Les Hallucinations du Baron Munchhausen
Recenzie (3)
Až do půlky jsem film považoval za slabší Meliésovo dílko, dokonce jsem to viděl tak na dvě hvězdičky, což se mi u tohoto geniálního tvůrce ještě nestalo. Pomyslné dno snímku vyvrcholilo scénou s drakem. Sice dobrý jako doklad toho, že evoluce funguje, neboť podobnost tohoto tvora se svým veleúspěšným zadkem (opakem předka), totiž jůheláckým Mufem,byla víc jak frapantní, ale zároveň se opět prokázalo, že drak zkrátka Meliésovi nejde. Ovšem toto fiasko bylo vystřídáno patrně tím nejlepším, co jsem u tohoto režiséra viděl: pavoučí ženou a obličejem s jazykochobotem. Tím se tento snímek vystřelil vysoko vzhůru, až ke čtyřem hvězdičkám. ()
Meliés narazil. A to v plne v rýchlosti a rovno na delovej guli. ()
Na dobrého mélièse mám tři základní požadavky: musí být vtipný, výpravný, a musím se v jeho příběhu orientovat. Druhá a třetí podmínka splněna, bohužel jsem se moc nenasmál a celé mi to přišlo spíš jako odfláknutá a dosti unavená rutina, než dílo velkého krále imaginace. ()