Sedím na konári a je mi dobre

Nechápu, proč mi trvalo tak dlouho zjistit, jak dobrý film tohle je. Nicméně, stalo se a na několikátý pokus Jakubiskův příběh dokonale zafungoval. Pokud si odmyslím zvláštní umělost zvukové stopy (zjevně vzniklou post-synchronem) a Markétu Hrubešovou, za kterou hraje leda její slovansky klenutá postava, je Sedím na konári brilantní a kompozičně doladěné poselství o několika osudech na plátně bouřlivé doby. Jakubisko dokáže bez zbytečné okázalosti pouhým náznakem ztvárnit děsivé paradoxy stalinismu, ale i podat osudy hrdinů se vší civilností a tragikou každodennosti. Připomene tak Unaveni sluncem Nikity Michalkova, i tam poklidná rovina osobní ostře kontrastuje s hlomozící mašinérií doby. Jakubisko natočil film dojemný, uvěřitelný a v nejlepším slova smyslu tragický. (28.10.2007)

"Jak říká starej Berousek, možno je toto chvíle, pro kterou jsme přišli na svět..." Jeden z najlepších Jakubiskových filmov, váham ešte nad Tisícročnou včelou a celkovo ho radím medzi to vôbec najlepšie čo v bývalom Československu vzniklo. Už sú to roky, čo som to naposledy videl a nečakaná repríza na STV 2 ma potešila. Potešila i slušná obrazová kvalita a zistenie, že po rokoch ma film nielenže v ničom nesklamal, ja si ho cením ešte viac ako doteraz. Je to neuveriteľné, čo Jakubisko dokázal, jak po príbehovej tak obrazovej stránke. Vzniklo dielo, ktoré by sa mohlo premietať kdekoľvek na svete a ja by som za film nemusel hanbiť. O koľkých dnešných česko-slovenských filmoch môžte toto vyhlásiť?? Rola šitá Polívkovi na mieru mu sadla minimálne tak dobre ako tá legendárna z Kurva hoši...Či už hovorí česky alebo slovensky je ako kecálek Pepe Alberti rovnako vtipný. Film je plný skvelých a nezabudnuteľných dialógov, vtipov, nádherných obrazov a príbeh je výbornou sondou do povojnových časov a blížiaceho sa komunizmu. Nezabudnuteľný Jakubiskov film a právom plný počet.100%. (21.12.2014)

Za mě škoda, že celej film nebyl takovej, jako posledních cca 20 minut, kdy to spadlo do opravdu bezvýchodiskového módu, který trefně reflektoval danou dobu. Předtim je to prostě klasický Jakubisko. Opojný audiovizuál, atmosféra hraničící s mystičnem. Ale k tomu příběhu tady mi to prostě tak nesedlo. Kdyby se toho tady chopil někdo, kdo víc pracuje s příběhem jako takovým, a nemá jako prioritu obrazotvornost, tak si myslím, že by mi celý film sednul lépe. Herecky je to jinak výborné, Hrubešová ukazuje maximum svých mladých předností, a tak by se dalo pokračovat dál. Ale nemyslim si, že je tohle látka přímo pro tento Jakubiskův rukopis. Třeba Tisícročná včela působí více poeticky, a tam to sedí lépe. (22.05.2024)

Výborný film, který jsem viděla kdysi dávno a nyní až teď, kdy jediné co jsem si z něj pamatovala byla Hrubešová na stromě. Kdybych nevěděla, že je to film od Jakubiska, tak bych to vůbec netipovala. Hrozně se mi líbí to surové zobrazení děje, které i přes ten chlad co z něho dýchá má stejně takovou něžnou poetiku. Navíc všechny hlavní postavy jsou vykresleny tak svérázně, že to krásně dokresluje celou mrazivou atmosféru. Kdo si zde stěžuje, že Hrubešová je nevýrazná projevem. No ono skoro němá postava, toho vážně moc nenakecá, náhodou byla tak krásně mimo, že jsem jí to věřila. Vlastně každá z postav i postaviček tohoto filmu byla až neskutečně uvěřitelná, od neukojené zhrzené kariéristky přes jednoduchého pošťáka toužícího po pokladu. Tak nějak je tu asi nejrealističtěji vykresleno jak se lidem pokřiví povaha v tak patové situaci jako je poválečné strádání. (02.04.2016)

Vím, co chtěl autor říci, ale podle mne tak činí nešťastně. Už samotný dabing Pavelky a Macháčka je nepřirozený a odosobněný. Hrubešová všichni víme, že nic moc hrát neuměla, a co jí k herectví chybělo, to štědře vynahrazovala pohledy na svá odhalená ňadra a do svého klína. V určité době jsme s kamarády měli takovou hru, najít film, kde se Hrubešová ani jednou nesvlékne. A tady má zahrát minulostí poznamenanou ženu, které občas hrábne v kouli, a já jí to prostě nevěřím. Deaně sice role nadšené komunistické agitátorky sedne, ale přehrává ji neskutečně. A vlastně i Bolek zde nepříjemně přehrává, jako by si sem odskočil z Provázku na melouch. Celé to šaškovské a maškarní ladění sice asi má být v kontrastu s podivnostmi války a nastupujícího komunismu, ale byl bych raději za víc chvil zvážnění a možnosti zamyšlení. A vlastně i celkové vyznění filmu mi nesedí, protože netuším, odkud pánové brali energii? Z pomatené zrzky, která jim stejně nedala? Z nevlastní dcery, kterou léta neviděli? A má to oslovování "taťkové" nějak předznamenávat budoucí možnost adopce dětí homosexuálními páry? (01.05.2018)