresluje jeho charakter. Co se týče Glavera v podání Joshe Brolina, Brolin si jako vždy roli užívá a jeho morální konflikt je prostě perfektní práce za kterou zaslouží Sheridan uznání. A jinak herecky exceluje Isabella Moner, která po pátých Transformers opět ukázala, že na to prostě má a přeju jí ještě hodně příležitostí ukázat na co má. Doteď jsem byl pozitivní, takže proč za 3? U Sicaria 2 se dá ocenit, že je vlastně stand-aloneová a celou zápletku jedničky téměř ignoruje. Zároveň to ale působí, že by vůbec nemuselo jít o dvojku a kdyby se trošku pozměnil scénář, Del Toro a Brolin by mohli být pryč. Guðnadóttir zároveň občas vykrade Jóhannsonův původní soudtrack z jedničky a Wolski občas příliš kopíruje Deakinsův styl z prvního dílu, místo aby byl svůj. Dále se nemůžu zbavit pocitu hodně vysoce nastavované kaše a závěrečná scéna ukazuje, že ještě není konec. A začínám mít pocit jestli by místo Sicaria 3 nebyl lepší seriál, který by mohl předvést líp a možná by Sheridanovi více seděl televizní formát. Ale to uvidím až po shlédnutí jeho Yellowstonu. Musí se prostě uznat, že jde o slušnou práci a pokud taková bude i trojka, nemám problém. A i kdyby Sheridan nikdy nenapsal film, kterému bych dal za víc než 3 z 5, budu ho mít pořád v úctě, protože minimálně za to jak si hýčká své postavy si to zaslouží. () (menej) (viac)