Sopka

Je jasné, že když někdo dokáže zkrotit vaskulárního chirurga Kimblea, tak zastavit sopečnou lávu pro něj bude už jen brnkačka doprovázená znuděným zíváním. Začne-li však vulkán strategicky umístěný pod město andělů chrlit tuny šedivého klišé, ocitne se i Tommy Lee Jones v těch místech, z kterých vylézá s bytovými podmínkami nespokojená tasemnice.. (27.02.2012)

V roce 1997 vehnal osud (respektive mamonářští producenti a distributoři nakopnutí famózním Twisterem) do kin dva katastrofické filmy se sopkou v hlavní roli. Prvním bylo Rozpoutané Peklo, ve kterém hrdinný seismolog Pierce Brosnan chránil rodinu (ne svoji) v malém městě ve Skalistých horách, druhým byla Sopka - na první pohled rozmáchlý spektákl, který obdařil zdivočelou horou rovnou samotné Los Angeles a nechal hrdinného odborníka na zvládání živelných pohrom Tommy Lee Jonese chránit kromě své náctileté dcerky a cizího světlovlasého chlapečka i zmíněné město plné lidí a lidiček s vlastními problémy. Bohužel na druhý pohled divák zjistí (když možná také zaslechne, že hudbu dělal Alan Silvestri), že Pan Režisér Mick Jackson (projděte si pořádně jeho filmografii) od úvodních do závěrečných titulků tím nejbrutálnějším možným způsobem opisoval z příručky Jak Natočit Naprosto Typický Katastrofický Film - Tisíc A Jedno Klišé Ve Službách Hollywoodu. Ano, přátelé, kromě obětovavší se původně bezcitné hyeny a hromady dalších podobných záležitostí je tu dokonce i ten pitomý nesmrtelný čokl. Doprovoďte si to už tenkrát ne zrovna vydařenými triky a filmařskými fígly, očividnými daleko za obvyklým limitem se nacházejícími blbostmi jako jsou borci dávající si to na férovku dvacet čísel od konce lávového proudu, naštvaně se upamatujte, že Anne Heche je na baby, uchechtněte se v dějinných souvislostech nemístné udivené dětské poznámce o tom, jak zaprášení lidé stojící v troskách výškové budovy vypadají všichni stejně, a skončíte někde na čtyřiceti procentech, protože to absolutně nemá nápad a není se ani moc na co dívat (kromě té Anne Heche, sakra). Jenže pak si všimnete toho, jací jsou všichni ve filmu zpodobnění zástupci médií panáci nebo rovnou naprosto na pěst byvší asociálové "ale já jsem zrovna ve vysílání" a řeknete si, že to asi nebude náhoda. Pak dojde ještě na nějakou tu aktuální sociální problematiku černých chudáků proti bílým policajtům, přičemž se všechno urovná tak, aby patriotické oko multikulturního američana dojetím zaslzelo, a najednou to celé vypadá trochu jako záměr... zvlášť když si vzpomenete, jak režisér zatraceně dobře umí zpodobnit katastrofu. Jenže co naplat, dobrého pomálu, a balanc na hraně "stojí za vidění" - "ztráta času" je opravdu dramatický. Takže asi 50%. (26.03.2011)

Katastrofické filmy vyhledávám naprosto minimálně, protože mě ten žánr prostě nezajímá a nemá mi co dát. Líbilo se mi z něj skutečně jen pár filmů a Sopka je jedním z nich. Sice jsem to už devět let neviděl a nevím, co bych na to řekl dneska, každopádně tehdy jako děcku se mi to líbilo, přišlo mi to i dobře udělané a dost napínavé. Co si i vybavuji, tak jsem ten film viděl tehdy několikrát. Tehdy jsem dal 4*, dneska už bych možná hodnotil jinak, ale na základě vzpomínek nemám důvod to hodnocení měnit. 4* (11.02.2021)

„Vyzerá to tu, ako v pekle." - "Možno v ňom aj sme.“ V roku 1997 Hollywood nakrútil dva konkurenčné, príbehovo spriaznené katastrofické filmy o sopkách, ktoré sa zobudia v nečakaný čas na nečakanom mieste a do čela šokovaných obetí sa stavia drsný charizmatický muž so silnou ženou. Obávam sa však, že jeden projekt je priemernejší, ako druhý. Kým Rozpútané peklo malo lesy a solídneho Piercea Brosnana, Sopka má zasa mestskú výpravu a solídneho Tommyho Lee Jonea. Všetko je to ale stále akési nemastné, neslané, nedopečené, nedovarené, čo ja viem. CGI zostarli (asi) už v čase premiéry a budúca klasika katastrofického žánru vyzerá predsa len inak. Podobne, ako Rozpútané peklo, i v prípade Sopky dávam "len" 3*, ale ono to nie je zlé, "len" priemerné a robené na efekt, bez výraznejšieho režijného rukopisu a autentickej atmosféry. Režisér Mick Jackson svoj životný film zrejme už nakrútil (Osobný strážca). (15.05.2009)

Katastrofický lávový zmatek a chaos po americku. Na Los Angeles se valí magmatický průser velký jako město samo. Kdo zachrání obyvatelstvo tentokrát? Záchranář Tommy Lee Jones a sexy geoložka Anne Heche. Sopka je i přes "horkost" námětu zábavně podaná, takže jsem se po celou dobu vůbec nenudila, protože se stále něco dělo. Samozřejmě se jedná o klasickou ukázku katastrofického námětu "á la Hollywood." Se všemi otřepanými postupy, klišé, chybkami i věcmi, které napjatě očekáváme. Vkusně vložená porce hlášek, dramatické momenty, které s námi nehnou, protože víme, jak dopadnou, hezká a vychytralá geoložka, bez které by katastrofu jistě nemohli zastavit, a dějový spád. Člověk si na tyto filmařské "tradice" již tak zvykl, že stejně jako už ho nebaví, tak se na ně zároveň i svým způsobem těší. Asi ve dvou scénách, kdy se zpod země dostával horoucí plyn a poté se stejně rychle vrátil zpět, bylo vidět, že tvůrci použili nadstandardní techniku "přetočíme záběr pozpátku.":) A také mi nejde do hlavy, že by chlap formátu Tommyho Lee Jonese nevěděl, co to znamená "magma." Docházím k názoru, že kdyby ke katastrofě došlo jinde než v New Yorku, Los Angeles, či jiné americké metropoli, žádný jiný stát či město by se s ní nedokázalo vypořádat tak znamenitě, jako za vysokého nasazení chytrých a pracovitých občanů amerického národa:) Dokážete si představit katastrofu, ke které by nebyla vyslána národní garda? Nemožné:) A malý chlapec v závěru filmu svým prostým, avšak všeříkajícím poznatkem, dokázal vystihnout podstatu všeho. "Podívej se na obličeje, všichni vypadají stejně", "Potřebuju všechno, co víme, abych se připravil na to, co mě čeká." (23.12.2011)