Operácia Entebbe

Když jsem poprvé o Operaci Entebbe slyšel, začal jsem se vlastně celkem těšit. Trailer mě bavil, v hlavních rolích jsou herci kteří sice nemají tolik čuch na filmy ale jsou kvalitní tedy Daniel Brühl a Rosamund Pike a začal jsem doufat, že dostanu další povedený film z ranku Arga či Kapitána Philipse. Operace Entebbe nakonec je fajn film ale nedosahuje kvalit Arga či Kapitána Philipse a především to nejde označit jinak než fajn. Režíroval José Padilha, tedy ten brazilský rodák který před 4 roky natočil dost dobrého Robocopa a před 3 roky pomohl k vzniku nejlepšího seriálu posledních let Narcos. A právě díky Narcos jsem si myslel, že Padilha tuhle látku utáhne. Přijde mi však, že Padilha jaksi nevěděl jaký film vlastně natočit. Nefunguje to jako akční thriller ani ne úplně jako politické drama. Začátek je vlastně ještě perfektní protože to jak z ničeho nic začne být v letadla ruch a vše se rozjede je perfektní. Jakmile však letadlo přistane v Entebbe film trošku až bolestivě zbrzdí. A do průměru to v podstatě dobojuje až závěrečná akční scéna která je prostříhaná společně s hudební scénou. To, že ale hned po konci filmu přibylo další baletní vystoupení jsem jaksi nepobral. Celkově mě vlastně celou dobu přišla ta zápletka s tanečně nadanou přítelkyní jednoho anonymního vojáka navíc ale ta závěrečná akční scéna mě donutila jí vzít v prospěch. Jestli však něco na Entebbe opravdu pochválit tak je to reflektování současnosti. I přesto, že Entebbe vysvětluje události které se stali v roce 1976 tedy už 42 let nazpátek dost funguje v současné napjaté situaci. Ten film by vlastně měli vidět všichni kteří se bojí jakékoliv situace kolem Islámského státu. A minimálně za to filmu palec nahoru! (03.04.2018)

Začínám silně pochybovat o tom, že za neúspěch nového Robocopa může PG rating a producenti. José Padilha natočil perfektní Elitní jednotku a neméně slušné pokračování a vypadalo to na nového mistra. Jenže Robocop pohřbil všechny naděje a až do teď to vypadalo, že v tom je režisér nevinně, evidentně není. Na operaci Entebbe měl volnou ruku a dopadlo to strašně. Mám rád retro filmy podle skutečných událostí, ať už to jsou filmy politické, akční nebo třeba sportovní a hlavně ty ze 70. let. Ta hudba, kostýmy a prostředí....to nabízí prostě základ pro slušnou atmosféru plus když máte výborné téma jako stavební kámen. Jenže pan režisér celý film asi čuměl do tabletu a hulil hašiš. Herecká esa předvádějí nudný a zmatený výkon, jakoby ani nevěděli co hrát, protože režisér neví, jestli chce točit dobový thriller, nebo artovou mrdku s nějakým přesahem. Střih je na tečku, únosci jsou až neskutečně komičtí a ta jejich lidská stránka je neskutečně trapná. Děj se nedrží skutečnosti, vynechává a překrucuje opravdové události, dramaturgie nefunguje, film postrádá atmosféru i napětí, Daniel Brühl je neskutečně otravný a celý film se děje úplný hovno. Když se ke konci modlíte aby došlo na finální přepad a ve filmu byla aspoň nějaká akce, tak nejhustší jednotka Israelské armády zmateně pobíhá jako banda králíků a režisér do toho střihá záběry z tanečního vystoupení přítelkyně jednoho ze členů zásahové jednotky....to bych zvracel v křeči. Neskutečně nudná sračka. Padliha je debil a druhý Baader Meinhof Komplex se opravdu nekoná.30%. (30.09.2018)

Tak já nevím, co se na tom všem nelíbilo, protože já viděl špičkově natočené, svižné, napínavé a emotivní drama, kdy člověk samozřejmě fandí těm rukojmím, ale zároveň tak trochu chápe teroristy. Prostřihy reálných záběrů tomu navíc dodaly punc opravdovosti, takže jediná výtka je to zkurvené divadlo. 90% (28.07.2018)

Padilha proč si tohle děláš, to umění? Vždyť sám víš, že tomu nerozumíš. Někdejší Greengrassův dědic jakožto odstín své dávné nekompromisnosti stimuluje úpadek vlastních sil dřeváckými alegoriemi jak školák a zůstává tak jen ocenit dokumentárně laděnou kameru, věrohodně v píči Rosamund Pike a těšit se na závěrečné zúčtování. Větší katastrofu si však těžko představit. Strašlivě pitomoučce a zmateně natočená i sestříhaná přestřelka, která ani nemá potřebu se věnovat filmově vděčným akcím invazní jednotky Mossadu, jako bylo odpálení ugandských stíhaček, smrt rukojmích či pomsta prezidenta Ugandy na jednom z nich a místo toho to přestříhává s epizodou ze scénického tance. Boha jeho. (27.06.2018)

Herecky i příběhově slušné zvládnuté téma (Eddie Marsan je docela slušně děsivý), které zvládá vytáhnout i docela zajímavou atmosféru místy, nicméně celá ta snaha provázat film uměleckou vložkou úplně nefunguje a byť je střih na hudební složku ve finále docela slušně zvládnutý řemeslně, nicméně jako film to úplně nefunguje a výsledek je tak trochu rozpačitý. Film zkrátka neví moc čím chce být a ve výsledku díky tomu docela trpí nesourodostí a ten závěrečný střih finálního útoku a hlubokomyslných tanečních scén je fakt úplně mimo. (29.08.2018)