Réžia:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrajú:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 - 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny... Fascinujúca rodinná sága na motívy románu Petra Jaroša je divácky najúspešnejšou v histórii domácej tvorby... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (136)
Připomíná mi to 100 roků samoty magického realismu od Marqueze po slovensku. Vypadá to, že ve slovenských dolinách se jen pije a souloží a slovenské potomstvo zaplavuje jiné krajiny. Metafora zedníků jakožto včelích dělnic budujících plástve pro ostatní množící se a umírající rody. Rod přežjije vše, země plodí stále. Vše shnije a znovu povstává. Láska, sex a smrt a na pár litrů vína nebo kořalky se vždycky najde. ()
To co sa podarilo Jakubiskovi a Jarosovi (scenar a povodna predloha) v postnormalizacnom filmovom obdobi nema v historii tedajsieho ceskoslovenskeho filmu obdobu. Ked zobereme do uvahy ze zhruba za desat rokov od zaciatku "normalizacie" ktora zacala rokom 1971 vzniklo v Ceskoslovensku cez 600 filmov, (rocne sa v tej dobe tocilo len Cechach 30-50 filmov a cez desat na Slovensku) neda sa ani jeden co do vizualnej, rozsahovej ci produkcnej stranky s Jakubiskovou Tisicrocnou vcelou porovnat. Prevladali v tej dobe dnes uz tradicne a samozrejme niektore z nich aj kvalitne ceske komedie ktore sa hraju dodnes, filmy pre deti z ktorych niektore sa stali doslova kultovymi ale ostatok boli zvacsa nevyrazne a divackeho zaujmu pravom ukratene filmy ktorych nazvy si uz dnes takmer nikto nepamata... A do tohto filmoveho prostredia konca sedemdesiatych a zaciatku osemdesiatych rokov prisiel Jakubisko s Tisicrocnu vcelou ktoru kvoli obrovskej latke ktoru spracovaval tento velkofilm (toceny samozrejme ako televizny viacdielny film nasledne zostrihany do kin) zastreseny zapadonemeckou produkciou. Divacky zaujem bol obrovsky a opravneny. Jakubiskovi sa podarilo vytvorit doslova jeden z najlepsich slovenskych filmov. Bohate vytvarne obrazy, bravurne herecke vykony, zaujimavo prerozpravany pribeh rodiny Pichandovcov podoprety majstrovskou hudbou Petra Hapku s titulnou piesnou pre vtedy najvacsiu hviezdu slovenskej pop music Mariku Gombitovu. To vsetko vo velkom style aky nemal v tych rokoch obdobu . Ked zobereme do uvahy ze Jakubisko mal po roku 1971 distanc v natacani a jeho navrat vtedajsia vrchnost len pozvolna davkovala cez obcasnu televiznu reziu tak je vobec zazrak ze dostal na takyto projekt vobec povolenie a ze toto majstrovske dielo vobec vzniklo... ()
Jakubiskova epická sága z přelomu 19. a 20.století o jednom kusu Slovenské historie.Film je natočený podle románu Petra Jaroše a už vzhledem k dlouhému časovému úseku,který popisuje,nebylo jednoduché ho na plátno převést.Jakubisko se s tím ale popral po svém a svými obrazy a atmosférou perfektně dotváří smysl a děj celého příběhu.Knihu jsem nečetl a tak nevím,nakolik se film od ní liší.Je tu opravdu mnoho postav a je nutné velmi pečlivě sledovat děj,neb se divák v tom kolotoči snadno ztratí.Místy je film plný magických a snových vizí,které střídají scény normální a vyprávěcí,což může být pro někoho kámen úrazu a nepochopení,protože ho to odvádí od příběhu a tím mění tempo vyprávění.Osobně jsem s tím neměl problém,neb vím,že Jakubisko se bez těchto zpodobněních ve svých filmech neobejde a v těchto obrazech se přímo vyžívá.Navíc jsou jeho obrazy a vize vskutku živé,magické a jsou jako z jiného světa.Bez těchto zpodobnění si Jakubiskovy filmy vlastně ani nedovedu představit,takže dávám včelích 85%. ()
Prvá polovica filmu sa venuje predovšetkým zoznamke s postavami, charaktermi a vzťahmi medzi nimi, celkom dosť erotiky, do toho príbeh Martina na sklonku života. Myslím si, že keby je zo všetkého o trochu menej (vrátane minutáže), len by to prospelo. Ale z celkového pohľadu chápem nevyhnutnosť prvej časti voči druhej. Kedy si ma ale film získal, bolo v druhej polovici. Strhujúci symbolický dej vztiahnutý k včelám, nádherné exteriéry z prostredia Zuberca a Zázrivej, krásna výprava a výborný Štefan Kvietik. "Včela, taký malý tvor a dokáže zabiť človeka. Čo dokáže potom človek?" ()
Ako film je Tisícročná včela oproti seriálu o niečo kompaktnejšia a zrozumiteľnejšia, kľudne môžem pridať jednu hviezdu. A možno je to aj tým, že postupne prichádzam na chuť Jakubiskovej poetike. O majstrovstve Kronera, Kvietika a Dočolomanského som nepochyboval nikdy, a boli skutočne skvelým výberom hlavných postáv. ()
Galéria (7)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (12)
- Tisícročná včela se stala vítězným filmem čtenářské soutěže "Komu dáte svoj hlas 1984" časopisu Film a divadlo. (kosticka7)
- Tisícročnej včele prepožičala hlas Zdena Studenková. (gogo76)
- Snímku videlo v československých kinách 1 milión ľudí a divácky sa stal najúspešnejším slovenským filmom desaťročia. (Raccoon.city)
Reklama