Démoni 2

Nepříliš invenční pokračování (nebo spíš remake) kultovního italského horroru. Heavy metal z prvního filmu zde nahradil mainstreamový pop a rock, místo kina se děj odehrává v obřím mrakodrapu. Démoni 2 sebou nesou všechny zápory zbytečných „dvojek“, ale obsahují alespoň originální moment, kdy jeden z démonů vstoupí do filmového děje přímo z televizní obrazovky. Podobný trik použili později i tvůrci úspěšného snímku The Ring. (11.04.2005)

Dokonalé efekty tentokrát nahradili opäť dokonalé masky a transformácie, hravosť a rôznorodosť. Pes, dieťa, malá Asia Argento... je toho dosť. A miestami je to naozaj napínavé, samozrejme skvelo natočené, Argento si svoje produkcie strážil. Sám Bava mladší bohužiaľ podobnú úroveň nedosahoval. Geniálne pokračovanie, ktoré si vždy rád pozriem. (20.01.2022)

Jestliže jsem se po letech u jedničky zhrozil, že nemá daleko k braku, dvojka už brakem je. Najde se zde jen pár momentů, které stojí za pochvalu: Démon a televize, což trikově předběhlo dobu a je to hodně atmosférické (dokud to herečka nepokazí ochotnickými reakcemi), či vítání u narozeninového dortu a nebo záběr na démony nakouknuvší přes zábradlí s těma jejich ikonickýma svítícíma očima a poté běžící dolů, během čehož se kamera začne otáčet. To je naprostá paráda. Jenže jsou to scény, které sem zabloudily z nějakého jiného (čti kvalitního filmu). Nebo ještě lépe - Jako by nějaký kvalitní režisér přišel občas na plac na natáčení, viděl tu hrůzu a řekl:" Nene, počkej, já ti ukážu, jak se to dělá", natočil kousíček a dodal:"Tak takhle to má vypadat, já zase jdu a drž se toho" a po odchodu to "druhý" režisér stejně packal dál. Takže opět jako v jedničce příšerné herectví, hrozné postsynchrony/dabing, nesmyslné chování lidí a tak dále. Nejhorší je ale fakt, že když jsem se po letech chystal na oba díly Démonů, říkal jsem si:" Ty jo, já vlastně dvojku viděl tehdy méněkrát než jedničku, takže si oproti jedničce nepamatuju skoro žádné gore killy, tak se nechám mile překvapit." No... Nepamatoval jsem si ve dvojce žádné gore killy jednoduše proto, že ve dvojce žádné gore killy nejsou. A to je strašně průser, protože ten kino gore fest je jedna z věcí, která jedničku udržuje zábavnou. A navíc v jedničce ty hromadné střety lidí s démony a s tím spojené vraždy měly nějaký řád a plán. Rozuměj, vize režiséra ala "tak tady se bude plazit chlap a démon ho chytí pod krkem, tady bude chtít ženská protáhnout okýnkem a démon ji stáhne dolů, tomuto člověku roztrhají hrdlo, tamtu skalpujou" atd. Zatímco ve dvojce, třeba konkrétně ve střetu v garážích to nejspíš probíhalo tak, že rejža s tlampačem volal na komparz:" Takže skupina A jste jakože démoni, skupina B jste jakože civil, skupina A se vrhne na skupinu B a jakože je různě škrábejte a skupina B se nějak braňte, prostě se všichni spolu jakože perte a my to pak nějak sestříháme" a výsledkem je naprosto jalová bitka v garážích, neumětelská, amatérská, nezajímavá a bez gore (aneb jak démona střelíte broksnou do hlavy a uděláte mu na čele jen malé bebí). Maličký čertík zabloudivší nejspíš z nějaké komedie typu Gremlins už je jen smutnou třešničkou na dortu. To jak skočí na stůl, rozuměj, jak ho loutkař vyhoupne úplně stejným způsobem, jako to známe u Hurvínka a Spejbla, je k pláči. A to nemluvím o scéně, kterou by si nelajzl ani Uwe Boll: dobývání čertíka skrze postel, přičemž těhulka chvíli ochotnicky čumí, pak naběhne k nočnímu stolku, vytáhne manikúru a začne čertíkovi stříhat nehty! Fakt to tam je!!! Přitom samotný nápad přesunout démony z kina do budovy s panoptikem různých postaviček z bytů, není vůbec špatný, ale musel by se toho chytit někdo schopný. P.S: Jestliže jsem v jedničce nepochopil přítomnost feťáků z auta, tady to platí dvojnásob. (18.02.2023)

Klasická ukázka italského horroru 80.let. Dvojka rozvíjí nápad z jedničky, jen démoni proniknou do našeho světa skrze televizní obrazovku (Poltergeist ;-)). Démoni jsou vpodstatě jakési zombie, narozdíl od nich se však pohybují velice rychle. V té době se zombie většinou šouraly typickou klátivou chůzí. Zatímco triky zastaraly - démonický rarášek je jako od muppetů, masky jsou vynikající. A hezky to schytal malý chlapeček, Italové v horrorech hravě překračovali veškerá tabu. Mě potěšila hudba v podání Smith, Dead Can Dance, Cult či Art Of Noise, byť občas k obrazu a ději moc nesedla. Kromě jiného mne pobavila likvidace démona deštníkem, hned se mi vybavil Krtek a paraplíčko. Dnešního diváka už ale Démoni asi příliš nechytnou... (30.04.2011)

Hele tenhle formát survival démonského horroru není vůbec špatný a obytný věžák má v tomhle směru ještě větší potenciál než jedničkovské kino. Má to dost zajímavých charakterů, pár zajímavých nápadů (těhotná žena nucená bojovat s démonským dítětem. Hoši z posilovny jako hlavní obranná linie atd....) a fajn oldschoolové triky(někdy fakt hezké jindy už spíse k pousmání). Ale to by nebyla správná itálie aby to bylo jen dobré :D . Naprosto humpolácká režie díky které herci většinou moc neví co mají hrát. Televizní původ démonů je naprostá scénáristická křeč a výsměch. Spousta nápadů i dějových linek nesmyslně vyšumí do ztracena ( vrchol tohodle je brejloun půl filmu čekající před barákem na nějákého kámoše. To je linka která v divákovi živí jisté napětí a zvědavost aby se najednou bez vyústění a vysvětlení naprosto nesmyslně ztratila. Megafail).. Ve výsledku je to taková průměrná horrorová chujovinka osmdesátých let. (08.11.2014)